Série(4) / Epizódy(36)
-
Labyrint (2016) - 10 epizód
-
Dveře (2018) - 10 epizód
-
The New World (2020) - 8 epizód
-
The Choice (2022) - 8 epizód
Obsahy(2)
Seriál inspirovaný stejnojmenným filmem z roku 1973, který napsal a natočil Michael Crichton, pojednává o futuristickém zábavním parku obydleném robotickými bytostmi. Vítejte ve Westworldu! Poznejte svět, který uspokojí všechny vaše touhy... Dramatický seriál z produkce HBO je temnou odyseou, která nás zavede do počátku umělého vědomí a evoluce hříchu. Westworld nám představí svět, kde se protíná blízká budoucnost s minulostí, s níž se dá dle představivosti manipulovat. Svět, ve kterém lze splnit každou lidskou touhu, ať už ušlechtilou, nebo zvrhlou. (HBO Europe)
(viac)Videá (37)
Recenzie (559)
Pro mě osobně neskutečně obtížně hodnotitelný kousek. Nolanovina je tu nasáklá skrz naskrz a proti tomu nemívám nikdy výčitky. Pro mě je důležitý, jestli se dokážu naladit na notu tvůrci, aby mě vzal za ruku, potáhl, ukázal mi každou atrakci a ke konci mi koupil perníkový srdíčko a já byl bez sebe. To se nestalo. Westworld má vše, co by kvalitní biják na poli serošů měl mít: Spoustu peněz, skvělý nápad, výborné herce, vyzdvihnu promyšlený scénář, úchvatné exteriéry Utahu. Děj je patřičně mysteriozní, zažijeme sem tam i akci, ale celou dobu budeme napjatí jak guma od gatí a odpovědi nám budou ládovány rovnou kamionem až na konec. A já sám jsem byl překvapený, jak jsem byl onym závěrem nepřekvapený, což není nejlepší resumé. Co mě nejvíc zarazilo, byl fakt, že celá ta manéž, časové posuny a vůbec obrovské kličky scénáristů k docílení zmatení anebo svedení diváka (pokud byl na stopě), mě nechala vyloženě naštvaného. Základní idea, ta maličká a hlavní pointa, je strašně natahovaná (bohužel, sem tam si i zívnete), je na ní nalepeno spoustu vaty (zato inteligentní vaty) a celkově mi přišlo, že si tvůrci hrajou na strašně chytrý a je bolestivé, když je to takhle okaté. Po lahodném a velkolepém finále jsem trochu zvědavý, jak se to bude dál vyvíjet, protože to sklouzává do úplně jiných vod, takže mrknu i na pokračování..ale uhranut jsem rozhodně nebyl. ()
V první řadě byla vypravěčská spletitost s filosofickými úvahami o povaze vědomí nebo o umělé inteligenci. V druhé řadě popohánějí tvůrci příběh více dopředu. Stále je zde ale několik paralelních dějových linií. Mizí také nahota a objevuje se více krve. Scénárista se například brání před svým výtvorem utrženou lidskou nohou. ()
Ten rozkol, když se Vám spojí žánr, který máte nejraději (sci-fi z budoucnosti) a žánr, který máte rádi nejméně (western)... První série a hlavně její úvodní díly jsou luxus (aby ne za 40k na den), to nejlepší z Humans a Detroit: Become Human zasazeno do Red Dead světa v reálných podmínkách. Roboti prozřeli a stejně jako já při pohledu na občanku zažívají existenční krizi. Ale čím víc se natahuje stopáž a ubývá smyček, tím menší je to zábava. Což naplno vyznívá hned se začátkem druhé série, kde se celých devět epizod hraje s čím dál méně uvěřitelnými zvraty westernový Terminátor. Jediný díl, který to celé zachraňuje je S02E08, poetická cesta životy androidího indiána. Třetí série nuž upadá úplně, po super rozletu, kdy jsem byla nadšená, že jsem po dlouhé době narazila na kousek, co mě nadchl hned v prvních minutách, mi Westworld připadá s každým dalším dílem vlažnější a vlažnější. Ale třeba je to jen chyba v mém programu. S01 70%; S02 50%, S03 30% ()
