Jack staví dům
The House That Jack Built
The House That Jack Built
The House That Jack Built
The House that Jack Built
The House That Jack Built
The House That Jack Built
The House That Jack Built
The House That Jack Built
Réžia:
Lars von TrierScenár:
Lars von TrierKamera:
Manuel Alberto ClaroHudba:
Víctor ReyesHrajú:
Matt Dillon, Bruno Ganz, Uma Thurman, Siobhan Fallon Hogan, Sofie Gråbøl, Riley Keough, Jeremy Davies, Jack McKenzie, Mathias Hjelm, Ed Speleers (viac)Obsahy(2)
Ponurý, ale zároveň groteskne humorný film nás zavedie do USA 70. rokov. Pre sériového vraha Jacka je každé zabitie umeleckým dielom. Svoje temné majstrovstvo sa snaží počas rokov vybrúsiť k dokonalosti. Napriek jeho vysokej inteligencii sa polícia pomaly približuje, zatiaľ čo Jack viac a viac riskuje na ceste k dokonalej vražde. Násilné činy mu pomaly ale isto dláždia cestu do horúcich pekiel… (ASFK)
(viac)Videá (5)
Recenzie (522)
Navzdory přitomnému násilí se jedná o jeden z těch všeobecně přístupnějších Trierových filmů, protože symboliku a polemiku v něm nahrazuje pragmatismus a černý humor. Ale přesto moc nevím, co si z toho mám odnést. Díky artovému přístupu totiž dochází ke stylizaci násilí, které je přitom docela brutálně prováděno i na dětech, a úplným navázáním pouze na psychiku a myšlenkové pochody vraždícího magora se pro mě Jack stává jen dráždivou, wannabe intelektuální pózou. A co na tom, že občas je to zábavné a koncept vyprávění ve finále zmáklý, když nemám takřka jediný podnět, abych si tenhle příběh subjektivně užíval a vžil se do něj. Možná je to geniální testament současné společnosti, což se ukáže až časem, ale mně osobně to pořád zas tak zlé na tom světě nepřijde. V součtu jsem se hlavně díky brilantnímu Dillonovi a řadě super dílčích nápadů nenudil, jen mě to prostě minulo obloukem... ()
V čem to Trier v této studii zla přehnal, že diváci na premiéře zhnuseně odcházeli? V samoúčelně šokující brutalitě, nebo v otrlém humoru totální nicoty? Kritici se nemohli shodnout - snímek ocenili od 0 procent po 100 procent. V úvodu vidíme přestylizovaní pekle a pak následují polemiky v prázdném obalu a lacinými odkazy na Hitlera. Naštěstí nadsázka zlo tlumí a osvobozuje. Nejsilnější sólo přijde, když vyznavač systému a čistoty dává sarkastickými urážkami najevo svou intelektuální nadřazenost. ()
Prvý film od von Triera, ktorý ma bavil (aj keď to vzhľadom na strašnú zápletku nie sú zrovna najlepšie zvolené slová, ale chápeme sa). Doteraz som jeho filmy pozeral len kvôli tu viac, tu menej škandalóznej erotike. Toto bolo prvý raz, čo som si užil príbeh, čo ma bavil dej. Je tu plno šialených, odporných, drsných a neuveriteľných scén. Ale nie samoúčelných. Strašne veľa tomu dáva dynamický a neuveriteľne vynaliezavý Matt Dillon, ktorý si túto rolu zrejme dá zarámovať; ak by to hral nejaký iný, horší, netalentovanejší alebo neviemaký, bol by tento film zverstvom. Našťastie ho Matt ho drží vysoko nad hladinou. Spomenúť musím množstvo napínavých, nervy drásajúcich scén (reklamácia náboja, maringotka, „hlúpa“ blondínka, deti). A celé to zaklincoval „pekelný“ koniec, ktorý ma fascinoval. A som rád, že Cotton z Pirátov z Karibiku konečne prehovoril (tunajší kasting obecne poteší, napr. autobusárkou z Forresta Gumpa). ()
