Bitka o Sevastopoľ

Sniperskú tématiku mám veľmi rád, hlavne, pokiaľ sa týka skutočných osobností, ktoré v tejto oblasti patrili medzi tých najlepších, čo Ljudmila Pavličenko nepochybne bola a Rusi sa tentoraz vytiahli, keďže práve Boj za Sevastopoľ mi vo svojej kategórii sadol asi najviac. Síce sa mohol trochu viac odohrávať na bojisku, ale až na scény zo zámoria, ktoré mi prišli trochu nadbytočné, aj keď našťastie aspoň nie nudné mi to aj tak dejovo po celý čas nadmieru sadlo. Veľkú zaslúhu má na tom nepochybne aj hlavná hrdinka, ktorá mi vyhovovala v tej akčnejšej, ale aj civilnej polohe, preto ma bavili aj časti z jej mladosti, ktorým sa venuje úvodná fáza filmu. A dokonca ani romantika mi tu na moje prekvapenie vôbec neprekážala, keďže je podaná úplne inak, než vo väčšine podobných filmoch, menej výrazne a vkusnejšie, pretože muži jej života sa tu skôr prejavujú, ako jej pomocníci a ochrancovia, ktorí pre ňu dokážu položiť život. Celkom spokojný som aj po stránke akcie, na tých veľkolepejších sa síce trochu prejavuje nižší rozpočet, než by bolo vhodné, hlavne letecký útok, ale inak mi prišli kvalitné a aj pomerne špinavé. Ale aj tak som si viac užíval sniperské akcie, ktorých nie je až tak moc, no rozhodne potešia. V rámci hereckého obsadenia by to chcelo hlavne výraznejších mužských predstaviteľov, k týmto som si ani nestihol moc vytvoriť vzťah, ale hlavne, že charizmatická Julija Peresild to ťahá aj za nich. Na réžii a technickej stránke môžem vytknúť iba ten trochu nižší rozpočet, ktorý sa ale aj tak neprejavuje rušivo, inak mi to väčšinu času vizuálne, atmosférou, lokáciami a dokonca aj emóciami dosť vyhovovalo. Hlavne ten útek pred delostreleckou paľbou bol perfektný vo všetkých ohľadoch. A chválim aj hudbu, ruské piesne sú tu dobre dosadené, aby svoje sekvencie čo najlepšie podporili. Takže pár menších výhrad by som určite našiel, hlavne by som ocenil trochu viac sniperských akcií, ale aj tak sa mi to veľmi páčilo a s radosťou si to ešte pozriem. 79% (01.06.2015)

Bitva o Sevastopol je dozajista zdařilé biografické válečné drama rusko-ukrajinské provenience. Na délku o 110 minutách se mi ovšem jevil poněkud zdlouhavý, což lehce táhne můj dojem ke 3*, avšak celá řada bravurních scén a skutečnost, že se jedná o příběh založený na reálném základě, ustavuje finální hodnocení na 4*. (21.03.2017)

Po Stalingradu další ruský válečný film, který vůbec nezvládá dramaturgii a vůbec jakoukoliv stavbu. Nedrží to pohromadě a ani trochu film neví, čím chce být. Je to takové zmatené a hysterické - jako by jste koukali na nějakou hádku italského páru, kde se dva hádají, rozbíjí talíře a pak se hned začnou líbat. Hlavní hrdinka má celou dobu jeden jediný neutrální výraz a namísto hrdé bojovnice působí spíše jako pošahaný masový vrah (jasně tohle byl asi záměr, jenže hlavní hrdinka je díky tomu po celý fim na facku). S ruskými válečnými filmy končím. (03.11.2019)

Hudební klipy, do nichž jsou sestříhané nejpůsobivější záběry filmu, skutečně poskytují daleko lepší zážitek než snímek samotný. Jedině na úrovni jednotlivých záběrů, které mají solidní technickou úroveň a sem tam i dobře vypadají, totiž Bitva o Sevastopol opravdu funguje. Kdo o osud Pavličenkové neztratil zájem kvůli nešikovné práci s elipsami (+ nesnesitelně naivní a toporně odehrané linii s Rooseveltovou, která má celé vyprávění rámovat), toho udolá repetivnost a fádnost válečných pasáží. Pokud se u nich lze bavit, tak leda na úkor jejich absurdní nerealističnosti (např. německá pěchota postupuje k sovětským zákopům po holé pláni, bez jakéhokoli krytí), jinak jsou nezajímavé a "gritty" dojem se snaží vyvolávat jen přítomností několika gore efektů. Pro novodobé ruské blockbustery obvyklé podlézání putinovskému vidění světa a de facto hrdý pohled na stalinistickou éru (resp. neochotu ji jakkoli kriticky reflektovat) do hodnocení ani nepromítám, jinak bych musel sáhnout po odpadu. (02.07.2016)

Minimum patosu, postavy jsou nadmíru lidské a nikterak černobílé - což platí dvojnásob v případě hlavní hrdinky, která je všechno možné, jen ne vyloženě kladná hrdinka, páč nácky ráda střílí nejdříve do kolen a nejlépe, když si zrovna užívají Vánoc u stromku s hakenkreuzem místo hvězdy/špičky. Má to svoje emočně silnější momenty, dokonce i jeden trošku epičtější, ačkoli na můj vkus zbytečně krátký. Výtka tak putuje k tomu, že z bitvy o Sevastopol tam vlastně nebylo skoro nic, a druhá výtka pak k pitomým zpívaným písničkám, který nevim, proč tam pořád cpou. BTW: Jak se ozývaly hlasy, jakože je to ruská propaganda natočená schválně v době ukrajinsko-ruských separatistů atd., je to blbost. Už jen protože několik hlavních postav jsou Ukrajinci. Nehledě na ne zrovna hezky vykreslené sovětské oficíry. Takže podělanou propagandu si strčte do zádele. (25.09.2015)