Sedem statočných

"Tato země kladla vždycky rovnítko mezi demokracii a kapitalismus. Kapitalismus a Boha. Stavíte se do cesty nejen pokroku a kapitálu. Stavíte se do cesty Bohu." Demagogický padouch Bogue mě bavil, stejně jako geodetické zaměření bojiště, rotační kulomet a vdova s koulema. Jenže to je tak všechno, neboť byl ukraden název, námět, hlášky i poměr živých k mrtvým hrdinům, což mě příliš nepotěšilo. Naštěstí jsou to multi-kulti sympaťáci a obě přestřelky se jim vyvedly, ale prostě se to mělo jmenovat nějak originálněji - třeba Šest statečných, Sedm hrozných nebo jednoduše Tenkrát na jihozápadě. (02.03.2017)

Pred zúriacim liberálnym šialenstvom už nič nie je v bezpečí, niet kúska priestoru, ktorý by táto zvrátená ideológia nepošpinila svojimi špinavými paprčami. Došlo aj na siedmich statočných pištoľníkov, ktorí v roku 1960 vo filme režiséra Johna Sturgesa zachránili úbohých mexických farmárov pred všetkého schopnou bandou desperáda Calveru. Dnes to však už nie sú žiadni hrdinovia, ale len partia bielych heterosexuálnych macho fašistov. Hnusná white power sebranka rasistických extrémistov. Teraz je treba si zvyknúť na tých pravých sedem statočných. Na multikultúrny zlepenec, ktorému samozrejme šéfuje afroamerický černoch. Takže čumte idioti, kto sú tí politicky korektní "Siedmi statoční". No a samozrejme, že i pán režisér Antoine Fuqua má tú správnu farbu pleti, na jedine ktorej životoch záleží. * (12.08.2020)

Název dělá filmu spíše medvědí službu než co jiného. Jmenovat se to třeba „Rychlí a střelhbití" tak by to jistě řada diváků skousla o poznání lépe a bez onoho nevyhnutelného (ať již většího či menšího) zklamání, že se duo absolutních klasik stříbrného plátna, co přežily a přežijí desetiletí, předělává formou efekt(iv)ní oddechovky na jedno použití, po které za pár (tý)dnů neštěkne ani pes. Na druhou stranu je tu ovšem ten nezanedbatelný fakt, že jakkoli je to westernové béčko na jedno podívání, tak je to až překvapivě zábavné a řádně rozmáchlé westernové béčko na jedno podívání, které se nebojí využít plátna „v plné palbě" i "k plné palbě". Čili sice spotřební a zbytečné, ale nikoli špatné. A v ryze žánrových momentech (gradovaná tenze před první velkou přestřelkou apod.) to umí i řádně potěšit, ne že ne. (26.09.2016)

Nemá význam porovnávať s klasikou, tento remake si ide svojou vlastnou cestičkou a musím poznamenať, že viac ako dôstojne. Námet ochrany bezbranných ma nikdy neprestane baviť a už vonkoncom nie vo westernoch. Je tu výborná atmosféra, slušná hudba a dejovo je to vťahujúce, takže tých 130 minút ubehlo ako voda. Jediné čo mi tam trocha vadilo bola hlavná postava - Denzel Washington, ten sa mi sem moc nehodil. V tomto smere to bolo nedôveryhodné. Celkovo mám však veľmi pozitívny dojem. 75/100 (12.12.2016)

Na dnešní dobu důstojný a umírněný remake nesmrtelné klasiky, který je větší, hlučnější a národnostně barvitější, rozuměj politicky korektní tak, jak se to dnes sluší a patří v každém druhém velkém filmu.Washington to táhne tím že chodí, kouká a sem tam prohodí moudro, Pratt to táhne tím že hláškuje a Donofrio hraje medvěda. Zbytek je defacto komparz, což třeba u Hawka zamrzí. Nutno podotknout, že zajímavě vypadá i zpracování, které je samozřejmě špičkové, ale celkem zvláštní je mix klasických, až absurdních pistolnických scén, kdy klaďasové střílejí na všechny směry a padouši padají jako hrušky a skvěle nasnímaných soubojů převážně s lukem, noži apod. Kdyby to bylo R a ještě víc podojené o hlášky, bylo by to na dnešní dobu přesně to co všichni chtějí. Fuqua měl ale příliš velký respekt vůči předloze a to je v jeho podání dobře i špatně zároveň. (23.09.2016)