Jak nezískat Pulitzera

V severnej Amerike sa točia filmy úplne o všetkom. To myslím ako výrazné pozitívum. Príbeh mladého novinára poskytuje námet skôr pre televíziu, pre Hallmarkovský skutočný príbeh. Prostredníctvom neho sa vyjadruje k negatívam virtuálnej spoločnosti, kde sa komunikuje cez počítač bez toho, aby niekto niekoho poznal. Internet zahltili blogy a konšpiračné teórie, ktoré sa tvária ako zaručene pravdivé, pritom nemáme ani poňatia, z akých zdrojov čerpajú a či vôbec a zneužiť tento stav pre vlastný prospech je čoraz ľahšie. Sugestívne Rayovo spracovanie a hviezdny casting povyšuje tento skôr televízny príbeh na solídne kino. (22.05.2012)

Pro člověka z "oboru" poměrně děsivá sonda do zákulisí politické žurnalistiky. O to víc děsivá, když je vše založené na skutečné události. Hayden Christensen umí být natolik přesvědčivý, že byste mu nejradši zakroutili krkem. V tomto případě bych proto vyzdvihla spíše výkon jeho sekundanta Petera Sarsgaarda, Film je konzistentní, informačně nasycený, a stopáž je přesto velmi příjemná (30.10.2012)

Zákulisí americké novinařiny. 1) Novinářské drama o vlezlém notorickém lháři (velmi nesympatický 22letý Hayden Christensen) a jeho šéfovi (velmi sympatický 32letý Peter Sarsgaard). Oba hlavní hráči to zahráli na jedničku. 2) Zákulisí amerického žurnalismu už tedy známe. Jakpak to asi vypadá v tom českém? (12.09.2011)

Proklamované novinářské drama se pozvolna změní v celkem zajímavou studii patologicky ambiciózního člověka, který je schopen pro úspěch a obdiv udělat doslova cokoliv, potud v pořádku, problém je snad jen v celkovém ,,televizním" vyznění filmu. (Kdybych chtěl být vysloveně nekorektní, použil bych možná i často omílaný stereotyp Američanů mluvě o ,,kanadskosti" tohoto snímku... :-)) Billy Ray není zjevně nijak výjimečný režisér, jeho film není ničím objevný a zjevně nemá žádné monstrózní ambice, každopádně svým tématem a jakousi uměřeností si mne nakonec coby diváka přece jen získal. Ona skromnost a poctivost se vyplatí nejen v novinařině... (28.11.2011)

Důmyslná sonda do duše, chování a "morálních" hodnot člověka, který se rozhodl nerespektovat nejen pravidla žurnalistiky, ale téměř žádná pravidla a vydal se na scestí čisté, ikdyž důmyslné fikce a lží, do kterých se postupně zaplétal až nebylo důstojné cesty zpět. Pan Glass vypadal na první pohled velmi bezúhonně a byl velmi vtipný a oblíbený a nakonec se z něj vyklubal velmi slizký člověk/na mne budil tento dojem již od začátku - což bude asi dílem přesvědčivosti Haydena Christensena/ budící spíše lítost a opovržení tím, že si vybudoval svoje image na lži a potom logicky po velmi trapném a útrpném prozrazení následoval tvrdý pád na tvrdou zem. (03.04.2012)