Ókami šódžo to kuro ódži

Vysvětlení tu už padla, tak jen krátce. Hezký začátek, nudný prostředek a konec. Prakticky co se děje v první ep. se nezmění až do konce. Krom toho, že naše princátko semtam opravdu "pomůže". Těch 13? episod bylo až moc. Naprosto zbytečně natahované, bez hlubšího příběhu, předpokládané konce, bez jakéhokoli překvapení, nuda. Ztěží 35% (28.12.2014)

Takové typické shoujo, které neurazí ani nenadchne. Neoriginální příběh plný klišé - tedy krásný, zakomplexovaný princ, který potřebuje, aby ho vypatlaná hlavní hrdinka změnila k lepšímu. Postavy (jak už bývá u tohoto žánru zvykem) jsou vesměs na hranici sympatičnosti, animace je docela pěkná, chytlavý opening i ending. Není to žádný zázrak, ale rozhodně lepší než Ao Haru Ride z předchozí sezóny. 5/10 (16.12.2014)

Erika chce mít na střední škole kamarádky a tak aby byla zajímavá začne předstírat, že má přítele a ukáže novým kamarádkám fotku náhodného kolemjdoucího fešáka Kyoyi. Ten ale náhodou chodí do stejné školy a když mu Erika vysvětlí co se stalo, souhlasí, že bude hrát jejího přítele, avšak ona mu na oplátku bude dělat psa... No, ne, že by zápletka byla úžasná, ale mohla to být... psina... ale není, vůbec to není vtipné a hlavní hrdinka je otravná, trapná a navíc nesympatická, stejně jako hlavní hrdina. Ti dva si sebe prostě zasloužili. Kresba je hezká, ale to je víceméně vše. Líbil se mi jen Kyoyův 6-pack kamarád a roztomile plachý Kusakabe. Písnička v openingu se taky dá. Následuje ještě 13. díl - OVA, která je nepatrně lepší, dokonce jsem se i několikrát zasmála. (12.02.2017)

Zpětně mě dost pobavilo, jak jsem si po shlédnutí prvního dílu myslela, že přesně vím o čem to je a bude. :-D Místo klasického scénáře ( školní idol + tuctová blka. Ona ho chce, ale on jí ne. Pak naopak. Pak se oba umoudří , nějaká dějová omáčka kolem a happy konec oba jdou za ruce vstříc duze.) Ovšem tady jsem se dočkala opravdové přehlídky komplexů hlavních postav, Erika je sebelítostivá husička bez sebevědomí se sklonem k masochimu. A Sata narcistický pózer bez schopnosti hlubších citů. I když se o tohle tvůrci nesnažili, tak se jim povedlo docela slušné i když dost natažené dílko o platonické náklonosti. Tohle opravdu není romantická komedie jak nám servírují z popisků. Spíš je to místy trapno/smutné. Dá se ovšem říct, že i mnohem reálnější, než jaký byl záměr původní. Takže tohle anime nezavrhuji i když nesplnilo má očekávání . Co mi z tohoto anime nejvíce utkvěla v hlavě, je šíleně vlezlý, bohužel pro mě návykový OP. (16.09.2017)

Nechci znít jako masochistka (i když vím, že tak zním i přesto), ale je to anime přesně podle mého gusta. Spoustu fanoušků anime v tomhle vidí obyčejné shōjo anime, já v tom vidím hluboký náhled do lidské psychiky. Rozchody, rozvody, smutné rodinné okamžiky které modelují charaktery svých dětí psychickými traumaty natolik, že se uzavírají před světem, nemají potřebu přátel ani vztahů. Rádi tráví čas v osamění. Proč je to tak? Protože život nám dává cenné lekce jako například v první řadě "nikomu nevěř, jen sám sobě". Tohle bylo možná nejjasnější vyzobrazení situace kdy se rodiče v dětství rozvedli a syn následně ztratil naprosto důvěru ve vztahy. Proč sem tam ale nezabít "dlouhou chvíli"? Psi jsou přeci nejvěrnější stvoření na světě a neobrátí se k Tobě nikdy zády. Milují bezprostředně jen svého pána a nikdy Tě nezradí. Pardon, mluví ze mě opět masochistka, často partneři hrají hru pána a psa nebo kočky. Přijde vám to k smíchu? Nikoliv. Takové vztahy skutečně existují. Možná znáte dokonce někoho z nejbližšího okolí. Lidská psychika je mocný nástroj se kterým lze celkem snadno manipulovat. Ono takové to "občasné týrání" tvoří pevná pouta v mysli druhého člověka, kdy v něm probudí pocit, že jeden bez druhého nemůže žít. To obnáší jak odměnu tak i potrestání. Tohle byl také úmysl Kyouyi, i když se vám na první pohled zdá jako nevinný slušný kluk, dřímá v něm temná minulost. Nejen, že je chytrý, ale je pěkně mazaný. Cílená dohoda vyšla přesně tak jak si přál. V obou případech to dopadlo přesně jak mělo. Ani ten nejchladnější člověk totiž neskryje své pravé pocity. V první řadě je to přeci vždycky žárlivost, která nás bodne u srdce, skrz kterou si uvědomíme, že nám byl někdo něčím blízký a že toho člověka ve svém životě nějakým způsobem postrádáme. Někdy je ale dobré nechat někoho odejít, abychom zjistili zda se vrátí nebo musíme zabojovat. Pod tvrdou slupkou se přeci jen nachází vždy měkké jádro. Krásné anime, které vyvolá těžké pocity jedině v někom kdo ujíždí na stejných věcech a plně si uvědomuje počínání v dějové linii. Za mě to jasných 5/5. (05.02.2024)