Inspektor Lavardin

Chabrolovy hrátky s žánrovými stereotypy a klišé zajisté uštědřují těžké rány divákům odrostlým na Colombovi a Herculesovi Poirotovi. Fandovi do Nové vlny se ale z hrdla dere slastné mručení. Ták ták, proč by měl být detektiv stroječek na pátrání po pachateli? Co když se jedná o jeho bývalou lásku? A dolcela oprávněné zabití? Proč by měl detektiv trpět lidi, kteří mu do očí lžou? Proč by jim nemohl rozmlátit kancelář nebo překazit kšefty? Colombovi ti zvrhlíci nikdy příliš nevadí a ještě s nimi laškuje, ale inspektor Lavardin je normální cítící člověk a Chabrol taky. A já plesám. (08.03.2008)

Na tento film jsem se podíval hlavně kvůli Jeanu Poiretovi (nezapomenutelný pan seržant z Mockyho hororové komedie La Grande Frousse !), kterého jsem už déle chtěl vidět v hlavní roli. A měl jsem určitě šťastnou ruku ve výběru... Jean Poiret vtisl svému osamělému detektivovi takřka dokonalou tvář a já tady úplně hltal každý jeho pohled, záblesk ve tváři, každé gesto, tón projevu... a zároveň si při tom užíval i nesmírnou ironickou nadsázku, v postavě inspektora Lavardina pravidelně přítomnou. Claude Chabrol stvořil netradiční stylovou detektivkou, ve které vedle humoru skvěle funguje rovněž perfektní atmosféra s velkým kusem tajemna a stále větší napětí nejen ve vyšetřování ústředního případu, ale i pokud jde o ojedinělý přístup k věci ze strany pana inspektora. Přičemž krásnou kulisu v tomto líně odvjíjejícím se příběhu tvoří všechny ty roztodivné vedlejší postavy... Jo, takže dneska to máme po dlouhé době za pět, skvěle, pánové! [90%] (14.07.2021)

Chabrolův pohled na pojem spravedlnosti a způsoby jejího uplatňování je skutečně osobitý. Zdánlivě plytký film je naopak neokázalou hlubokou sondou do života maloměsta i jedné rodiny. Způsob vyšetřování nejvíce připomíná stejně zrádnou idyličnost důkladných postupů rady Vacátka z HŘÍŠNÝCH LIDÍ MĚSTA PRAŽSKÉHO. Klopotná pouť hlavních hrdinů ke ctnosti ne domněle plakátové, ale skutečné odhaluje v povrchové idyle až nečekaně mnoho kazů. Mravní relativismus je vyvažován eticky pragmatickým autorským pohledem. Film, který není špičkový, nelze považovat ani za průměrný. Systémové přednosti francouzské školy neopouští ani nezrazuje a diváka, ochotného pozorně sledovat jeho průběh, určitě nezradí. Poiret navíc není hercem do počtu, ale víc než slušným vkladem do hodně povedené kytice hereckých osobností kinematografie země galského kohouta. (27.08.2007)

Charbol - to je vždycky překvapení. Chabrol je imaginace, vytrysklá někde v době prvních vypravěčů a vykladačů pohádek. A tato sympatická detektivka s lautr nesympatickými postavami - snad až na místního policistu - si s nimi nezadá. Pozn.: A ten pikantně nestandardní závěr? Možná se to při vyšetřování (často) nestává, ale (jistě) se to stává v soudních síních. Nedávno jsem mluvil s německým soudcem (již též v důchodu). Říkal (mezi jiným), že když chtějí někoho odsoudit a nejde to pro důvod zatčení, najdou si jiný důvod. (30.10.2016)

Francouzský Hitchcock obsadil do hlavní role nezvyklé detektivky autora veleúspěšné hry Klec bláznů. A možná i proto mu vtiskl netradiční rysy a přiměl svého vyšetřovatele až k nestandardní nadsázce a občasné ironii. Lavardina považuji za jeden z nejzdařilejších Chabrolových filmů, byť nad jeho pointou jsem musela dost dlouho kroutit hlavou. (22.05.2012)