Avengers: Endgame

Na závěrečný Avengers jsem se připravoval jak na státnice, před projekcí jsem sjel od Marvelu všechno co dům dal, donesl jsem si domů šest kamenů z nedalekého parku a přemýšlel, že vezmu kladivo a probourám zeď k sousedovi. Jak se ukázalo ani tahle příprava, ale ani má bujná fantazie na kluky a holky od Marvelu nestačila. Celkem rychle totiž tvůrci mým fantaziím o vývoji posledních avangers udělali papá. Tito Avengers pro mě nejsou o kolosálních bitvách, o humoru ani o efektech, byť vše ve filmu najdeme, ale poslední Avengers jsou pro mě především o Avengers. Samotnou zápletku dostanu na talíři vlastně až v půlce bijáku a to se mě na tom velmi líbilo, že tvůrci pracují s mým očekáváním, snaží se ukázat že i sebelepší superhrdina cítí stejnou bolest a lásku jako my všichni ostatní, ale nezapomíná ani na humor, návrat Thora na scénu to je první liga humoru a už tak sympatická postava tohoto světa u mě hned poskočila o několik pater výš. Asi se mně až dodneška ještě nestalo, aby stačil záběr na nějakýho superhrdinu, jako tady na Thora a já se válel smíchy. Chvilky pro dojetí tam jistě jsou a za mě krom té největší, i jedna málo nápadná (sestry ) to se mě fakt dostalo do srdce. Určitě to není díl, který má nejrychlejší tempo, epochální střety, osudové proslovy, tohle je díl, který má ovšem nejvyzrálější filmařinu, krásně pracuje s detaily a rozumí duši i srdci svých postav a to je úplně to nejlepší co jsem mohl od Avengers dostat, emoce. (24.04.2019)

Je to tady, úplný konec tří fází, 21 filmů a 11 let. Jistě, dovětek ještě přijde v červenci se Spideym, čímž Soňáci trošku nahlodali jinak prvotřídně utajovanou kampaň čtvrtých Avengers a ano, symbolických 10 let uplynulo už loni, nicméně tohle je skutečný závěr, který bez spoilerů lze jen těžko nastínit, ale přece jen se o to pokusím. Jak asi všichni tuší, trojka a čtyřka se točila kvůli ušetření i tak atronomických nákladů současně a aby se to dalo nějak čitelně oddělit, tak nyní sledujeme osudy hlavní šestky z prvních Avengers, jež ne vždycky minule dostali patřičný prostor a zde si jich užijeme dosyta. A tak trošku na úkor nováčků, kteří dostali více minut loni a ještě toho hodně pravděpodobně předvedou v následující pětiletce. Potud asi k postavám a ději, jež naskýtá nezměrná překvapení, ovšem jelikož se jedná pravděpodobně o největší film, který byl kdy natočen (ve smyslu počtu herců, triků apod), různé fanouškovské teorie a fantasmagorie se po internetu šířily jako lavina a dost se toho podařilo uhádnout. Což samozřejmě nemění nic na faktu, že nejen nepolíbený divák (jež i viděl všechny filmy alespoň jednou) bude neustále překvapován a nucen tahat z paty veškeré souvislosti, jež za tu drahnou dobu v MCU nakulminovaly. Nicméně k tomu hlavnímu, co mě překvapilo nejvíce. Jak jsem už zmínil, Avengers : Endgame naprosto mega projekt, který asi vcucnul hodně nervů při jeho ukočírování a Marvel (resp Disney, který to praktikuje i u Star Wars), vědom si své neotřesitelné pozice, vůbec nemusel tlačit na pilu, cokoliv nového ukazovat a prozrazovat souvislosti, ty lidi stejně přijdou. Stačily pouhé dva trailery (jež z 90% doopravdy berou záběry z prvních 15 minut filmu!) a pár retrospektiv. A překvapilo mě tedy konkrétně to, že tak 90-120min ze 180ti (!!) je vlastně úplná antireklama na blockbustery jako takové. Ne, že by dlouhé sekvence postrádaly triky, to vůbec ne (vždyť některé postavy jsou komplet CGI), ale houfně se vyplňují dějové mezery, každý se potkává a baví s každým, jež zná ze svého filmu (filmů), tempo je naprosto vražedné a děti zpravidla neudrží pozornost, moc akce tam totiž zprvu není. Tady se zkrátka sází na to, že existuje obrovská masa fanoušků, jež si s těmi postavami už něco prožila a mají je rádi, ví, že některé z nich vidí v téhle podobě naposled a člověk si užívá každou jednotlivou repliku přísně utajovaného scénáře. Navíc nám je odměnou naprosto monumentální a dlouho slibovaná bitva, u níž se plní dětské sny a v hlavě zůstane ještě pekelně dlouho. Bylo to krásné období a děkujeme za to, vše jednou končí a to včetně camea Stana Lee a potitulkovek. (25.04.2019)

