Farba víťazstva

Film "Barva vítězství" má rozhodně silné téma, ale bohužel postrádá velký balík peněz, který by z toho vytěžil velkofilm.. Aktuální ztvárnění je dobré, ale věřím, že mohlo být daleko lepší.. Silnou dvojku ústřední dvojku Stephana Jamese a Jasona Sudeikise jsem si užívala, ale některé vedlejší role nemohly být obsazeny hůř (např. naprosto šílený Goebbels).. Hodně mi také vadilo, že postavy byly příliš černobílé, žádná šedá hladina charakterů se moc nekonala.. Riefenstahlová byla napsána tak kladně, že celou úroveň filmu pomalu degraduje.. Celkově zážitek příjemný, jen hodně doslazený.. Německo-kanadská snaha o typické americké sportovní drama se vydařila :-D (21.02.2017)

Olympiáda v Berlíně je událost, která stála za pořádný film. Příběh Jesse Owense je jeden z těch nejdůležitějších a nejlepších momentů v historii Olympijských her. Film se ale nezaměřuje pouze na jeho příběh. Šikovně zabírá tehdejší atmosféru v Americe a v nacistickém Německu. Jsem hodně rád za to, že režisér Hopkins udržel sportovní klišé na velmi přijatelné úrovni. Není to takový ten typický americký film, kde outsider projde přes řadu strastí až do finále, ale spíš se zaměřuje na reakci a zákulisí Olympiády. Každý ví, že Jesse vyhraje a proto nebylo nutné vsunout zbytečné a vymyšlené zvraty. Ve srovnání s jinými filmy s rasovou tématikou je to veselý příběh bez výraznějšího překážek. Spíš celou dobu nutí diváka myslet na nadcházející události druhé světové války. Jesse ukázal, že sport a politika se nemají míchat, ale zároveň ukázal, jak obrovský vliv může mít několik vteřin na trati. (07.12.2016)

"Negr může mít oblek, ale nebude z něj gentleman." Nepovažuju se za rasistu, ale stejně nemám žádnou velkou radost z černocha v obleku hlásícího zprávy, vietnamského zahrádkáře pěstujícího marihuanu, arabského svolávače k modlitbám a ani z indočecha odcházejícího z pošty s dávkami v kapse. Jesse Owens byl prý jiný. Poctivě dřel na bavlnové plantáži, svědomitě trénoval, olympiádu bez Führerova souhlasu vyhrál a ještě k tomu hrdě kráčel na svou oslavu bočním vchodem pro barevné. Tak dokonalý prý byl a já mám takový nepříjemný pocit, že mi kdosi vráží klíny do hlavy. Dokonce i ty jeho zálety byly totiž natočeny s takovým pochopením, že jsem měl chuť prohlásit ho za svatého. Přesto mě Jesse při sportování bavil, ale to míchání politiky do sportu, a zejména do olympiád, už mi trošku leze krkem. (07.01.2017)

Takovej klasickej, generickej, sportovně-rasovej kýč... Ale dejme tomu, že ta olympiáda měla nějakou atmošku a postava Riefenstahlové byla sympaticky vzpurná a svéhlavá (a s tváří Carice samozřejmě i zatraceně sexy).. Až se filmaři naučí tyhle příběhy vyprávět více syrově, vrstevnatě, kriticky a bez pathosu, budou to dechberoucí monumenty. (19.08.2020)

„Nejsou černí a bílí. Jsou rychlí a pomalí…“ Strhující příběh o tom, jak jeden černošský chlapík z Ohia jel do Berlína na olympiádu a "nakopal tam Hitlerovi zadek". Není to přitom jen sportovní drama ale i docela silná výpověď a vlastně i obžaloba rasistických poměrů v Americe té doby. Zvláště ta závěrečná scéna, kdy Owen musí jít na oslavu do Bílého domu služebním vchodem, ta mě fakt dost dostala a díky tomu zaokrouhluji nakonec na 5 hvězdiček, i když možná by se několik výhrad našlo (ke střihu asi především). Celkově jde ale bezesporu o velmi silný příběh, ať už jde třeba o to Owensovo dilema zda na olympiádu do Berlína vůbec jet či nejen, nebo též situace před jeho posledním kvalifikačním skokem (fair play gesto od největšího konkurenta německého skokana Luze Longa). A jeho filmová podoba (s možná místy přeci jen s trošku patetickou hudbou) určitě stojí za shlédnutí. (17.10.2022)