Mluvím jako buzna?

Po rozchodu vám vadí kdeco. Režisér a scénárista David Thorpe najednou nemohl vystát, že mluví moc „vykrouceně" – prostě „jako buzna." Prvotní snaha o mužnější či alespoň neutrální hlasový projev přerostla v komplexnější reflexi typické dikce gayů. Na své osobní cestě, kdy za pomoci lingvistů, logopedů a hlasových koučů odbourává své dosavadní návyky, odhaluje kulturní nánosy týkající se genderu, sexuality, identity a sebeúcty mluvčího. Bez nudného akademismu demonstruje performativní charakter hlasu a problematičnost pravdivosti/autenticity hlasu na logopedických cvičeních, kdy například s extrémně maskulinní intonací odříkává větu: Tady je polštářek s výšivkou. Mozaika pečlivě vystavěných postřehů odborníků, přátel i náhodných kolemjdoucích si vás získá svým nadhledem a osvěžující sebeironií. (Mezipatra)