Šingeki no Bahamut

Shingeki no Bahamut: Genesis by se dalo do češtiny volně přeložit jako Bahamutův hněv: Počátek. Bahamut je drak a navíc velmi obávaný, který je ve zdejším fantasy světě uzavřen, zapečetěn a hlídán příslušníky nebeské rasy, Anděli. Problém je však v tom, že klíč k jeho osvobození byl ukraden démonkou Amirou, která s ním uniká a cestou narazí na našeho hlavního hrdinu Favara, který se, především proto, že nakonec nemá příliš na výběr, rozhodne ji pomoci. Favaro je lovec odměn a jeho největším konkurentem je Kaisar. Oba se znají a spojuje i rozděluje je jistý spor z minulosti. A tak Favaro s Amirou unikají před pronásledováním jak nebeskou frakcí (Bohové převzatí z řecké mytologie + Andělé) s jejich spojenci ve světě lidí (např. Johanka z Arku), tak i samotnými démony a samozřejmě i již zmíněným Kaisarem, ke kterému se přidá zombie lolitka Rita... Jak už píši jinde, je to slušný chaos, ale zároveň je to dost zajímavé a hlavně se u toho dobře bavím. Hlavní hrdina je poměrně unikátní a to jak svým vzezřením tak i povahou, stejně tak i ostatní postavy, animace je vcelku povedená a velmi si užívám hudební stránku věci, ať už jde o podle mě hudebně skvělý opening od skupiny SiM, nebo celkově o hudbu dokreslující příběh, která působí místy opravdu epicky a skvěle podtrhuje atmosféru. Příběh se rozvinul do pro mě velmi zajímavého výpravného hrdinského eposu a přestože neznám původní online karetní hru, kterou je anime inspirováno,nebyl pro mě problém s dějem udržet krok a v příběhu se orientovat. Dokonce i ten konec zvládli podle mě moc dobře.... Určitě to má své mouchy ale já je nenašel, což mohlo být způsobeno mým nadšením a tedy i jistou neobjektivní zaslepeností. 9,5/10 (01.01.2020)

Paráda, nádhera, úžasný! Už první sérii jsem si neskutečně oblíbil a tady se to opět víc než povedlo. A to jsem z počátku trošičku pochyboval. U první série jsem miloval to zběsilé tempo a temperament, který na mě během celé série doslova pryštěl a oblíbil si zajímavý a podle mě velmi dobře zvládnutý příběh, který sice asi nedostal tolik prostoru, jak bych si přál, nebyl tak detailní, ale jako velmi dobrá fantasy rozhodně obstál a mé představy o skvělé podívané naplnil bez problémů. Samozřejmě jsem si oblíbil postavy, obdivoval velmi dobrou animaci i hudbu a prostě vše fungovalo tak jak bych si já představoval. Dodnes na prvního Bahamuta (Genesis) rád vzpomínám a většinu postav si bez problému kdykoli vybavím. Mělo to tempo, mělo to atmosféru a já byl okouzlen, nadšen... Ale zpět k pokračování a k mým úvodním pochybám. Byl jsem docela překvapen, že tempo je zde zpočátku hodně volnější, vše se mnohem víc a hlouběji řeší a kolikrát jsem si i říkal, že mi docela chybí pořádná akce. Navíc mi neskutečně chyběl Favaro a Ninu jsem z počátku bral jen jako takovou slabší dívčí kopii (nebo možná náhražku...). Postupně se ale ukázalo, že vše má svůj smysl, příběh si připravuje půdu pro vše co chce říct i ukázat a Nina má také hodně co nabídnout a během celé série se dokázala posunout až tak daleko, že jí mám v současné době také hodně rád. Navíc se tu dařilo vše co si pro mě autoři vymysleli. Fungující atmosféra, propracovaný a promyšlený příběh, emotivní romance plná nezapomenutelných scén, kdy třeba každý tanec, který jsem viděl vrazil další hřebíček do rakve jistého anime, které také sleduji a které se tancem zabývá. Celý příběh byl neskutečně zajímavý, procítěný a díky skvělé animaci a hudebnímu doprovodu vybroušený k mé maximální spokojenosti. A samotné finále - intenzivní a dynamické a nakonec i naprosto uspokojující včetně závěrečného epilogu i potitulkové scény. Takhle se má dělat fantasy a můj obdiv je o to větší, když si vezmu, že předlohou je dost obyčejná on-line karetní hra. Takhle se mají psát scénáře a takhle se má pracovat s atmosférou abych si já vše náležitě užil. Postavy byly opět skvělé, animace místy úchvatná (takže odpustím i trochu toho CGI) a hudba opět famózní, včetně obou openingů i endingů. Na závěr naprostá spokojenost, opětovné nadšení a za sebe smekám - jasných 10/10 (29.09.2017)