Farba víťazstva

Jesse Owens pro mne od malička sportovní ikona a jeden z nejlepších sportovců světa (ne jen proto vysoké hodnocení ), Bohužel je klasickým příkladem rčení ,,Světská sláva – polní tráva“: vybojoval pro USA čtyři zlaté Olympijské medaile, přesto musel chodit zadními vchody určené pro černé a celý život pracoval jako školník. Film má několik rovin. Sportovně historickou. Rasovou politiku v Americe a v Hitlerově Německu, opět bohužel téměř srovnatelnou. Zároveň upozornění na politickou manipulaci, která ovlivňuje a přímo zasahuje do světa sportu, (vědy,umění ) je úplně jedno jestli se píše rok 1936 , 1980,1984 nebo …, protože platí, že politická manipulace ze strany mocných a bohatých je konstantní - čili neměnná . (04.06.2016)

Fascinující příběh natočený pietně a s úctou, která nedovoluje vybočit ze zavedených mantinelů tohoto typu filmu. Každopádně ale závěrečná scéna, kde Jesseho Owense vítají v New Yorku jásající miliony lidí a on pak musí na večeři na svou počest uspořádanou v luxusním hotelu vejít ostudně vchodem pro služebnictvo, zapůsobí velice emotivně. Škoda, že se někdy nerozhodnou natočit příběh hrdinů i poté, co už zažili své hrdinské chvíle. Osud Jesse Owense se po vítězství na Olympiádě ubíral hodně křivolakými cestičkami a bylo by zajímavé sledovat hrdinu i v nehrdinském/běžném životě. (03.07.2017)

Amerika byla, je a bude rasistická. Tady je jasně ukázané, že nebyli o nic lepší než nácci, pokrytci toho největšího zrna. Tohle je ostuda, jak takhle talentovaného člověka, s takovými zásluhami odkopli, jak kus hadru. A uznání se mu dostalo, až po smrti. Pěkně mě to nakrklo a jestli to byl záměr filmu, tak se mu to fakt povedlo. Jo Amerika země snů :-)!!!! (16.03.2017)

Netuším, jestli to bylo záměrem filmu, ale podařilo se mu ukázat kazy všech stran, takže tak nějak cítíte, že v těch dějinách není nikdo dokonalý a není nikdo naprostý hajzl. Snad až na Goebbelse. Každý má svoje chyby, ale přece jen tu něco krásně vyniká. Sportovní duch, přátelství a naděje. Nemůžu jinak, tenhle film mě dostal. A přiznám se, že s Leni bych se chtěl setkat. (20.05.2016)

Takovej klasickej, generickej, sportovně-rasovej kýč... Ale dejme tomu, že ta olympiáda měla nějakou atmošku a postava Riefenstahlové byla sympaticky vzpurná a svéhlavá (a s tváří Carice samozřejmě i zatraceně sexy).. Až se filmaři naučí tyhle příběhy vyprávět více syrově, vrstevnatě, kriticky a bez pathosu, budou to dechberoucí monumenty. (19.08.2020)