Zelená miestnosť

Tohle nebude sedět každýmu. Pankáči svádí krvavý boj proti náckům ve filmu, jehož dobrá půlka se odehrává v jedný zavšivený místnosti. A navíc je to poměrně blbý, protože obsahuje celkem dost logických propastí ve velikosti Macochy. JENŽE... je to taky slušně zahraný, místy až nechutně tísnivý, se skvěle nakopnutým tempem a hlavně s výrazným explicitním násilím. S tím se sice tolik nepřehání, ale když už k té brutalitě dojde, je nesmírně intenzivní a přitom má stále základ v realitě (třeba jako Eden Lake). Humor se mihne jen zřídka a to spíš v podobě hlášek (třeba "Simon & Garfunkel"). Takže nakonec až nečekaně mrazivej vál, co zároveň poslouží i jako malý rozloučení s Yelchinem. (03.07.2016)

70% Když odhlédnu od faktu, že se kapela panáčů, co má na autě nálepky Fugazi a hraje v tričkách Minor Threat, nechá za pár zlaťáků ukecat a odehraje koncert v náckovském privátním klubu uprostřed oregonských lesů, tak mi zbyde přinejmenším hodně dobře uděláná survival grindařina, která pracuje s minimalistkými prostředky (nikoliv co se týče celkem explicitně zobrazeních zranění a umrtí) a s motivem tajemna, kdy se nejistá přiběhová linka pomalu rozuzlovává, aby diváka ve finále vyplivla a zanechala s pocitem trochu nechutné negace. (07.09.2016)

V podstate to isté čo režisérov predošlý počin Blue Ruin. Akurát „Green Room“ je taký „Blue Ruin v zelenom“. Réžii Saulniera síce nie je veľmi čo vytknúť a všetko je vo filme na svojom mieste, akurát ani tentoraz to nie je vyslovene „nářež“. Podobne ako Blue Ruin ani raz ma ten film nedokázal v priebehu stopáže vtiahnuť do diania a celý čas si držal akýsi odstup na to, aby som u toho cítil akékoľvek napätie, strach o postavy alebo atmosféru. Celé to tak nejako začalo, skončilo, nemôžem to vyslovene haniť, ale ani povedať, že som si ktorúkoľvek minútu toho filmu užil. CELKOVO: 3* (6/10) (15.07.2016)

Snímek „Green Room“ nepřináší z hlediska survivalu něco nutně nového, vlastně jede na klasiku, ale činí to způsobem, který je neskutečně dobrý. Je to hlavně v tom, že tady je atmosféra, která vás skutečně dovede vycukat a vy se přimějete, že raději budete koukat někam jinam než na to, co se děje. Tohle mnoho hororových filmů poslední doby nezvládne. Tenhle to zvládá s přehledem. (24.10.2016)

Skinheads vs punk. Nejde o soutěž v páce pravačky s levačkou a žádná nacionální anarchie se nekoná. Přesto Saulnier svým způsobem extrahoval z obou hnutí základy etologie jejich stoupenců a postavil tak proti sobě tupý kolektivismus a afektovaný individualismus. Ve zcela jiném světle se pak jeví zdánlivě nelogické jednání všech zúčastněných, vždyť oni jednali jen v mantinelech svých možností a schopností. Za faul však považuju samotný závěr, kdy se misky vah přece jen převážily na jednu stranu, daleko víc by finále slušela remíza v podobě absolutní anihilace. Škoda. Nicméně i tak je Green Room podařená a poměrně drsná vybíjená, na kterou však musíte koukat ve smyslu mé výše uvedené a zcela vyfabulované konstrukce. Anebo to nedělejte, ale pak se nedivte, že se v zeleném pokoji budete cítit hloupě. Dvě hvězdy, zářící jako oči pitbulla při útoku a dvě hvězdy za Punk´n´Oi! (03.01.2017)