Americká reportérka

Tvůrčí duo Glenn Ficarra a John Requa, které stojí například za skvostnou Bláznivou, zatracenou láskou, se vrhla na ambicióznější látku. Do nebezpečných ulic Afghánistánu vyslala toho času rutinní zpravodajku, která ve středu Asie poznává úplně jiné hodnoty a zcela odlišnou kulturu. A do toho musí zatraceně rychle čmuchat po reportážích, po kterých by televize doma za oceánem skočila. Je to slušně napsané, je to sympatické, jen ono překlikávání z vážné do komediální polohy je sakra náročné a občas brzdí celé vyprávění. Když jde hlavní hrdince o kejhák, tak nějak se o ni prostě neobáváme, protože vždycky ze všeho vybruslí a ani tvůrci jakoby si to nechtěli moc komplikovat. Ve výsledku tihle novináři možná občas plýtvají slovy a divák by si možná zasloužil víc zapamatovatelných scén, ale jednou za čas taková látka sedne do nálady. Herci fajn, Margot Robbie mohlo být klidně víc. (15.10.2016)

Tak nějak jsem si myslel, že když jsou na zde uveřejněném plakátu vyfocení tři lidé, tak se bude jednat o příběh tří postav. Jenže vlastně se jedná o one woman show. Tina Fey nesleze z plátna od začátku do konce. Není to špatně, jen divák musí prožívat všechno zrovna s touhle postavou a to včetně ranního vstávání po opici. Prostě novinářka v Afghánistánu. Co chceš od tohohle příběhu. Koho baví podobné novinářské šťourání v zemích třetího světa, ten si v tomhle svoje najde. Režisérská dvojice mě jen utvrdila v názoru, že jsou to dokonale průměrní řemeslníci. 55% (18.12.2017)

,,TO BYLA KIM BAKEROVÁ S VLASTNÍ ŽIVOU REPORTÁŽÍ“...“ /// Vo americký kikině, která se stala válečnou reportérkou v Afghánský díře. Hozená do vody, ve který se utopili i zkušenější plavci (takže za pochodu), zjišťuje, že jinej kraj je jinej mrav a že tahle práce je spíš životním stylem, ale i drogou, která chce víc a víc… „What the fuck?“ rozhodně není vykecávací story, a kromě toho, že dá šanci porovnat svoji práci s touhle, baví příběhem i obsazením. 3½*! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Knihu „The Taliban Shuffle: Strange Days in Afghanistan and Pakistan“, kterou v roce 2011 napsala Kim Baker, neznám. 2.) Jsem kikina, a chcu se stát (konečně!) chlapem. 3.) Thx za titule „mark82“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (05.12.2016)

On by tento film klidně mohl mít pět trailerů a tak i pět způsobů jak film prodat. Trailer o válce - pro fanoušky válečného žánru, o nekončící párty uprostřed Afghánistánu, dokonce i romantický trailer plný pohledů, polibků.. ale my jsme dostali trailer, který film prodával jako komedii. To byl sice chytrý krok jak nalákat diváka do kina, jenže pak nastává problem v tom, že divák z kina odchází zklamaný (hlavně, že zaplatil, že?) protože místo komedie dostal film, který se snaží tváři vážně, snaží se ukázat lidskou stránku, ale aby film člověk bral vážně je to moc vtipné, a aby se bavil je to moc vážné. Kdyby tam bylo trochu víc vtipu dal bych čtyři hvězdy (ano přiznávám, těšil jsem se na více komediální podívanou) takhle to jsou tři. Ovšem vyzdvihnout musím Tinu Fey, která se své role zhostila parádně a stejně dobře jako zvládla vtipné scény zvládla i ty vážně. (18.06.2016)

Tenhle film byl jako na houpačce, v jednu chvíli si myslíte, že víte, co bude následovat, jindy nikoli. Kim provází diváka válečným Afgánistánem, kdy se pořád snaží ulovit nějaké téma pro skvělou reportáž. Ze třech měsíců se najednou stanou dva roky a jí začíná život tam připadat všední. Potřebuje jak se říká vypadnout a to se jí také povede. Na tomhle filmu mi něco nesedělo, chvilku se na něj dalo dívat a hned nato jsem byla ráda za tlačítko pro posun. Film mi prostě připadal táhlý, místy komplikovaný a zamotaný a nepsala bych o něm jako o nějak výjimečném počinu. Doporučení psát nebudu, sama totiž nevím, jestli film doporučit nebo ne. Vždyť já ani nevím, jaké hodnocení mu mám dát, takže tohle je z mého pohledu asi všechno. (30.11.2016)