Úvod byl parádní. Nastínění děje, představení postav a v rámci žánru neotřelé westernové prostředí, to všechno mě donutilo slintat nadšením. Ale to se celkem záhy změnilo v rozčarování. Postupem času se jednotliví aktéři začali bezcílně motat po place hledající "něco", co nebylo ani naznačeno, celkem neotřelé charaktery začaly působit šablonovitě a neustálé filosofování lezlo pomalu ale jistě na nervy. Ano, občas seriál nabídl nějaký nečekaný zvrat nebo dechberoucí sekvenci, ale bylo toho zoufale málo a skvostný casting to nezachránil, byť se herci snažili seč mohli. Vše vytrhl až závěrečný díl, který byl výtečný ve všech ohledech a dal odpověď na všechny otázky, ale ani tak celkovému zklamání nezabránil. 60% ()
Galéria (643)
Zaujímavosti (71)
- Herečky Angela Sarafyan (Clementine Pennyfeather), Evan Rachel Wood (Dolores Abernathy) a Shannon Woodward (Elsie Hughes) jsou v reálném světě kamarádky. (pusheen)
- O hudbu pre seriál sa postaral Ramin Djawadi, ktorý s Jonathanom Nolanom spolupracoval už pri seriáli Person of Interest (2011). (ZedsDead)
- Ashley Stubbs (Luke Hemsworth) nosí hodinky Omega Seamaster 300m. (Liqid)
Myšlenka je to svůdná a krásná, metafora krutá a pravdivá – a vlezlá a sžíravá. Westworld by měl pro jistotu vidět každý, ještě než podepíše první smlouvu, abychom se jako společnost mohli přestat plošně opíjet rohlíkem ohledně novodobého(sebe) zotročení lidí vehnaných do rutinních smyček nesmyslného zaměstnávání se mechanismy, které dbají, abychom se z nich nevytrhli a ne(o)žili. Výtvory jsou – pokud jde o lidskou podstatu, o nejhlubší přirozenou motivaci žít – čistší, lidštější než skuteční lidé dnes. Jednají v souladu s ryzími emocemi, prožívají své osudy způsobem, jehož skuteční lidé už nejsou ve svém vnějším světě schopni, neboť svou přirozenost, své city, své lidství potlačili a zaprodali, zapomněli a hluboko v sobě pohřbili ve světě, kde se nechali zotročit byznysem, penězi. Umělost je tedy nová přirozenost a svět-park umělých lidí na ty skutečné působí jako magnet, láká je zažít, jaké to je být volným, prožívajícím, syrovým člověkem. *** Lidé už nejsou cítícími bytostmi, ale chodícími kobkami svých duší, nežijí pro krásu, lásku, volnost, pro vzrušující vývoj a proměnu, a androidé jsou logicky lidštější, neboť zhmotňují zpeněžitelnou touhu, sen zotročených lidí po lidství, který se jim dá prodávat nazpátek -- tohle téma je staré jako sama myšlenka UI (ostatně jde o remake a původní Westworld je starý skoro půl století) a dokonale ztvárněné bylo mnohokrát, např. a za mě nejkrásněji v Bladerunnerovi. *** Tenhle seriál je však pozoruhodný – a mrazivý – v jiném ohledu. S jakým despektem tu všechny hlavní postavy smýšlejí o lidech, s jakým zklamáním a opovržením se o nich vyjadřují, je jedna věc. Druhá a výjimečnější je, jak ze samotného způsobu narace a didaktického eskalování pointy vyplývá, že se stejným despektem a beznadějí shlížejí na diváky, na lidi, sami tvůrci. Strhující úvodní díl Westworldu je v tomhle jiný než celý zbytek série. Ten vyloženě zve dychtivé a odvážné