Pirko

Naivita hlavní postavy byla až bolestná.To mě dostávalo. Děti z dětských domovů jsou na reálný život nepřipravené. Nemají se od čeho odrazit, nemají zázemí, nemají nic. Jen ty představy a sny, o které během jednoho okamžiku příjdou. Kdyby tam nebyly ty artové a snové pasáže, tak bych to bralo jako hraný dokument. Chvilkami to jako hraný dokument vypadá. Bylo to totiž naprosto civilní a přirozené. Podobný happy end jsem po tom všem marastu očekávala. Jen nemusel být až tak doslovný. Stačil by náznak a bylo by tím řečeno všechno. (26.02.2018)

Dominika Morávková-Zeleníková ako Martina alias Shakira zažíva opäť rušné, psychiku drásajúce chvíle podobne ako Lena v Špine. Bratislavu vystriedala Praha a ústav nahradilo prostredie narkomanov, sociálnych odpadlíkov, priekupníkov a zákazníkov. Neviem, či si pomaly zvykám na slovenské filmy, ale pripadalo mi, že väčšina hercov na čele s hlavnou predstaviteľkou predviedla veľmi slušné herecké výkony. Film ukazuje celkom reálne osudy väčšiny odchovancov detských domov. Martina pôsobila ešte celkom rozumne a nerozflákala všetky peniaze hneď, ale snažila sa začať žiť správne. Bohužiaľ tu bol aj Roman, ktorý využil jej lásku a uvrhol ju na absolútne dno, z ktorého však ona nakoniec ako tak dokázala vyťažiť čo najviac a v konečnom dôsledku mala aspoň dosť financií na slobodný život. Práve ten koniec bolo to, čo sa mi na filme najmenej páčilo, aj keď mi takýto záver nevadil. Film bol dobrý, pričom prvú hodinku som tŕpol, kedy sa to zvrtne a keď sa to zvrtlo tak nastalo 20 minút veľmi surovo a reálne zobrazeného utrpenia. Napriek tomu mi na filme niečo prekážalo, prečo nemôžem dať viac ako 3*. 6,7/10. (19.01.2018)

Film jenom pro silnější povahy. Shakira (tak si říká hlavní postava) je holka, co žije od narození v dětském domově na Slovensku. Dospěje a může z domova odejít a začít nový život. Krásná idea o šťastném životě se změní, když dorazí za svým přítelem do Prahy, který jí dostane do těch nejhlubších spodin pražského podsvětí, které je ztvárněné se vším všudy. Mám z toho smíšené pocity, podobně jako potom, co jsem dokoukal Srbski film - obsah byl brutální a odpudivý, ale zároveň to bylo natočené dobře. A to, co jste v Srbského filmu mohli vidět, můžete očekávat i v Pírku. Já vás varoval. (25.06.2020)

Neviem posúdiť, do akej miery je to podmienené Dominikou Zeleníkovou, ale toto je už 2. jej film, ktorý mi vyrazil dych. Povrchná antiutópia o tom, že morálka je pasé a všetci bojujeme o holé prežitie v bezcitnej spoločnosti, kde chce každý sex a prachy, najlepšie súčasne. Na niektoré scény (pichanie drog), dlho nezabudnem a boli herecky excelentné. Samozrejme tých blbých scén tam bolo oveľa viac. Faktom ostáva, že 2. polka filmu, vrátane záveru, pri ktorom som nevedel. či sa mám smiať alebo plakať, bola riadna sila. (11.11.2017)

I když si spoustu lidí myslí, že o děti z dětských domovů je dbáno tak,aby se v dospělosti dokázali zařadit do normálního života a po propuštění z chráněného prostředí se většina z nich o sebe uměla postarat, že je připravena na život venku a neocitá se na ulici, v pasti dluhů, neřešitelných situací, které vedou k asociálnímu jednání jako je například prostituce, opak je pravdou. Statistiky mluví jasně. Přečtěte si jakoukoli studii o bezdomovectví či profesionální, erudovaný rozbor sociologů o tom, s jakými životními vyhlídkami většina bezprizorních polodětí končí a jaké mají možnosti nebo spíše nemožnosti (pokud se náhodou miniaturní hrstky šťastlivců neujme nějaká neziskovka) a možná budete mít jasno. Pokud někdo z diváků jako reakci na shlédnutý film řekne, že je příběh přemrštěný a takhle přece lidé v 21.století nežijí, pravděpodobně je to hýčkaný jedinec, který neví nic o reálném, tvrdém životě k těm, kteří měli v životní loterii hodně velkou smůlu. Ano, někdo si myslí že by to zvládnul lépe a kdo chce, může si najít slušnou práci, bydlení a normálně žít. Pokud ovšem takové dítě není nadprůměrně schopný jedinec, s velkou pravděpodobností ve všech těchto oblastech i při snaze selže. A selhal by i ten mudrc, který žije v jiné dimenzi. - Film není obhajobou svobodně zvolené prostituce. Přesto film nepopírá, že někdy je tato profese ještě nejlepší cestou z pekla, jak se v mládí může atraktivní žena v bezvýchodné situaci bez zázemí zajistit a díky finanční podpoře se zařadit do obyčejného života, najít si byt, vdát se za slušňáka... Ale to pochopí jen ten, co pracuje se sociálně vyloučenými nebo někoho takového osobně zná. P.S. Víte kolik je lidí, kteří chodí do obyčejného zaměstnání, ale mají tak nízký plat, že nemají ani na bydlení (komerční nájem je u nás ve městě včetně ostatních poplatků za bydlení už skoro stejný jako nájem v Městském bytě, vyloženě sociální byty takřka nejsou ani pro zdravotně postižené občany s dětmi) a tak žije mezi bezdomovci někde v odstaveném vagónu na nádraží a svoje tajemství před obyčejnými lidmi úzkostlivě tají? Kolik z nich se myje a holí ráno v placených veřejných sprchách, aby v práci nikdo nepoznal, kde strávil noc? Kolik z nich neholduje alkoholu ani nebere návykové látky? A přesto to do zařazení do společnosti pořád ještě nestačí? - Dobře, že se alespoň podobné filmy točí, i když je nepohodlné jim uvěřit. Zvlášť neuvěřitelné se to zdá tomu, kdo má byt v osobním vlastnictví zdarma zděděný po babičce nebo mu rodiče umožnili vystudovat vysokou školu a podporují ho doposud. Já ve svém okolí neznám jediného normálního člověka, který by začal v osmnácti letech samostatně fungovat bez jakékoli podpory buď od rodiny nebo od životního partnera. Pracují, do toho studují, snaží se, ale citové a finanční zázemí a předávání životních zkušeností, aby byl mladý člověk schopný v tom dospělém světě fungovat, jsou přesto ještě v těchto letech nezbytnou potřebou. (09.11.2017)