Smyčka

Přesně takové sci-fi mám nejraději. S minimálním rozpočtem, originálním námětem i zpracováním a myšlenkou, která člověka podnítí k zamyšlení. Téma časové smyčky a paralelních světů zpracováno tak přehledně a logicky, že všechno do sebe nakonec vlastně krásně zapadá. El incidente se snaží vyhýbat zbytečným zmateným časovým propletencům, kdy se člověk ztrácí, příběh vede jasně danou cestou, která je zakončena promyšlenou a zajímavou pointou, která dává smysl. Filmařské zahrávání si s časem často skončí pro diváka tak, že není dostatečně vysvětleno, nebo je tak zamotané a propletené, že člověk už ani vlastně neví, jestli příběh a jeho závěr dává smysl, nebo nedává. Je jednoduché si říct, pokud jde o hrátky s časem, že se vlastně může naházet jedno na druhé, nemusí to ani dávat smysl, člověk si přece může říct, jak je to důmyslné a propracované, že? A ono může být, ale jak to poznáme? :) El incidente jde mimo filmy, u kterých je člověk na pochybách, či je zcela zmaten. Pro mě byl velmi smysluplný. Přemýšlela jsem, kdy ten "časový zásek" skončí a jak, poté však přišlo ono kruté "Po 35 letech." Když si člověk představí práci, kterou dělá, kdy mu kolikrát hrabe a představa, že by ji měl dělat v podstatě na věky věků je jako ta nejhorší možná verze pekla, co by mohla existovat. Představte si, že by člověk zešílel, psychicky se zcela rozpadl a měl by být do nekonečna lapen v jednom okamžiku. Nightmare... Snímek doporučuji všem, co mají podobné "malé" filmy raději, než mnohé velkolepé, hvězdně obsazené, CGI vymalované Hollywoodské blockbustery s milionovým rozpočtem. (13.07.2017)

Líbí se mi, když se jiná země, než USA nebo Velká Británie, pustí do sci-fi. Většinou jsem se totiž setkal s originálními a minimalistickými nápady, které těží z nízkého rozpočtu a snaží se z něj vymáčknout maximum. Tady jde o samotný nápad prostorové smyčky, u kterého jsem si říkal, jak asi dopadne. Plus technicky na tom byl také naprosto perfektně. Záleželo ale na závěru. A i po něm musím říct, že víceméně nezklamal. Na rozdíl třeba od filmu Kostka, který taky přišel s výborným nápadem a tvůrci ho v momentě, kdy měl něco vysvětlit, brutálně utnuli a tak vlastně vůbec nic nevysvětlili. I proto si tady toho závěru vysloveně vážím. V případě filmu jako je tento není to nejjednodušší vymyslet námět, ale vymyslet pro něj závěr. Sice nevysvětlí nic na sto procent, ale aspoň se pokusili. (15.02.2016)

Zbytečně moc dlouhé, ačkoliv kamera je fakt pěkná a i s tím minimálním prostředím si tvůrci dokázali pěkně vyhrát. Ale většinou se prostě nic neděje. Bavilo mě sice sledovat jak i celkem racionálně se postavy chovaj, ale většina toho co se dělo, mi přišlo jako naprostá vata. K tomu jsem si našel i pár nelogických momentů a režie mi přišla chladná. O samotné pointě si budu muset něco počíst. POINTA: WAT? (19.09.2019)

Ezbanovo peklo má podobu dostatečného pokrytí materiálních potřeb, ale naprostého nedostatku těch emocionálních. Vodítkem nám budiž nestárnoucí křeček, jenž spokojený život prožívá obklopen materiálními statky. Nejúžasnější na Smyčce je asi to, že co divák, to vlastní teorie o tom, co vše Ezban svým filmem mínil. My ateisté tento snímek můžeme také vnímat jako kritiku konzumního života, který se spokojí s bohatstvím hmotných statků, za něž zaplatil těmi nehmotnými. (03.02.2023)

Zatímco dva bratři uvíznou s detektivem na nekonečném schodišti v uzavřené budově a detektiv jednoho z nich postřelí, tak matka s přítelem, dcerou a synem jedou autem za jejím bývalým, avšak pro změnu se zaseknou na nekončící cestě. O filmu je dobré nic nevědět, protože tím se před vámi postupně odkrývají karty téhle časové šmodrchanice. U obou příběhů si říkáte - co bude dál? Jak tohle skončí? Jenže i když se všichni dostanou do smyček, kde se vše opakuje, jedna věc plyne dál - čas jako takový. A tohle už je dobré dopředu nevědět - postavy totiž stárnou. Samozřejmě jsem čekal, kdy se obě linie příběhů protnou, jelikož nějaké pojítko mezi nimi muselo být. Nu, konec jsem tedy zcela neodhadnul, a proto dávám vyšší hodnocení. Ty hory věcí, co postavy obklopují, dostávají až surrealistický nádech a chvilku jsem si říkal, že přípravy na natáčení nebyly jistě krátké... Největším úletem pak byl asi sex v autě. Tip od Ratchetky jsem sice odkládal delší dobu, nyní jsem ale zjistil, že zbytečně. (02.05.2023)