Temný a provokatívny Lars von Trier znova divácky na hrane. Dav sa delí na tých, ktorí nadšene tlieskajú jeho majstrovstvu, niektorí znechutene krútia hlavami a sú aj takí, ktorí sa nezaradia nikam. Nepoznám iného režiséra Larsovho formátu, ktorý dokáže jedným filmom znechutiť, pobúriť, zaujať a naložiť poriadnu dávku myšlienkových rozbušiek. Jack si stavia dom a to prostredníctvom symbolov, metafor a obrazov násilia v extrémnej podobe. Zároveň veľmi jemnocitne a poeticky prepája architektúru stavieb s duševnou konštitúciou, hľadá analógie v dozrievaní vína s rozkladom telesnej schránky a deformáciou duševného sveta. Centrálne vlastne rozoberá tematiku pudu, v Nymfomanke pud sexuálny, erotický, v Jackovi pud agresívny. Pud je vlastne energia, ktorá je človeku daná od narodenia, motivuje ľudské správanie. K ústrednej tematike ľudských agresívnych pohnútok pridáva témy viny a trestu, morálky, hraníc normality až abnormality, diferencovania psychopatie či psychózy. Sú vôbec naše agresívne predstavy naše vnútorné túžby, ktoré nikdy nemôžme realizovať v dennodennej realite a tak ich symbolicky vyjadríme v umení či inej činnosti? Kto je obeťou, kto predátorom? Vinná je obeť, lebo vzbudzuje či provokuje túžby alebo predátor, ktorý svojim túžbam podlieha? Aká je podoba zla a dobra na zemi a čo už nemožno definovať ako dobré či zlé, kde je vlastne tá hranica? Ťažko sa mi formuje názor, či ocenenie umeleckých kvalít režiséra nie je len podlahnutie dojmu, ktorý je postavený na tendencii šokovať. U Triera hrá prvé husle inakosť, originalita, nemožno mu odoprieť vlastný rukopis a to, že si filmy robí po svojom. Zároveň emočne nalieha, drví, šrotuje a divácke pocity a dojmy tlačí do najvyšších výšin niekde do extrému. A tým mi príde dosť manipulatívny. Na konci, aby sme to celé nebrali až tak veľmi vážne, ponúkne pár gýčových záberov. Úplný koniec zavŕši skočnou hudbou, ktorá má podprahovo nabudiť pozitívne emócie. Je to filmová nálož na druhú. ()
Galéria (45)
Zaujímavosti (16)
- Jackova (Matt Dillon) zvrácená záliba ve focení svých obětí je odkazem na dalšího skutečného sériového vraha Jeffrey Dahmera, který byl i díky tomu usvědčen z vražd 17 lidí. Spolu s odkazem na Jacka Rozparovače, Teda Bundyho, Richarda Kuklinského a Edwarda Geina se tak jedná přesně o pět odkazů na skutečné sériové vrahy, tedy stejně, jako je incidentů ve filmu. (Sidarius)
- Postava Jacka (Matt Dillon) odkazuje hned na několik skutečných sériových vrahů. Jeho samotné jméno a pět incidentů (podle pěti kanonických vražd) je odkazem na Jacka Rozparovače. Ve scéně, kdy navštěvuje Jack svou přítelkyni Simple (Riley Keough), vystoupí ze své dodávky a chodí o berli, to odkazuje na sériového vraha Teda Bundyho. Samotný Jackův mrazák odkazuje na sériového vraha Richarda Kuklinského, také známého jako The Iceman (o kterém Jack i ve filmu mluví). A v neposlední řadě scéna, kde si Jack z prsu své přítelkyně udělá peněženku, je odkazem na vraha Edwarda Geina. (Hlavonozec)
- Natáčelo se v Dánsku, Švédsku a Itálii. (Varan)
Súvisiace novinky
S Kreativní Evropou na festival do Cannes
Program Kreativní Evropa letos v lednu již po třetí vyhlásil celoevropskou soutěž s názvem #euFilmContest, v níž si filmoví nadšenci mohou otestovat své znalosti současného evropského filmu. Deset… (viac)
TOP 2018 dle TOP uživatelů ČSFD.cz
Nejoblíbenější uživatelé ČSFD.cz tradičně sestavili trojku nej filmů a seriálů, uvedených do distribuce nebo na filmových festivalech v uplynulém roce. S pěti hlasy jednoznačně vyhrávají mezi filmy… (viac)
71. Cannes Film Festival a jeho vítězové
71. ročník byl zahájen snímkem Oscary ověnčeného Asghara Farhadiho Všichni to vědí, jemuž vévodí slavný španělský herecký pár Penélope Cruz a Javier Bardem. Česká stopa byla výrazně znát v úvodu… (viac)
Lars von Trier a sériový vrah
Slavný dánský režisér se po Nymfomance na pár let odmlčel, jeho fanoušky tak určitě potěší, že konečně chystá další projekt. Trierův nový film se jmenuje The House That Jack Built, uvidíme ho v roce… (viac)
