American Crime Story - Versace

Obrovské zklamání. První American Crime Story mě totálně rozsekala a stovkami geniálních momentů mě poslala do kolen. A po této emocionální náloži jsem se na druhou řadu těšil, jako malý kluk na Vánoce. A o to větší přišlo vystřízlivění. Ryan Murphy z mého pohledu zde selhal. Zatímco první ACS i přes znalost konce, byla napínavá a zábavná podívaná, a byl tam prostor pro otázky. Tak zde něco podobného chybí a hlavně zde chybí zajímavé postavy, kterým by se dalo fandit. A to je hodně špatně. Těšil jsem se, že dozvím něco o Gianni Vercace, aby mě jeho smrt mě mrzela, abych z ní něco cítil. A to se nestalo. Nedokázal jsem cítit lítost ani s vrahem. A styl vyprávění k tomu vůbec nepomáhá. A z mého pohledu je to propálená šance. Darren Criss je dobrý herec, ale zde mě po pár dílech přestal bavit, a opravdu mě místy kazil zážitek ze seriálu. Édgar Ramírez předvádí dobrý výkon, ale moc zde není. A totéž platí pro Ricky Martina, Penélope Cruz a další velmi dobré herce, kteří nemají prostor k hraní. Fakt mě mrzí, mě to nesedlo. Po řemeslné stránce to šlape, vizuálně v pohodě, soundtrack super, ale k čemu to celé je, když mě na postavách nezáleží. American Crime Story: Versace mě zklamalo, a snad se Murphy s další řadou zvedne. (08.04.2018)

Po vynikající "jedničce" jsem se bez váhání vrhla i na druhou sérii. Hvězdné obsazení nemá zas až tak moc zvučná jména, což by ani nevadilo, protože se herci limitně blížili svým skutečným předlohám. Především musím vypíchnout Penélope Cruz, která velmi pěkně zazářila jako Donatella. Vlastně všichni hráli velice slušně. To co mi tentokrát vadilo byl nelineární scénář, ale skoky do minulosti a pak do jiné minulosti a zase zpátky atd. Díky tomu seriál působil neučesaným dojmem, občas jsem se ztrácela v ději a někdy příběh trošku nudil. Více působí až telenovelovým dojmem, ale možná to byl tvůrčí záměr. (08.04.2022)

Příběh o vrahovi Versaceho je vynikající psychologickou výpravou do duše nejen Andrewa Cunanana. Couvání v čase tu nemáme poprvé, ale v tomhle případě se ukázalo jako neskutečnou trefou do černého. Z brutálního vraha se tak od poloviny stávalo nevinné, krásné, nadané dítě a zprvu jasné věci se dostávaly do překvapivých kontextů. Zpočátku mi chybělo více hadříků a Heleny, Christy a Yasmeen, ale místo toho jsem dostala něco lepšího: atmosféru doby a jemně a pomalu odlupovaný vztah sourozenců Gianniho a Donatelly, často prostřednictvím zdánlivě bezvýznamných epizodek, čehož se ostatně dostalo i dalším postavám, velmi dobře přiblíženým. Ve vzduchu se vznášela tehdejší nálada kolem gayů obecně a averze, jak řekl jeden z nich na policejní stanici: "Dokud zabil pár bezvýznamných teploušů, bylo vám to jedno, začali jste se snažit až teď, když zabil celebritu". Za zmínku stojí perfektní herecké výkony i v těch nejmenších rolích, za všechny jmenuji Judith Light v roli Marylin Miglinové, vdově po jedné z obětí. A nakonec se mě dotkl pohřeb, kde bylo na vteřinu možno zahlédnout Dianu s Eltonem, který se za pár týdnů loučil i s ní, a kde kněz nepodal ruku Gianniho druhovi. V posledním díle se v jednu chvíli Donatella podívá do krásného zrcadla se symbolem Medůzy a její obraz je ošklivý, pokřivený. Krása sama o sobě povznášející může být v určitém úhlu, světle, okolnosti …odporná. (25.05.2018)

Příběh o odmítnutí, marnivosti a hlavně homofobii, z které Ryan Murphy místy dělá mnohem větší zločin, než ze samotné vraždy Gianniho Versace. Darren Criss je Andrew Cunanan se vším všudy, sadista, patologický lhář a člověk, na kterém se zřejmě podepsali rodiče. Některé výjevy z jeho vraždícího řádění pak občas připomenou scény z Fincherova Se7en nebo Zodiaca. Ale čím víc se příběh blíží ke svému konci, tím víc je to postava, která vzbuzuje hlavně lítost. Nicméně nejvíc si pro sebe krade každou chvilku Penélope Cruz, s kterou se tedy neskutečně šetřilo. Asi proto, aby si Ryan proti sobě nepoštval skutečnou Donatellu. (24.03.2018)

Maximálne nesympatický, slizský, vtieravý a po správnosti sa nakrucujúci Darren Criss, čo bol asi aj zámer, ale ten by mi liezol na nervy asi všade. Navyše, asi ja mám v sebe väčšie percento áziata, ako on. Nejdem súdiť skutočné udalosti, ale predsa len mi nedá spomenúť, že ak niekto žije v obrovskom prečačkanom domčeku pre bábiky, s vlastnou značkou asi aj vytetovanou na vtákovi s HIV, môže čakať niečo podobné, ako to, čo sa mu stalo. Vadilo mi neustále omieľanie z akých chudobných pomerov pochádzal, a čo všetko dosiahol od nuly... Trochu skromnosti by mu nezaškodilo ani v neskoršom živote. Neviem ako a čo sa presne stalo, ani ma to nezaujíma (veď v seriáli sa aj spomína, že niektoré postavy a situácie sú vymyslené pre lepšie vykreslenie deja a atmosféry), ale nemyslím si, že vraždenie je také jednoduché. Keby to bolo natočené chladnejšie a precítenejšie, bolo by to lepšie. Pre mňa veľmi povrchné. (06.08.2020)