Dcera

Škoda, že to nebyla komedie- to bych se chechtal, až bych se za břicho popadal. Jenomže tohle bylo drama. O to smutnější, oč lepší. A ono to bylo v podstatě dokonalý. Takže slzavý údolí non plus ultra. Být happy, tak se raduju, že mi to někdo příjemně vyvážil. Být happy... Takhle mě to hodilo do těžkýho mínusu. Pět pecek si nechám až pro tu srovnatelně dobrou komedii. (09.09.2016)

Dráma ako lusk, ktorá si zakladá na presvedčivých hereckých výkonoch. O tom najhoršom, čo môže žena mužovi vyviesť, tiež o sebectve a neprajnosti. Chce to silu s niečím takým sa vyrovnať, ale dá sa to. Paradoxne, čím neskôr sa to chlap dozvie, tým je to ľahšie. Komorné, divadelné a k záveru aj hodne emotívne... skrátka vynikajúce. 85/100 (10.09.2016)

„Měla bys mu to říct dnes večer. Zaslouží si to vědět. Pravdy se bát nemusíš.“ Jistě, tedy pokud to nezničí život všem okolo, že…Obyvatelé jednoho města by si žili docela klidně, kdyby se zrovna nezavírala místní pila. Ale tahle nepříjemnost není nic proti tomu, co způsobí jeden návrat. Sice se pak zdánlivě jeví, že je vše v pořádku, ale divák od chvíle, kdy se dozví jistou informaci při posezení u ohně, začne tušit, odkud asi vítr vane. A hádá správně, takže jen čeká při oddalování nevyhnutelného, co to se všemi udělá. A postupně se z Dcery vyklube pořádně emocionální a depresivní drama, vhodně podpořené výborně zahranými postavami. A potvrdí se mu, že znát pravdu nemusí vždy nutně znamenat štěstí. Stejně jako fakt, že k tomu, aby se člověku sesypal jeho dosavadní život jako domek z karet, opravdu není zapotřebí mnoho. Pár mušek bych na snímku našel. Vygradování bylo možná až příliš, stejně tak to, jak se zachovala Hedvig vůči Christianovi či ten necitlivě useknutý konec. Ale jinak u mě převládá spokojenost a dávám slušné 4*. (13.06.2024)

Film má sice pomalejší náběh, kdy nechává diváka na pochybách. Ovšem od první třetiny vám všechno začne docházet, i když absolutně nevíte, jak to celé nakonec dopadne. Herecké výkony byly dobré ,ale hlavně od takových legend, jako je Geoffrey Rush a Sam Neill, se žádný propadák ani nedá čekat. Líbila se mi výtečná kamera se záběry australských lesů, ale i hudba která vykresluje lehce depresivní atmosféru tohoto smutného rodinného dramatu. (31.08.2016)

Pozvolně plynoucí drama, které v první hodince vypadá nesmírně zajímavě. Slušný námět, několik náznaků, poctivé charaktery, nevyřčené hříchy, několik kostlivců ve skříni. Režijní a scénáristický debut příležitostného švýcarského herce Simona Stonea představí v několika dnech dvě rodiny, které spojuje víc, než by si někteří jejich členové přáli. Klidné vody rozdmýchá zejména návrat nešťastného synka z Ameriky. Žení se mu stárnoucí otec, který si bere výrazně mladší bývalou služebnou. Co se stalo s jednou z jejích předchůdkyní? A je potřeba za každou cenu vytahovat pravdu? Pojetí hlavních protagonistů, kdy jsme se dozvídali důležité skutečnosti postupně, mi sedělo. Pár věcí v závěru už tolik neladilo, přesto tady máme atmosférické drama o tom, že být v pohodě se mnohdy nevyplácí. Herecky moc fajn. Je vidět, že australská škola má sakra co nabídnout. (19.10.2016)