Šílenec nebo geniální provokáter? Takovouto otázku si snad každý filmový divák pokládá u filmového režiséra Larse von Triera. Jeho novinka Jack staví dům na tom nic nemění, jelikož kontroverze film obklopily již na festivalu v Cannes, A jako ve všech von Trierových případech se najde skupina diváků, které Jack staví dům vonět nebude a druhá, která ho bude milovat. Do jaké patřím já? Já bych řekl, že ani do jedné a spíše se přikláním do skupiny nějak mezi. Jack staví dům je totiž něco mezi totálním filmovým odpadem a zároveň mistrovským dílem a jeden z nejzajímavějších filmů co byl za poslední měsíce vidět. Osobně jsem člověk, který obě von Trierovy Nynfomanky nenávidí a byli do Jacka jedinými filmy, které jsem od von Triera viděl. Bylo mi jasný, že je to slušný řemeslník, Nynfomanky (především 2. část) mi ale hrubě neseděli. Tady mám ale z von Trierovy novinky opravdu radost. Jedná se pravděpodobně o nejdepresivnější a zároveň nejdrsnější film roku. Von Trier totiž sice vypráví příběh sériového vraha, do jeho příběhu ale vloží spoustu jiných témat a a odkazů a především předvede svůj nekonvenční pohled na svět. Jack staví dům je postavený na narážkách a podobenství, něco ve stylu Arafonskyho Matky!, akorát nikdy netlačí příliš moc na pilu. Například to, že Bruno Ganz (Adolf Hitler z Pádu třetí říše) hraje básníka Vergilia dojde samo od sebe jen málokomu. Von Trier ale zároveň potvrzuje status provokatéra, který scény schválně natáčí tak aby diváka co nejvíc šokoval a dostával co nejvíc šokovanější reakce. Von Trier se nebojí detailních záběrů na střílení hlav malých dětí, nebojí se uřezávání dámských poprsí a nebojí se detailních záběrů na rozsekané mrtvoly. Von Trier ale toto vše koná schválně aby mohl diváka do extrému vytočit a vybrat si jestli se mu to nelíbí nebo v duši cítí blaženost. Někomu se tento styl může líbit, někomu ne, vyberte si! Jack staví dům mi občas připomínal divadelní hru, jelikož spočívá v tom, že se skládá z 5 nejoblíbenějších Jackových vražd (na krku jich má doopravdy o hodně více, konkrétně zmíní číslo kolem 60) a v každé oblíbeně vraždě dojde k tomu, že si Jack nejdřív s obětí povídá (aniž by dotyčná osoba věděla, že je budoucí obětí) a teprve poté dojde k brutální vraždě. Ty dialogy nejsou vůbec nudné a i když po pár minutách omrzí a člověk už čeká až se film trochu pohne dopředu, nějak výrazně mu to nevadí. Von Trier do role Jacka obsadil Matta Dillona, pro kterého pravděpodobně půjde o životní roli a je otázka jak se mu to zalíbí. Bruno Gatz v roli Vergilia zaujme a má pořád velké charizma a mihnou se i Uma Thurman a Riley Keough, které hraje zajímavou postavu, která z plátna možná zmizí až příliš rychle. Jack především zvýrazňuje vraždy žen a do jisté míry jsem to chápal jako odkaz na to, že jde o novodobého Jacka Rozparovače. Tato moje teorie se ale rychle rozplynula poté co Jack několikrát zdůrazní, že zabil i muže a nezůstane jenom u slov. Pořád je to ale von Trier a jeho styl prostě nikdo nemůže být stoprocentně rád. Když Jack vypráví, že my lidé nejsme ochotni uznat ikony, které vytváří výjimečné umění objeví se několik záběrů na Adolfa Hitlera a jestli to von Trier myslí vážně tak fakt nevím. Mimochodem, když Jack vypráví o o smyslu současného umění, objeví se záběry z předchozích von Trierovy filmy včetně Nymfomanek a i když u nich asi budu občas vysoce trpět, měl bych je pravděpodobně dohnat. Problémem je také délka, protože film nedokáže být zábavný celých 155 minut (!!!!). Řeči tom jak je ve filmu revoluční, šokující brutalita jsou taky úplně mimo, protože i když je násilí v Jack staví dům hodně, překvapivě není tak brutální jak jsem čekal a největší WTF asi zůstává uřezávání poprsí. Na jednu stranu odpad, na druhou stranu totální masterpiece, který by měl člověk vidět určitě. Celkové hodnocení za 4/5 ale spíše se jedná o 3+. Von Trier ale dokázal prodat i závěr a kdyby se v jeho současných 62 letech jednalo o poslední film, myslím, že by se jednalo o stylovou rozlučku. Nemám pocit, že bych Jacka staví dům potřeboval nutně vidět znova, rozhodně ale nelituji jeho sledování a jsem mile překvapen. A mám pocit, že Quentin Tarantino bude mít po zhlédnutí filmu radost. () (menej) (viac)