Už je tu zas

"Turci jsou v Berlíně? Asi Osmanská říše změnila průběh války." Posunout mě o sedmdesát let v čase, tak bych byl asi taky trošku zmatený, ale rozhodně ne tolik, jako když Vůdce potkal Ronalda z Hitlerjugend. Nicméně nastal čas, kdy Evropská komise svými pomatenými rozhodnutími donutila své poddané přemýšlet o tom, že by silní vůdci zase mohli vést samostatné národy. A do Německa zrovna jeden takový odkudsi přistál, takže ho můžeme poslat do akce. Není to však akce nějak výjimečně komická, ale spíš nutí k zamyšlení nad tím, kolik dobra přinesli ti zbídačení uprchlíci se s svými mobilními aplikacemi do Evropy. Na humor však také došlo, protože mě tedy zastřelení psa, svlékání v čistírně či šaškování s elektrickým ohradníkem donutilo ke smíchu. A označit Německo za zemi, kterou vede trapná, smutná vrba Merkelová ve spolupráci s křesťanskými alkoholiky, to už chce skutečné koule a za ty dávám čtvrtou hvězdu. Jen mě trošku mrzí, že se Vůdce nesetkal s vyvolenými árijskými fotbalisty, protože jsem si jist, že by ho moc potěšil pohled na současné německé reprezentanty se jmény Jérôme Boateng, Jonas Hector, Shkodran Mustafi, Karim Bellarabi, Emre Can, İlkay Gündogan, Sami Khedira či Mesut Özil. (08.07.2016)

Knihu jsem bohužel nečetl, ale vzhledem k tomu, jak dobrý (ne zázračný) film z toho vyšel, tak by asi za hřích stála. Samozřejmě, dá se na to koukat buď pouze s vypnutým mozkem a bavit se. Ale do té míry Er ist wieder da zase vtipný není. Nebo s mozkem v režimu volnoběh, sem tam se zasmát a po opuštění sálů procedit mezi zuby "Viděla's to? Já to říkám pořád, že Němci jsou náckové!". Nebo ho zapnout na plné obrátky (já vím, bolí to) a připustit si, že Hitler má, minimálně v nějakých tvrzeních, pravdu. Že naše společnost je zkažená a nefunguje tak, jak má. Pro mne je film (nevím, jak vyznívá kniha) hlavně varováním před populismem. Hitler, jako za starých "dobrých" časů, poukazuje na reálné problémy, které lidi tíží, ale jako správný populista o nich jen pindá... Mimochodem, scéna, jak zjebe do kuličky neonácky a označí je za neschopné břídily, nemá chybu... 90% (15.10.2016)

Hned na úvod musím říci, že románová předloha je naprostý brak, který se jen díky osobě Hitlera stala bestselerem. No a z brakové literatury málokdy vznikne kvalitní film. Ani zde se to nepodařilo. Ačkoli film není špatný, zůstává daleko za možnostmi, protože je to téma jako hrom a zůstalo nevyužito. Přesto jde do značné míry o film převratný. Hitler byl totiž vždy vyobrazen jako určité ztělesnění zla, které visí jako damoklův meč nad „německým národem“. Zla, které je nezpochybnitelné, dehonestující, ale striktně historicky ohraničené. Pohled na dnešní Němce, kteří se setkávají se svou hanbou a démonem tváří v tvář, se stává nevšední formou sociologické studie. A ukázalo se, co se dalo tušit. Totiž že lidé pokud vidí a slyší svého „vůdce“ přímo před sebou, jak se vyjadřuje k jejich současným problémům, podlehnou stejným myšlenkám, jako před 80ti lety. Ne všichni, ale mnoho z nich a to snadněji, než by člověk čekal. Právě v rozhovorech s běžnými lidmi je síla filmu. Máme zde jasné varování, že jednoduchý, třeba i trochu zkreslený pohled na Hitlera, jako na mýtické zlo, je lepší, než snaha o objektivní výklad na základě kontextů, kterým lidé nerozumí. Lepší historicky ohraničené mýtické zlo, než emotivně podbarvená byť realističtější současnost, která může člověka snadno ovlivnit v jednání a rozhodování. A tenhle film je jen dalším krokem k tomu, že současné Německo přestává být tím zpytujícím se Německem, co bylo před 20ti lety. (11.04.2016)

Pat a Mat dělají nekorektní komedii. Co na tom, že Pat neumí natáčet filmy a Mat není vtipnej. Už ten počáteční problém je v tom, že ve filmu není německý Hitler z 30. let, jak by se rád tvářil, ale internetový, tisíckrát zmemovaný android, kterého jsme si vytvořili sami jako důsledek společenského embarga na historickou ambivalenci. Pouze jako takový se snaží fungovat jako komická i poučující postava, přičemž však v tom nemůže fungovat jinak než jako naprostý konstrukt, který činí věci jenom proto, aby poháněl děj a zachovával společensky žádanou kontroverzi. Nejproblematičtější aspekt je však metoda nastaveného zrcadla společnosti, kde se mixují asi reálné záběry lidí reagujících na Hitlera (který mimochodem moc nevypadá jako opravdový Hitler) se scénami, které se snaží tvářit, jako by byly natáčeny přítomnou kamerou a dokumentovaly dění, což od sebe oko nezkušené neoddělí. Pokud se filmaři takto rozhodli prosadit ústřední myšlenku věčného Hitlera a divákovi jí přednášejí bezostyšným kombinováním reality s fikcí, aniž by se obtěžovali tyto prvky od sebe oddělit, dopouštějí se nezodpovědné prasárny, nehledě na to, jak velkolepé mají jejich idee být. (29.06.2016)

Woody Allenova rovnica najlepšieho humoru = tragédia +čas. Ak by tento vzorec platil, komédie o Hitlerovi alebo z koncentrákov sú v súčasnosti akceptovateľná vec a vieme sa na to pozerať s nadhľadom, chladnejším odstupom. To čo v tomto filme začalo ako tá najhoršia možná povrchná odpadová zle natočená komédia, skončilo ako mrazivá dráma (!), pričom záverečné titulky s prestrihom na vodcov krajnej pravice, ktorý sa pomaličky ale isto derú na výslnie, sú na zimomriavky. Aj o našom "Vodcovi - županovi - poslancovi" platí presne ten istý scenár, ako tu bol načrtnutý a historicky sa len opakuje. Najskôr to bola figúrka, na ktorej sa všetci smiali, postupom času ten "pajác" získava moc, aj keď sa ešte usmievame (dokedy?). História sa opakuje a ja len verím, že tento film nie je proroctvom. Inak smutné mi prídu všetky tie povrchné komenty typu: "čakal som lepšiu komédiu a bla bla". Len aby o pár rokov neplatila opäť "Woodyho rovnica" a niekto sa nám nesmial, aký sme hlúpi a pohodlne ľahostajní. Za ten mimofilmový presah dávam piatu *. (24.05.2016)