Rošťák

Jean-Louis Trintignant nikdy u nás nebyl taková hvězda, jako třeba Belmondo, nebo Delon, ale v mých očích se jim minimálně charismatem vyrovnal. A hereckými schopnostmi, svými úspornými gesty dokázal vyjádřit vše. A tady, v roli zábavného grázlíka, září naplno. Takové dramíčko o borci, který mistrovsky vyjebával s justicí, policií a naivními občánky. Lelouch to komponuje mistrovsky, kolikrát má příběh navrch nad divákem, udržuje si napětí a tajemství a takový únos chlapce z bankéřské rodiny a to, jak Lelouch nakládá s chronologií vyprávění je přímo scenáristický majstrštyk. Velmi dobrý film. (07.04.2023)

Skoro typická francouzská krimi ze sedmdesátejch, tedy jedna z těch vybroušenějších s ultraprofesionálním Jean-Louis Trintignantem alias Švýcarem v hlavní roli. Film má vše, co bychom od něj očekávali, ale především perfektní zápletku, která nepodceňuje diváka a ani neobsahuje závažnější logické chyby. Nečtěte oficiální text distributora, pokud nechcete mít spoiler jako prase. (28.03.2009)

Slabé, velmi slabé. Nebavil jsem se... Spousta situací dětinsky naivních, v reálu by nemohla nastat. Místy to vypadalo jako by to režisér chtěl hnát do komedie ale pak si to zase rozmyslel. K tomu Jeanovo úsporné herectví, kdy se celý film tváří naprosto stejně - to jest jak kakabus nebo snad člověk co prodělal paralýzu lícního nervu, to taky nevylepšilo. Frantíci umí, o tom žádná, no ale i mistr tesař má někdy slabší chvilku.... (11.11.2023)

Jean Louis Trintignant prerazil filmom Muz a zena z roku 1966, tu sa o5 stretol s Lelouchom /Muz a Zena, Zit a Uzit 1967, At zije zivot 1984/. Partnerku mu spravila Daniela Delorme a tematicky ide o nekonvencneho nepoucitelneho zlodeja v podani Trintignanta ajeho lasku k dame. Lelouch ako rejza nikdy nemal myslim strhujucu dejovu liniu, jeho filmy plynu pomaly, ale aspon nie su uspavajuce. Kamera na urovni, rezia tiez /Leloucha nejako extra nemusim, nikdy napriklad nenatocil moj mylovany zaner polizzioteschi, a pritom by to urcite zvladol s jeho talentom/ a ide o sympaticku pohodovu oddychovku : 85 % (31.12.2016)

Rošťák je již 19. filmem režiséra Claude Leloucha, který jsem viděl, a možná proto mě už tolik nepřekvapil. Lelouch se svým tradičním perfekcionismem přináší opět neotřele podaný kriminální příběh, v němž ze začátku mozaikovitý děj později vyústí do napínavých vyvrcholení, detailně rozvíjí jednoduchý děj v několika vrstvách, přičemž i gangsteři, lupiči a únosci jsou opět pojatí nesmírně civilně jako lidé se svými obyčejnými potřebami a starostmi. Lelouch přechází s obrovským citem mezi různými žánry, dává v další vrstvě zažít divákovi kulturní chvilku s hudebním vystoupením, stejně jako kousek politické reflexe, nabízí gangsterku,  dobrodružství, akci, romantiku, komedii i drama, aniž by při tom výsledek působil jakkoliv překombinovaně. Naopak s rámováním filmu pěkným baletním-gangsterským číslem udržuje Lelouch po celý čas jedinečnou podmanivou atmosférou, svými režijními a vizuálními nápady dodává filmu i pěkný umělecký nádech. Opět nechybí vynikající obsazení hlavních i vedlejších rolí, přičemž osobně bych zde vyzdvihl známého režiséra Yvese Roberta v roli policejního komisaře. Nemám prakticky žádné výtky a s nadšením jsem sledoval film po celý čas, byť ve srovnání s jinými Lelouchovými filmy 70. let (např. Dobrodružství je dobrodružství nebo Šťastný nový rok) nebylo to nadšení z mé strany až tak obrovské a Rošťáka k mým nejoblíbenějším režisérovým filmům (alespoň po prvním zhlédnutím) nezařazím. Volím tedy zatím pouze silné 4 hvězdičky. [85%] (22.05.2021)