Maggie má plán

Rychlost, s jakou je překlenuto několik let v životě postav, odpovídá režisérčině snaze přizpůsobovat strukturu vyprávění životním peripetiím postav. Mezi počáteční fází zamilovanosti a oboustranným opadnutím zájmu zeje velká mezera, kdy se kromě narození dcery navenek nic nestalo. Neschopnost vidět přínos vztahu v něčem jiném než v Lily, je možná důvodem, proč Maggie začíná uvažovat o rozchodu. Rebecca Millerová projevuje při nahlížení do soukromí svobodomyslných městských intelektuálů srovnatelný pozorovací talent i odvahu mluvit otevřeně o vztazích a sexualitě jako Lena Dunham (k jejímž Girls má Maggie o něco blíž než k Woodymu Allenovi, od něhož bychom se narážek na hnutí Occupy, Pussy Riot nebo Slavoje Žižeka zřejmě nedočkali). Millerová má své postavy očividně ráda a pro jejich nedostatky se snaží najít pochopení tím, že je zasadí do širšího kontextu (protagonistčina posedlost kontrolou nad vlastním životem může vyplývat z jejího nestabilního rodinného zázemí, její snaha děla pouze stoprocentně správná rozhodnutí, zase z výchovy dle kvakerských zásad). Ke karikatuře má zprvu blízko pouze Georgette, jejímuž zlidštění je ovšem věnována druhá část filmu, kdy se komickou figurkou stává naopak Maggie. Ochotou pohlédnout na postavy z různých perspektiv a předložit skrze jejich osudy více modelů spokojeného života se Maggie má plán liší od komedií jednoznačněji deklarujících, která cesta ke štěstí je tou správnou. Přestože film přesun pozornosti od Maggie k Johnovi a Georgette tematizuje také v dialozích (život jako beletrie vs. život jako zmatek bez pevného řádu), je jeho vinou formálně nesourodý a rytmicky nevyrovnaný. Ve druhé polovině ztrácí počáteční spontánnost a spád, stává se usedlejším a předvídatelnějším a velké oživení nenabízejí ani dialogy, točící se stejně jako vztahy postav v kruzích. Ačkoli snaha nabídnout divákům dva filmy za cenu jednoho zcela nevyšla, pořád jde o nesmírně důvtipný a z větší části uvěřitelný mix screwball a remarriage komedie s chytrou a soběstačnou ženskou hrdinkou (což je samo o sobě něčím výjimečným). 75% (10.06.2017)

Netradične vystavaný film, kde si fabulu musíte skladať sami a časové medzery vypĺňať iba na základe toho, o koľko vyrástli deti. Dá sa potom chápať, že takto časovo neuchopiteľný a zdanlivo dramaturgicky rozbitý film nemá šancu osloviť širšie publikum a môžu s ním mať problém aj fanúšikovia konverzačných nezávislákov. Každopádne tu máme slušne napísanú hlavnú hrdinku, ktorá sa síce snaží mať plán, ale všetci vieme, ako to s plánmi v živote dopadá. Možno je mätúce, že Maggie má plán je zaškatuľkovaný aj do komediálneho žánru, okrem záverečnej otázky ohľadom čísel a zároveň tak aj pointou celého príbehu sa smiať nie je na čom a nie je to ani potrebné. No a kde inde máte možnosť vidieť učiť sa korčuľovať Julianne Moore? (26.09.2020)

Hlavní hrdinka opravdu nesympatická žena, jejíž motivace nechápu a nedokáži se s ní ztotožnit. Zápletka úplně stupidní a neveselá. Jakožto dítě z rozvráceného manželství se odmítám smát příběhu stylu - on má manželku, najde si jinou, tu si vezme a když ji pak omrzí, chce ho vrátit zpět bývalé manželce. Haha. Hodnocení zvyšuje roztomilá malá Lilly a Julianne Moore, kterou opravdu můžu. Ale vidět to znovu opravdu nechci. (10.09.2016)

Nemastné, neslané, prapodivné pohnutky postav. Zvláštní milostný trohúhelník, kdy obě ženské spolu nakonec spachtují ujetý plán a to mě dostalo do kolen ve špatném smyslu. Ani jednu postavu jsem si neoblíbila. Maggie byla hrozně naivní, neskutečně hrozně jí oblíkali, dělala ze sebe trochu pitomce a hlavně to, co udělala v druhé půlce filmu bylo na facku.John byl sobecký hajzl*k a Georgetta byla psycho ex, která se mi nelíbila už od pohledu, natož co předváděla na konci. Jako by byla rozdvojenou osobností. Takže scénář bylo jedno velké nevýrazné a nesmyslné bahno. Romantika - 0, legrace - 0, přínos do života - zamilovanost není láska.... což ale není žádná novinka. (27.10.2016)

Vo všeobecnosti sa netajím tým, že mám rád žáner romantických komédií, pokiaľ sú kvalitné a dá sa pri nich odreagovať. To žiaľ nie je tento prípad. Tvorcovia sa síce snažili unikátnym spôsobom zachytiť tému medziľudských vzťahov a riadenia ich osudu, avšak bolo to dosť rozpačité, necelistvé a nevyrovnané. Bol to fakt zvláštny film a dejovo ma jednoducho nezaujal. Preto u mňa len čisto priemerné hodnotenie. 50 % (31.10.2017)