Už je tu zas

Knihu jsem bohužel nečetl, ale vzhledem k tomu, jak dobrý (ne zázračný) film z toho vyšel, tak by asi za hřích stála. Samozřejmě, dá se na to koukat buď pouze s vypnutým mozkem a bavit se. Ale do té míry Er ist wieder da zase vtipný není. Nebo s mozkem v režimu volnoběh, sem tam se zasmát a po opuštění sálů procedit mezi zuby "Viděla's to? Já to říkám pořád, že Němci jsou náckové!". Nebo ho zapnout na plné obrátky (já vím, bolí to) a připustit si, že Hitler má, minimálně v nějakých tvrzeních, pravdu. Že naše společnost je zkažená a nefunguje tak, jak má. Pro mne je film (nevím, jak vyznívá kniha) hlavně varováním před populismem. Hitler, jako za starých "dobrých" časů, poukazuje na reálné problémy, které lidi tíží, ale jako správný populista o nich jen pindá... Mimochodem, scéna, jak zjebe do kuličky neonácky a označí je za neschopné břídily, nemá chybu... 90% (15.10.2016)

,,Turci v Berlíně?!' Jak je to možné !? ' ---- Když jsem se o této komedii doslechl, pochopitelně jsem ji zatoužil vidět. Despekt u mne působilo jen to, že to točili Němci a jejich humor je někdy opravdu nehumorný. Po prvních rozpačitých minutách kdy jsem zjistil, že Adolfa hraje habán jehož podoba Hitlerovi moc neodpovídala, jsem se postupně nechal do tohoto žánrového mišmaše postupně vtáhnout a sledoval tu neskutečnou hru, kterou tvůrci rozehráli nejen s divákem, ale i s Němci kolem sebe. Hitler je ikona. Masový vrah, šílenec, jeden ze spolutvůrců myšlenky likvidace Židů a Slovanů. Je to ale zároveň osobnost, která Němcko zbrojením vytáhla z bídy hospodářské krize, osobnost za níž Německo se málem (naštěstí ne) stalo Třetí tisíciletou říší a kdy v čase nakloněné válečné štěstěny hranice Germánie sahaly od Norska po Rusko. Tak co zkusit tohoto jedince zhmotnit a přenést do dnešní doby? Do doby, kdy Německo tolikrát ofackované za holocaust otvírá brány každému a není schopno rozeznat, že se tím odsuzuje k záhubě. Do Německa zapleveleného politickými stranami a hromadami znechucených voličů, do Německa sociálních dávek nepřizpůsobivým placených nuceně pracující většinou... Za Hitlera nic takového nebylo, proto logicky jeho údiv budí úsměv. Cestuje s průvodcem po Německu a navštěvuje lidi. Zde se film stává reality show a divák v úžasu sleduje reakce běžných Němců na ulici. Někteří se smějí, někteří se s Hitlerem fotí, někteří hajlují, někteří jsou pobouřeni a někteří natvrdo říkají, že by za něj šli bojovat do nové války. Knihu jsem nečetl a po skončení filmu si nejsem úplně jist co nám tím autoři chtěli sdělit a jaké zrcadlo nám nastavili. Obraz Německa a jeho občanů 70 let po válce byl prapodivný. Řada Němců se k Adolfovi chovala jako k historické postavě a snad až jako k otci zakladateli... To jak Hitler tepal do uprchlíků mi od tvůrců přišlo odvážné, postupně jsem si ale uvědomil, že to není hlavním posláním filmu. Hlavní myšlenkou bylo, že i když jsme třeba se současnou situací nespokojeni a odmítáme inženýry z Afriky, musíme se mít setsakramentsky na pozoru před někým, kdo říká co chce lid slyšet, kdo má charisma, kdo umí mluvit a kdo by byl bez lidí nic. Mějme se na pozoru před novými Führery. * * * * (18.04.2016)

Skvelá sonda do nemeckej spoločnosti. Krásna ukážka, že v podstate Hitler - neHitler, aj v dnešnej dobre by jeho názory mali veľký úspech. Stačí zvoliť správne a účinné slová a ono to pôjde, lebo ľudia sú ovce a sladké rečičky milujú. Budete sa diviť, koľko ľudí v Nemecku uvidíte hahlovať len pri pohľade na herca znázorňujúceho vodcu. Koľko ľudí len pri pár prudších rečiach o vlastenectve uznavlivo kýva hlavou a keby bola možnosť, hneď si svojho vodcu opakovane zvolia. Po vzhliadnutí filmu nadobudnete pocit, že ten Hitler, to nebola len dejinná náhoda, súbeh okolností. Ľudia majú proste radi svojich Hitlerov, nech je to už v akejkoľvek krajine. (09.06.2016)

Pat a Mat dělají nekorektní komedii. Co na tom, že Pat neumí natáčet filmy a Mat není vtipnej. Už ten počáteční problém je v tom, že ve filmu není německý Hitler z 30. let, jak by se rád tvářil, ale internetový, tisíckrát zmemovaný android, kterého jsme si vytvořili sami jako důsledek společenského embarga na historickou ambivalenci. Pouze jako takový se snaží fungovat jako komická i poučující postava, přičemž však v tom nemůže fungovat jinak než jako naprostý konstrukt, který činí věci jenom proto, aby poháněl děj a zachovával společensky žádanou kontroverzi. Nejproblematičtější aspekt je však metoda nastaveného zrcadla společnosti, kde se mixují asi reálné záběry lidí reagujících na Hitlera (který mimochodem moc nevypadá jako opravdový Hitler) se scénami, které se snaží tvářit, jako by byly natáčeny přítomnou kamerou a dokumentovaly dění, což od sebe oko nezkušené neoddělí. Pokud se filmaři takto rozhodli prosadit ústřední myšlenku věčného Hitlera a divákovi jí přednášejí bezostyšným kombinováním reality s fikcí, aniž by se obtěžovali tyto prvky od sebe oddělit, dopouštějí se nezodpovědné prasárny, nehledě na to, jak velkolepé mají jejich idee být. (29.06.2016)

Musím říct, že ta mystifikace byla ke konci značně překombinovaná a spolu s dlouhou stopáží ztrácel tenhel nedokument na atraktivitě. Skvělá je myšlenka hodit Hitlera mezi lid a jen natáčet, bezchybný. Moc medií, ohraný, ale budiž. Ovšem celá ta omáčka, natáčení filmu na základě filmu, atd, to bych vynechal. Co se mu podařilo skvěle, bylo vyvolání pocitů z dnešní doby / situace a z tý mě dobře není. (22.05.2016)