Podivuhodné příběhy

Co vím jistě, že mi tvorba E.A.Poea absolutně nesedla. Bylo to vůbec mé první setkání s autorovou tvorbou, respektive adaptací a musím říct, že něco tak divného jsem už chvíli neviděl. Popravdě jsem nepochopil pointu ani jednoho příběhu a smysl mi celkově dávaly maximálně dva a to ještě s přihmouřenýma očima. Vizuální styl musím uznat, to je unikát, v každém příběhu jiný a na 3D animaci vypadající opravdu skvěle a umělecky (radost pohledět na do detailu vymazlené a perfektně ostré HD). Ale jinak nevím, co jsem to vlastně viděl a ani to moc vědět nechci. Kousek pro fajnšmekry, případně skalní fanoušky autora. (21.07.2016)

Pro Edgara Allana Poea mám slabost a neodmítnu nic co je s ním spojováno. Extraordinary Tales nabízí pět příběhů na motivz povídek E.A Poea za pomocí pěti různých technologií a animací... NECHCI ABY MÁ PRÁCE BYLA ZTRACENA NAVŽDY. MÉ DÍLO JE VĚČNÉ. TOUŽÍM PO TÉTO VČNOSTI. CHCI MÍT JISTOTU, ŽE MÁ SLOVA MĚ PŘEŽIJÍ, ŽE SE NIKDY NEZTRATÍ V ČASE... (09.07.2023)

Film, o kterém jsem nevěděl a který mě ohromně přkevapil a neskutečně potěšil. Výživná záležitost po všech stránkách - jak výtvarně, tak herecky. Každá povídka je animačně skutečně nesmírně zajímavá, snad jen styl Jámy a kyvadla mi příliš nesedl, ovšem obzvlášť bych vypíchl vynikající výtvarnou stránku u Zrádného srdce a u Masky rudé smrti, která vlastně stojí celá jenom na tom. Vypravěčsky je to taky zážitek - poslouchat Christophera Leeho a Belu Lugosiho (díky za něj) je skutečně nesmírná lahůdka, ale ani Sands v panu Valdemarovi a Del Toro v Jámě nezklamali. Hřbiovní předěly s Havranem Poem a Smrtí jsou plné zajímavých myšlenek a také stojí za to. Přátelé, tohle je nejlepší zpracování Poea, jaké jsem kdy viděl (a to jsem veliký fanda Price-Cormanovek). Je to v podstatě jen vizuální doprovod k téměř nezkráceným povídkám, ale ono je to tak vlastně asi nejlepší a navíc je ten vizuál tak luxusní, že jsem z toho bylu vytržení skutečně od začátku do konce. A tím, jaký je každý příběh jiný, to navíc nemělo šanci nudit. A už jsem říkal to o těch vypravěčích? Fakt luxus s luxusní hudbou. A i ten Vincent Price tady vlastně tak trochu je (ale neřeknu kde), takže tady je vlastně vše, co má správný Poe mít. Jasných 100%. (23.06.2017)

Zánik domu Usherů, Zrádné srdce, Případ pana Waldemara, Jáma a kyvadlo, Maska rudé smrti. Poe (jako havran) rozpráví na hřbitově se Smrtí, kterou je fascinován, ale které se současně bojí. Během rozhovoru jí vypráví příběhy, co napsal. Pro znalce povídek půjde spíše o sled obrázků doplňujících jim známé. Do čtvrté povídky jsem si tedy jen opakoval v hlavě. Pak přišla pátá (jedna z mých velmi oblíbených). Její skvělé výtvarné zpracování si zaslouží minimálně dvě hvězdy navíc. Maska rudé smrti mě nadchla po všech stránkách a vyplatilo se na ni počkat! p.s. lepší jsou jen Cormanovy adaptace s V.Priceem, ten mi tu jediný chyběl... (14.07.2016)

Tento snímek je na podobné bázi jako An Evening of Edgar Allan Poe. Výběr zasloužilých hororových tvůrců recituje vybrané povídky z pera E. A. Poea, tentokrát za doprovodu rozličných animačních postupů, z nichž ne všechny působí úplně příhodně a hororově. A rámcový příběh je jen taková nutná omáčka, v níž spisovatelova duše rozmlouvá se svými démony, divák je ovšem zvědavý spíše na jednotlivé segmenty: The Fall of the House of Usher: Sir Christopher Lee předčítá mou oblíbenou povídku. Jeho přednesu není absolutně co vytknout, ovšem animace působí mírně dětinsky a videoherně, což s temnou atmosférou příliš nekoresponduje. The Tell-Tale Heart: Vizuálně zajímavější animace, stylem mírně připomínající například Sin City - Město hříchu, je doprovázena recitací hororového klasika Bely Lugosiho - samozřejmě z archivní nahrávky s poměrně špatnou kvalitou zvuku a značným šumem, což dost ruší. The Facts in the Case of M. Valdemar: Julian Sands čte povídku za doprovodu velmi zdařilé animace a tento segment tak dodává zřejmě nejvyváženější příspěvek do antologie. The Pit and the Pendulum: Ač jsem měl obavy, jak moc bude recitaci Guillerma del Tora rozumět, zhostil se své role na výbornou a dodal velmi solidní voice-over k bohužel poměrně nevýrazné animaci. The Masque of the Red Death: V posledním segmentu již chybí klasická recitace a dostaví se pouze několik slov z úst Rogera Cormana (coby klasického tvůrce filmových adaptací E. A. Poea, mezi nimi své vlastní verze Masky rudé smrti), mnohem více je zde kladen důraz na obrazovost, která sice pro vyprávění jednoduchého příběhu stačí, ale pro diváka, jež se těšil na Cormanovo vyprávění, může působit mírným zklamáním. (07.01.2019)