Kolónia

Film podle skutečné události. Náboženské sekty fakt nemám rád, natahají tam hloupé lidi (normální člověk tam nevstoupí) a pak je tam drží a ponižují do konce života. Kolonie Dignidad je však navíc mučírnou chilské tajné policie, takže to vše, co se tam odehrává, je posvěcenou vládou. Je to opravdu hrozné, že ta kolonie existovala tolik let a trvalo tak dlouho, než se na všechno přišlo a lidi z kolonie osvobodili. Film je velice povedený, názorně nám ukázal, jak to v kolonii fungovalo. Herecké výkony Emmy Watson a Daniela Brühla jsou výborné, hlavně jak Daniel dokázal hrát i toho idiota. Jsem rád, že se to natočilo, protože jinak bych se o této události těžko dozvěděl. (03.12.2017)

I tento film je silný tím, že si scénáristicky i režijně dokázal poradit s námětem zdánlivě snadným - skutečnými událostmi v jedné z mála tehdejších latinskoamerických demokracií, v republice, která je spojena jednak jménem básníka Pabla Nerudy, jednak úspěchem československého fotbalu také s naší zemí. Vynikající herecké obsazení, jemuž vévodí Daniel Brühl a Emma Watsonová, doplněné neméně zdařilým zvládnutím masových levicových scén z posledních dnů demokratického socialistického režimu prezidenta Salvadora Allenda, i autentickým ztvárněním hrůzného ovzduší na santiagském Národním stadionu přirozeně vyúsťuje do neméně ponurého, ale o to přesvědčivějšího zachycení prostředí nacistické kolonie, v níž chilská tajná policie DINA svými mučitelskými praktikami jen dotváří obraz této přežilé nacistické hrůzy. Aktivity navenek demokratické německé ambasády proti vlastním státním občanům proto příliš nepřekvapí - tehdejší spolkové Německo se nacházelo právě uprostřed svého denacifikačního hodnotového desetiletí 1968-1977. Dobrodružný moment v tomto ztvárnění nepůsobí ani nahodile, ani rušivě. Divák nejenže se nenudí, ale - jak jsem stačil zaznamenat - po skončení filmu dokonce nadšeně a spontánně tleská. Má proč. (16.04.2016)

Nečítal som obsah filmu a v podstate som len tipoval, že film bude o zamilovanej dvojici počas búrlivých rokov v Chille. Film ma milo prekvapil a ja mám prekvapenia rád. E. Watson vyrástla nielen do krásy ale i talentom a D. Bruhl už nikomu nemusí nič dokazovať. Prevratu v Chille je venovaný úvod, ale akonáhle sa E. Watson vydáva na cestu za záchranou svojho vyvoleného, začína byť film parádne napínavý. Známy slogan, že film je tak dobrý, ako je dobrá záporná postava tu platí dokonale. Michael Nyqvist si tu strihol takého slizkého hajzla akého som už dlho potreboval vidieť. Určite si to ako herec užíval a diváci si to užijú tiež. Narýchlo si nespomeniem, kedy som videl tak nesympatickú postavu,ale inak mám Nyqvista rád. Ja len, že to zahral fantasticky. V závere som trochu zdvihol obočie, keď sa po úspešnom zdolaní nebezpečnej hranice začali radovať. Hovorím, že je to trochu priskoro, cesta domov je ešte dlhá...Ako hovorí maďarský spoluobčan: "Nevrav skok, kým nepreskočíš hop!..." Maďar mal na mysli slovenské porekadlo: "Nevrav hop, kým nepreskočíš..." Silné štyri hviezdy, ktoré možno časom poskočia na plný počet. 80%. (20.11.2016)

Cisternu krve a deset mrtvejch na minutu, aby měl film koule? Prdlajs. Jediný, co potřebuješ, je silnej příběh. A to Kolonie má, její příběh je silnější než rty Vémolovy ženy. Chvilku mi trvalo se do toho dostat, ale druhá půlka byla napínavá jak hledání cesty domů z páteční párty. Všechno to lidský drama mě strhlo takovým způsobem, že jsem vůbec neměl čas ani náladu šťourat se v detailech. Kde bych si ale zašťoural rád, a nejlíp něčím fakt velkým, tak v útrobách toho nácka. Doufám, že do Německa už léčebny dávno dorazily, očividně tam mají nějakej genetickej problém... (25.10.2022)

Film sám o sobě nijak bůhvíjaký (scénárista si to leckde ulehčuje a operace letadlo působí vysloveně teatrálně), ale timing mu dodává na neskutečné síle. V době, kdy jsme ze všech stran zaplavováni zprávami o islámském extremismu, je věru nasnadě si připomenout, že existovaly (ba existují) rovněž projevy fundamentalismu křesťanského - projevy o nic méně odsouzeníhodné. Napříč Afrikou byste našli iks dalších takových. Ale radši potichoučku polehoučku, jsou to přece "jedni z nás"... (11.04.2016)