Avengers: Endgame

Endgame nemůžu hodnotit jako film, ale jako celek. Hodnotit endgame totiž znamená něco jako napsat slohovku o pěti posledních stránkách knihy. Nedává to moc smysl. Je to prostě finále a finále je to... Grandiozní. Ten film prostě skvěle pracuje s nějakým očekáváním a všem vám ukáže jak se pletete. Budete se smát, budete žasnout a budete brečet. Pro geeka co na Marvelovkách vyrůstal bylo endgame jako svatý grál, jako odměna za vytrvání a věrnost. A ta odměna byla tedy sakra sladká. legendární / jděte na to na co největší plátno můžete (24.04.2019)

Na pokračování Avengerů jsem se tehdy nechal zlákat do kina, hned poté, co bylo vyhlášeno druhé kolo s extra pěti minutami. Moje prvotní dojmy byly velmi dobré a byl jsem spokojený s tempem jakým se film vyvíjel. Jde o další skvělý počin a bezpochyby se zařadí mezi to nejlepší, co Marvel může nabídnout. Akční scény svým provedením tvoří dominantu tohoto díla a stejně jako předchůdce, i zde je příběh protkaný poměrně silnými scénami plných emocí. Zvolené téma o cestování časem je velice zajímavé, ale jeho kouzlo bohužel tkví v překvapení. To je také jeden z hlavních důvodů, proč úspěch Infinity War nebyl překonán. Jednak druhé shlédnutí není tak uspokojivé a navíc ačkoli je Endgame svým způsobem legendarní, jisté faktory tento film od začátku sráží a pokračování tím pádem nemá žádnou šanci. Zprvu jsem byl nadšený především ze dvou věcí: hlavně, že většina tobsahu traileru se udála již během úvodních 5-ti minut a také to, že Captain Marvel zde neměla moc velkou úlohu. Zničený Thor byl také moc dobrý nápad a finální bitva byla naprosto bezkonkurenční řežbou. Na rozdíl od Infinity War jsou však některé momenty trochu zdlouhavé a vyskytuje se tu celá řada umělých politicky korektních scén. Takové momenty fanouška vyloženě otráví. Samozřejmě mám především na mysli nechvalně známý holčičí ,push uprostřed bitvy, kdy se z ničeho nic objeví všechny slečny a bezpečně dopraví rukavici k cíli. Tuto scénu jsem jako jedinou z bitvy shlédl zcela chladně a na konci obrátil oči vsloup. Samotný Thor už na podruhé také nebyl tak vtipný a rozhodně se mi více líbí jeho silný a nebojácný originál. Kvalitou se sice snímek zařadí mezi mé nejoblíbenější fílmy (cca TOP 30), ale i tak je patrné, že celý příběh hodně ztrácí, když ho divák dobře zná. Proto si myslím, že stačí vidět 1-2x. Ale to hádám ještě ukáže čas. 94% (07.09.2021)

"Pošlu tě o týden zpět, nechám tě tam hodinu chodit a za deset sekund tě přivolám. Pochopils?" To by pochopil snad každej, kdo občas dostane mail od mývala, nechá sebou projít čas, někdo mu rozmázne Měsíc o ksicht nebo si po ránu odskakuje portálem do vesmíru. Já jsem se teda bavil od vzniku pivního mozolu Thora až do megalomanskýho finále. Ty slzy předtím a potom mě nebavily, ale chápu to, protože Avengeři nechtějí primárně bavit, ale zachraňovat Svět. A to se musí brát vážně. (23.09.2022)

Endgame stejně jako Civil War a Infinity War není film pro náhodné kolemjdoucí. Bratři Russoovi znovu vyžadují znalosti předchozího dění, a jelikož píší poslední kapitolu dvaadvacetidílné ságy, není těch potřebných informací zrovna málo. Nevím, jak dopadnou diváci, kterým je celý tenhle vesmír vlastně ukradený – asi s nadprůměrným blockbusterem, u něhož se občas přestanou orientovat? Já jsem si nicméně vychutnával každý odkaz, každý nápad a vlastně každou minutu tohohle (často) nevypočitatelného eposu, který opravdu plní jeden fandovský sen za druhým (a nebojí se přihodit i věci, o nichž mnozí ani nesnili). Ty tři hodiny mi tak uběhly strašně rychle a na spočítání parádních scén a ikonických záběrů by mi nestačily ani prsty obou rukou. Smekám před Russoovými, že to takhle celé ukočírovali, a pevně doufám, že se Marvelu bude dařit i po téhle fenomenálně sestavené rozlučce. (24.04.2019)

„If I tell you what happens, it won't happen..“ Do posledního řemeslného detailu precizní služba divákovi, který za ní s úsměvem zaplatí a protistrana s ještě větším úsměvem onu platbu přijme. Rozlučka po téměř dvou tuctech sezení na gauči dětského psychiatra mi přinesla smích, napětí, hravost i emoce a když už nic, mohl jsem se těšit drobnými přítomnostmi (Sanada, Swinton) i velkým nadhledem. Ten je potřeba projevit i u přístupu k plačtivé osobě, která vypadá, že jí Thanos pochcal tepich a i když je to pro některé už přes čáru, není nutné se kvůli ní věšet na větvi Yggdrasilu. Stačí, že už se tam houpe logika s časovým paradoxem.. Kdo by to byl řekl, že v komiksovém světě fatálních příčin a následků rozhodne o superhrdinech a potažmo lidstvu potkan (a není to Rocket).. (02.05.2019)