Joy

Ono je to naozaj film o predávaní mopov. Jennifer Lawrence ako vždy vynikajúca, ale nerieši žiadne dôležité veci ako sa z obsahov javí, iba predáva mopy. Príjemne sa na to pozerá, ale i pri takomto hereckom obsadení musím konštatovať, že toto nevyšlo. Cooper úplne zbytočný, De Niro síce v pohode, ale načo? 60% (07.01.2016)

Džej-Law v roli rodinnou utlačované ženy plné snů, které život naházel nejvíc klacků pod nohy v dějinách lidstva. Díky hyperakční kameře a vhodně zvolenému písničkovému soundtracku působí O'Connorova režie opět jeho něco, co divákovi nenechá od začátku do konce vydechnout. Slaďoučký drama, který mě sakra že bavilo. (20.05.2016)

„TOTO JE PŘÍBĚH JOY…“ /// Příběh holky, která nejdřív prožije „Americkej sen“, pak zjistí, že byznys (občas) není fér a nakonec (jako v každý správný pohádce) povstane z popela (jako ten bájnej Fénix). Příběh, za kterým vidím skutečnýho člověka. Rozhodně díky Jenifer. Její trhlá rodina má zase zásluhu na tom, že to není v tý dýlce nuda. Navíc jsou tady sympatický emoce, páč tý holce přeju… a pak doufám… /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jedu jen kusy podle skutečnosti. 2.) Zajímám se o historii. Čehokoliv. Třeba mopu. 3.) Thx za titule „Kateřina Hámová“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (17.05.2016)

Jako film mě to nijak zvlášť nebavilo (hlavně začátek je otřesný). Nechápu, proč Joy tolerovala všechny ty divné existence ve své rodině - nepoužitelného otce, který ji kdykoli dokázal shodit a potopit, matku, která se jen vyvalovala a sledovala soap opery, závistivou sestru, ale film stojí na skvělé Jennifer Lawrence a díky jí to stojí za shlédnutí. (08.02.2016)

Kdyby už dávno neměl celou Akademii nasoukanou ve svý zadnici, myslel bych si, že je David O. Russell regulérní začátečník, co se učí, ne zrovna zdařile experimentuje a stále marně hledá vlastní rukopis. Jenže on ji tam má, a nejspíš bude mít i nadále, protože Joy opět zejména zpočátku nabízí koncentrovanou hysterii (postava se tam dokáže rozčílit i nad životem cikády), nekontrolovanej chaos, minimální dávku humoru a nepatřičný absurdno (/surreálno), což akademikům bůhvíproč imponuje, respektive imponovalo už v minulosti. Časem se to teda zaplaťpánbů jakž takž srovnalo a zhruba uprostřed se Russell za vydatný pomoci perfektní Lawrence nadechuje ke svý nejsilnější pasáži vůbec, nakonec to ale jako životopisnej celek pořád příliš nezapůsobí. Tak jako tak - for what it's worth - za posun vpřed jednoho slabýho režiséra Hollywoodu se tenhle kousek považovat dozajista dá. (28.12.2015)