Podivuhodné příběhy

Tento snímek je na podobné bázi jako An Evening of Edgar Allan Poe. Výběr zasloužilých hororových tvůrců recituje vybrané povídky z pera E. A. Poea, tentokrát za doprovodu rozličných animačních postupů, z nichž ne všechny působí úplně příhodně a hororově. A rámcový příběh je jen taková nutná omáčka, v níž spisovatelova duše rozmlouvá se svými démony, divák je ovšem zvědavý spíše na jednotlivé segmenty: The Fall of the House of Usher: Sir Christopher Lee předčítá mou oblíbenou povídku. Jeho přednesu není absolutně co vytknout, ovšem animace působí mírně dětinsky a videoherně, což s temnou atmosférou příliš nekoresponduje. The Tell-Tale Heart: Vizuálně zajímavější animace, stylem mírně připomínající například Sin City - Město hříchu, je doprovázena recitací hororového klasika Bely Lugosiho - samozřejmě z archivní nahrávky s poměrně špatnou kvalitou zvuku a značným šumem, což dost ruší. The Facts in the Case of M. Valdemar: Julian Sands čte povídku za doprovodu velmi zdařilé animace a tento segment tak dodává zřejmě nejvyváženější příspěvek do antologie. The Pit and the Pendulum: Ač jsem měl obavy, jak moc bude recitaci Guillerma del Tora rozumět, zhostil se své role na výbornou a dodal velmi solidní voice-over k bohužel poměrně nevýrazné animaci. The Masque of the Red Death: V posledním segmentu již chybí klasická recitace a dostaví se pouze několik slov z úst Rogera Cormana (coby klasického tvůrce filmových adaptací E. A. Poea, mezi nimi své vlastní verze Masky rudé smrti), mnohem více je zde kladen důraz na obrazovost, která sice pro vyprávění jednoduchého příběhu stačí, ale pro diváka, jež se těšil na Cormanovo vyprávění, může působit mírným zklamáním. (07.01.2019)

Super, že každý příběh měl jinou animaci a pokaždé byla velice zajímavá. Ale už jsem trochu měla problém s pochopením děje, v některých povídkách. Předlohu jsem totiž nečetla a některé ty povídky nebyly moc sdílné a divákovi moc nevysvětlily, o co tam vlastně jde, co je poselstvím té povídky a k čemu je dobrá. (25.02.2017)

Jedno z těch horších zpracování klasických povídek Poea. Pro člověka, který povídky nečetl, musí být pochopení pointy, resp. vcítění se do atmosféry příběhů, podle mě nepochopitelné. Což je problém, když celý Poe stojí na atmosféře. Zaujala mě vlastně jen povídka Zrádné srdce, a to díky velmi expresivnímu vyprávění Bely Lugosiho ze záznamu. (22.07.2016)

Neobvyklé zpracování povídek slavného spisovatelského mága, které bych ale doporučil spíše fandům a čtenářům vyobrazených příběhů. Každá povídka má vlastní styl animace a specifického vypravěče, z nichž bych nejvíce vyzdvihl výborného Christophera Lee u první povídky o panství Usherů a Guillerma del Tora u Jámy a kyvadla. Na snímek jsem narazil náhodou, jako fanouška Poeovy tvorby mě příjemně překvapil. 75% (08.05.2020)

Film, o kterém jsem nevěděl a který mě ohromně přkevapil a neskutečně potěšil. Výživná záležitost po všech stránkách - jak výtvarně, tak herecky. Každá povídka je animačně skutečně nesmírně zajímavá, snad jen styl Jámy a kyvadla mi příliš nesedl, ovšem obzvlášť bych vypíchl vynikající výtvarnou stránku u Zrádného srdce a u Masky rudé smrti, která vlastně stojí celá jenom na tom. Vypravěčsky je to taky zážitek - poslouchat Christophera Leeho a Belu Lugosiho (díky za něj) je skutečně nesmírná lahůdka, ale ani Sands v panu Valdemarovi a Del Toro v Jámě nezklamali. Hřbiovní předěly s Havranem Poem a Smrtí jsou plné zajímavých myšlenek a také stojí za to. Přátelé, tohle je nejlepší zpracování Poea, jaké jsem kdy viděl (a to jsem veliký fanda Price-Cormanovek). Je to v podstatě jen vizuální doprovod k téměř nezkráceným povídkám, ale ono je to tak vlastně asi nejlepší a navíc je ten vizuál tak luxusní, že jsem z toho bylu vytržení skutečně od začátku do konce. A tím, jaký je každý příběh jiný, to navíc nemělo šanci nudit. A už jsem říkal to o těch vypravěčích? Fakt luxus s luxusní hudbou. A i ten Vincent Price tady vlastně tak trochu je (ale neřeknu kde), takže tady je vlastně vše, co má správný Poe mít. Jasných 100%. (23.06.2017)