Komorná

S konceptem lesbického iniciačního softporna v režii stárnoucího chlapa se neodmyslitelně pojí očekávání jisté voyeuristické uslintanosti. Očekávání byla splněna víc než dostatečně, a pečlivě naaranžované polocelky s důrazem na čisťounkou estetičnost tak jakoukoli úvahu o rozdílu mezi fikčními prasečinkami určenými pro mužskou čumendu a lesbickou realitou zabíjejí hned v kolíbce. Rozmáchlou melodramatičností, které se kdovíjak daří být emocionálně děsně sterilní, mi to nejvíc připomnělo Troškovu blahé paměti Andělskou tvář, jen jak tu naštěstí nebyl za rozervaného milovníka Pomeje, tak se to dalo jakž takž ukoukat. (11.05.2020)

Erotický thriller, který přes pomalé tempo ani na chvilku nenudí a ve třech částech odvypráví příběh, ze kterého divákovi od začátku neříká všechno, takže postupně doplněnými záběry mění význam scén. Sice nemám jasno v korejsko-japonských vztazích první poloviny 20. století, takže třeba jen sledovat, kdy postavy mluví korejsky a kdy japonsky, bylo nad mé síly, ale i tak to byla vizuálně velmi dobrá podívaná. (23.05.2020)

Typický Park, ve kterém nelze věřit ani hrnku na kafe opět uchvacuje svou morální rezignací a kouzelně nepatřičným humorem. Tentokrát nic netematizuje za hranou filmu, ale naopak připomíná dítě na pískovišti, co staví hrad z padesáti báboviček, z nichž každá patří jinému zmlácenému dítěti. Na první shlédnutí z toho jde hlava kolem, nejen kvůli pomotané zápletce, ale zejména díky Parkovic trademarku víceplánových záběrů, které solej několik dějových informací naráz a do toho ještě člověk musí stíhat obdivovat jejich neuvěřitelnou mizanscénu a práci s pohybem i ostrostí. (28.07.2016)

Ukázka Japonských podivností pro začátečníky, aneb zajímavá lesbická romance, na pozadí se zvrhlým strýčkem aka možná přijdou i chapadla paní chobotnice. A to je tak nějak tenhle film ve zkratce, snad jen ještě možno dodat, že je výtvarně hodně zajímavý (což je z velké části dílem kombinace japonské, korejské a anglické estetiky, kostýmů a architektury a je to hodně zvláštní kombinace), dále tu máme romanci, uvěřitelnější, než u drtivé většiny romantických filmů, pár dějových zvratů a možná zbytečně přebujelou délku, kterou zachraňuje (alespoň pro mě) příjemně veledivný závěr. (14.01.2018)

Tohle jsem nečekal. Dlouho se mi do Komorné nechtělo a potom z toho vyleze jeden z nejlepších Korejských filmů, co jsem měl možnost vidět. A netvrdím to pouze díky precizně zpracované erotické stránce. Způsob jakým Park pracuje s manipulativním rozvíjením vztahů mě bavil ze všeho nejvíc. Navíc jsem si opět potvrdil, že Jin-Woong Cho je sázka na jistotu. Tady ztvárnil úchylného psychopata a popral se s tím s velkou dávkou osobitosti. Pro mě nejlepší Parkův film už jen z toho důvodu jak pracuje se sebemenšími detaily. ■ Nemůžu si pomoct, ale Yong-Nyeo Lee ve mně vzbuzuje děs. (10.12.2017)