Farba víťazstva

Ano, nejlepší scénáře píše život. Tady si paní Vodnídomová ale připsala tolik nezajímavé vomáčky, až by jí člověk do ruky péro už nikdy nedal. Nebo klávesnici, to je fuk. Kromě hlavní role se ani casting moc nepovedl. Sudeikis je komik a vážná role mu absolutně nesedne. Gébls je zde jak figurka z Monopolů, u van Houtenové si přejete, aby natočila úplně jiný typ filmu a ostatní jen přicmrndávají. Vlastně Irons je standardně ok, málem bych zapomněl. Olympiáda má naštěstí slušné tempo, ale samotné závody jsou bez šťávy. Režisér asi nikdy žádné závody neviděl. Všem naštěstí kryje záda příběh samotný a otevřená kritika pokrytectví USA národu. (12.02.2017)

Vždy jsem míval slabost pro sportovní filmy dle skutečných událostí a na tom se ani po letech nic nemění. Jednou za čas se vždycky rád podívám na příběh nějaké slavné osobnosti z minulosti, který se vzepřela osudu a soupeřům. Nejinak je tomu u příběhu amerického atleta Jesseho Owense, který si pro sebe ukradl Olympijské hry v Berlíně. Silný příběh, který by zasloužil možná trochu ikoničtější zpracování, ale i tak je všechno na svém místě. Přesně tam, kde byste to čekali. Bez velkých hvězd a filmových osobností. Ani víc, ani míǹ. Čtvrtou hvězdu přidávám diky svým osobním sympatiím k těmto filmům. (03.12.2018)

Film o športe, o drine, o rodine, o láske, o rasizme, o nacizme, o priateľstve, o športovom duchu, o politike, o ideológii, o zlobe, o víťazstvách, o pohŕdaní, o obdive, o desiatich sekundách slobody a voľnosti ... ale predovšetkým o jednej zaujímavej osobnosti, pretože Jesse Owens ňou bol. A zaujímavým bol aj jeho príbeh. (14.08.2016)

Vcelku povedené životopisné drama o nejslavnějším běžci 20. století. Jesse Owens zde přitom dostal opravdu kvalitní áčkovou péči. A to nejen daná postava, ale i doba v níž Jesse sportoval a soutěžil. Zvláště slavná nacistická olympiáda v roce 1936 je zde vykreslena až epicky (což údajně i byla), nicméně samotný příběh zůstává díky Bohu maximálně komorní. Tedy, sledujeme Jesseho sportování, dilemata a peripetie s nimiž se na každém rohu střetává. A podané je to naštěstí natolik záživně, že to nejen rychle uteče, ale i to baví. A toho si moc cením. Pokud máte rádi toto téma a dobu, doporučuji zhlédnout snímek: Die Dasslers - Rivalové: souboj o tenisky, který se natáčel z velké části i u nás a okrajově se i Jesseho Owense týká. A to skrze bratry Dasslerovi, kteří poskytli slavnému černošskému sportovci vlastní boty. 75% (01.12.2017)

Jesse Owens, Berlín, 1936. Troufám si tvrdit, že v olympijské éře už nikdy nenastal tak specifický souběh okolností kdo, kde a kdy.. Slavná sportovně-politická historie podaná někdy až tak čitelně, že bez problému odhadnete další záběr či repliku. Detaily, co to mohly trochu rozcuchat (denacifikovaná madam Riefenstahl, Dasslerovy křusky, přátelství s Luzem Longem) nedostaly odpovídající péči, paralela rasové segregace v Americe a Německu byla podána stylem, jako kdyby tu byl předpoklad, že o ní divák nemá ani tušení. Sudeikis jako bodrý kouč s lidstvím pod ochrannou slupkou byl s tím svým hackmanovsko-costnerovským projevem docela dobrou volbou.. (20.08.2020)