k dobrodružství. Vidí v divákovi partnera, který je schopen se měnit v průběhu vyprávění, aktuálně vstřebávat, co se dozvídá, přizpůsobovat se a spoluúčastnit se narace krok za krokem, odhalovat zvraty a být neustále na koni. První díl divákovi důvěřuje, že je schopen přijímat mentální revoluce, evoluce, převraty a puče a spoluhrát. První díl z Vás dělá spiklence, zve Vás do sedla a počítá s tím, že se za divoké jízdy udržíte a budete orientovat a pružně měnit směr. Slibuje, že plody narace budou Vaším spoluvýtvorem, že budete moci sledovat proměnu příběhu v aktuálním čase. Že čím lépe budete sledovat, a přizpůsobovat se, neboli slovy Westworldu: čím dále zajdete, tím dobrodružnější a nebezpečnější věci se budou dít (= stávat, i říkat). Ale tenhle slib, kterým si mě otevírák Westworldu okamžitě získal, se nesplní. Od druhého dílu už nejste partnerem. Zatímco z děl Ch. Nolana jsem zvyklá, že se co nejjednodušším způsobem sděluje převratná myšlenka, něco skutečně nového, co když se vysloví, mění naši realitu, náš svět v hlavách nás diváků, tady je to naopak. Od druhého dílu se mění narace na ten obvyklejší, tuctovější, bezpečnější typ: jednoduchá (byť geniální a klíčová, tak zároveň dekády stará) myšlenka se halí do záměrně příliš zamotané a zásadní informace vynechávající narace, kterou nemůžete sledovat jako partner-dobrodruh, ale které jste útrpně, pasivně vydáni napospas až do finále. Nechce se od Vás nic víc než se tím bděle pročekat, autoři Vás vláčí chycené na lasu za koněm, než Vám až na konci, kde Vás chtějí mít, vydají potřebné indicie a po lopatě k nim dořeknou i to poslední. Je to mistrně natočené, přiznávám tomu všechnu sílu, ale ty časté momenty, kdy nerozumíte, protože oni nechtějí, kdy musíte čekat bez dostatečných nápověd, až se Vám smysl sledovaného odhalí, mě cestou bolely do hloubi duše. Byla jsem připravená na spolujízdu, kterou sliboval první díl. Ale bolely mě hlavně proto, že to nejvíc prozrazuje o tvůrcích: jak málo věří v existenci evolučního diváka, který by jim stačil, kterému není potřeba názorně předvést, jak je zotročený a pasivní, a doslovně říct, že by se měl probudit, ale který by s nimi rovnou za běhu cestu za nový obzor utvářel. Tohle není iniciace, v jaké věří a pro něž se pouští do práce Ch. Nolan, tohle je zas jen typická detektivka starého typu, u níž si máte na konci nechat prostě vyložit, jak to celé bylo. *** Nicméně! Pořád zbývá velká naděje, že si tuhle divokou metakomunikaci a živý vztah s divákem tvůrci seriálu nechávají právě tak jako stvořitel Westworldu do chystaného nového příběhu – že druhá série bude v tomhle ohledu v narativní lince stejně nebezpečná jako nově slíbený nový příběh v parku: že diváci či hosté už dál nebudou chráněni před ranami, ale že vyprávění jim tentokrát bude moci vyrážet dech, ubližovat, brát jim jistoty a nutit je se v průběhu hry přizpůsobovat, měnit a rozvíjet, aby s jejich dosavadním světem představ nevzaly za své i holé životy. Že bude zvát dobrodruhy mezi námi na divoký hon po novém smyslu života, k němuž jsme se tu my všichni sešli právě tady a teď. Těším se velice, připravená na všechno, i nechat se po stotisící zklamat, tvůrci i diváky. Nic bezpečnějšího by nemělo smysl. *~ () (menej) (viac)