Assemble. Zdrcující začátek, hromada ikonických momentů, u kterých se sálem šíří nevěřícný šepot mísený s ohlušujícím tichem, tři filmy v jednom, nejlepší herecké výkony za celých jedenáct let (Downey, Renner) i fenomenální závěr popírající i ta nejodvážnější očekávání. Tři hodiny jsou svým způsobem málo, protože slávy je v nich tak plno, že si ještě pár dní po projekci teprve zpětně vybavuji fascinující scény, které zůstaly v prvním vjemu opatrně přikryté. Jednoznačný film roku a co se týče popkulturního dosahu také zasloužená, nepopiratelná, extrémně dojemná a právě díky intimitě jednotlivých interakcí neopakovatelná událost dekády. (24.04.2019)

„Sám to nezvládneš." - "Nie je sám." Je tam pár vecí, ktoré sme čakali... a tona takých, ktoré sme rozhodne nečakali (New Asgard, Thor, posedenie na lavičke, Hulk). Depresívny (výborný) úvod, prekvapivo ukecaný a neakčný stred (ten ma bavil najmenej) a akčné megafinále, po ktorom sa cítim komiksovo naplnený a necítim potrebu najbližšie roky žiadny iný komiksový film uvidieť (ale samozrejme uvidím). Finále by bolo výborné aj bez toho, aby sa z Capovej vysielačky neozvalo to, čo sa ozvalo. Ale ozve sa to a smršť, aká nasleduje potom, je absolútna. Film obsahuje plno geniálnych hlášok ("Aj tak všetci veľmi dobre vieme, kto je tu šéf.") a humoru („On je idiot?“ – „Áno.“), ale zároveň i silných scén. Od istého okamihu som sa v kine cítil ako na vojne, akurát okolo mňa sprava, zľava, spredu a zozadu nevybuchovali granáty, ale plač. Niečo také som ešte nikdy nezažil a to do kina chodím od škôlky. Miestami sú scenáristi k postavám až priveľmi krutí v zmysle s čím ich nútia ísť do konfrontácie, "iba" kvôli tomu, aby to bolo pre diváka čo najdojemnejšie. Zároveň je to skutočne neskutočné uzavretie etapy čítajúcej viac ako dve desiatky rôznych titulov (výrazne sa pracuje s tým, čo sa kedy komu a za akých okolností stalo + má cameo skoro každá postava, ktorá mala aspoň malý priestor v nejakej z predchádzajúcich marveloviek). A samozrejme som strašne rád, že som znova videl Mieka, Happyho a Kroga. Tvorcovia očividne totálne vedia, čo fanúšikovia chcú vidieť a tak im to dali (okrem neskutočného finále napr. capt + kladivo alebo Star Lord + Thor). Resumé: prekvapivo pomalý a vážny (ale výborný) rozjazd, nudná prostredná časť s cestovaním v čase a finále, z ktorého som sa nespamätal ani po dvoch rokoch odkedy som to prvý raz videl v kine. (26.04.2019)

Endgame je mistrovsky vybalancovaná emoční bouře se vším všudy. Člověk by po Infinity War čekal, že ten film nejde jednoduše napsat tak, aby přežil tu obrovskou zodpovědnost vůči fanouškům, a zároveň se po logické stránce příběhu nezhroutil jako domeček z karet. Ale ono ne... Na první pohled je v celém filmu pouze jedna jediná (navíc méně zásadní) scénáristická berlička, která na druhou stranu každému dojde až třeba půl hodiny po projekci. Po delší době už vyvstává druhá a třetí, ale co se dá dělat. Už kvůli tomu, že i v rámci jisté pokřivené logiky to dává smysl a dojem z „velkého finále“ to absolutně nezkazí. Postavy fungují na jedničku a hudba je po delší době dokonalá. Navíc se dá říct, že završení jedenáctileté ságy asi nešlo natočit o moc lépe. Nebudu se zabývat detaily, protože tohle si člověk musí prožít sám. Na závěr jen podotknu, že ač jsem filmově relativně "citlivá osoba" (najdou se některé filmy, které mě rozbrečí), tady to se mnou cloumalo celý film. Osm menších nervových zkratů doprovázely zhruba tři hysterické záchvaty, kdy jsem se musel sakra držet, aby o mně nevědělo celé kino (abyste se nelekli - čísla nemají nic společného s počtem úmrtí) - Infinity War to zvládla jednou/dvakrát. Marvel pro mě byl vždy "srdcovka", a tohle je vrchol všeho, co jsem si přál... (24.04.2019)