Edith a Marcel

Mé první setkání s Claudem Lelouchem a jedním dechem dodávám, určitě né poslední! Příběh snímku začíná a vlastně i končí v momentě, kdy se Edith dozvídá, že její milenec Marcel zemřel při nehodě letadla. Mezitím jsme svědky vzájemné paralely obou jejich životů, ale nečekejte žádné pohledy do jejich dětství. Do příběhu se ponořujeme v době, kdy se Edith stává první dámou francouzského šansonu a Marcel Cerdan právě vybojovává titul mistra Evropy v boxu. Souběžně s tímto příběhem Lelouch rozehrává ještě druhý fiktivní příběh mladičké Margot de Villedieu, která se formou válečné korespondence seznamuje s vojínem Jacquesem Barbierem. Pokud máte rádi velké příběhy a hlavně písničky Edith Piaf ( na kterých se podílel i Charles Aznavour ) rozhodně si tento snímek nenechte ujít! V roli Edith Piaf EXCELUJE úžasná Evelyne Bouixová. p.s. nedá mi to a nemůžu nezmínit Marcelův poslední profesionální zápas, ve kterém ( i kvůli zranění ) podlehl Jakeovi LaMottovi, dalšímu velikánovi. To je již ale zcela jiný příběh, Robert De Niro by mohl vyprávět... :o) (26.10.2009)

Vzhledem k tomu, že se do osudu Edith Piaf a Marcela Cerdana promítá příběh i jiné dvojice tak mě toto zpracování jejich příběhu zvlášť nenadchlo a jejich paralelní děj mě prostě nesedl. Ale co mohu s jistotou napsat, že dobové šansony Edith, (hlavně texty) které zde zazněly, na kterých se podílel částečně i Charles Aznavour, tak ty jsou opravdu nezapomenutelné. Režisér Claude Lelouch připravoval tuto roli pro svého oblíbeného herce Patricka Dewaera, který se na tuto roli velmi těšil, ale bohužel těsně před začátkem natáčení filmu si vzal život. (11.07.2009)

Jedním slovem zklamání, dvěma slovy velké zklamání. Netušila jsem, že Lelouche je schopen natočit povrchní červenou knihovnu a ještě se tvářit, že tím chtěl vzdát hold Piaf. Ještě štěstí, že krom zamilované slípky v podání Bouix se před kamerou Bouix objevila i v roli Margot coby nejdůležitější osoby paralelního příběhu. A ten druhý pár byl alespoň zajímavý, typicky Lelouchovsky se prazvláštně seznámil a podivně probíhal jejich vztah. (12.07.2013)

Ach, ty příšerně dlouhé filmy Claude Lelouche, ve kterých je kamera pořád v pohybu a minimálně hodinu ze tří není nutné vůbec vnímat. Pro někoho požitek, pro jiného utrpení. Je to sice romantické, věnovat celý film tomu krátkému románku mezi Edith Piaf a ženatým boxerem Marcelem Cerdanem (mistrem světa ve střední váze v letech 1948-9), ale ty paralely! Piaf a Cerdana v náručí sledujeme sotva dvě hodinky a je to vcelku živelné. Ona se učí, kdo je to Joe Louis a přemýšlí o pravidlech toho krutého sportu podle markýze z Queensberry, aby si měli o čem spolu povídat a on boxuje pouze tam, kde ona má domluvené koncerty. Je to jedna životní kapitola ze života obou a pro ctitele sportu i umění není nezajímavá. Ale to by to nebyl Lelouch, aby si nevytvořil doprovodný imaginární příběh lásky v dopisech, který té živočišnosti mezi Piaf a Cerdanem snad měl dodat vážnosti. (01.12.2020)

Na mě příliš mnoho paralel a opakování. Stopáž přes dvě a půl hodiny jen proto, že polovina (?) filmu není o Edith a Marcelovi, ale vyplňuje ji Jacques a Margot… Sice zajímavé, ve stylu "Mamma mia!" a podobných muzikálů založených na příběhu vystavěném z písní jednoho interpreta – tentokrát příběh vojáka a aristokratky opentlují šansony Piaf… Raději doporučuji, než do kina, jít na nějaký muzikál o Edith - tam je příběh Edith a Marcela daleko působivější… a to přitom na daleko menší ploše, jako jedna z mnohá fatálních událostí jejího života. (08.08.2010)