Smyčka

Líbí se mi, když se jiná země, než USA nebo Velká Británie, pustí do sci-fi. Většinou jsem se totiž setkal s originálními a minimalistickými nápady, které těží z nízkého rozpočtu a snaží se z něj vymáčknout maximum. Tady jde o samotný nápad prostorové smyčky, u kterého jsem si říkal, jak asi dopadne. Plus technicky na tom byl také naprosto perfektně. Záleželo ale na závěru. A i po něm musím říct, že víceméně nezklamal. Na rozdíl třeba od filmu Kostka, který taky přišel s výborným nápadem a tvůrci ho v momentě, kdy měl něco vysvětlit, brutálně utnuli a tak vlastně vůbec nic nevysvětlili. I proto si tady toho závěru vysloveně vážím. V případě filmu jako je tento není to nejjednodušší vymyslet námět, ale vymyslet pro něj závěr. Sice nevysvětlí nic na sto procent, ale aspoň se pokusili. (15.02.2016)

Snažil jsem se to celé pochopit, ale holt je to mindfuck s časovou smyčkou dohromady. Takže pro milovníky přehřívajících se mozkových závitů je Smyčka přímo povinností. Mě se tyhle minimalistické snímky, kdy se moc neopouští prostředí málokdy líbí, takže jsem věděl, že setkání se Smyčkou nemusí úplně vyjít. Není to určitě špatné. Film je velmi chytrý a i ode mě si 60% bez problému zaslouží. (25.04.2022)

SPOILERY Abyste mohli žít šťastný život, běhají někde v kole pro křečky nějací nebozí chlápci a ženy a nemohou ze svého kola uniknout, áno? Ačkoliv vlastně ani vy nakonec nemusíte mít šťastný život. Začalo to zajímavě zajímavou záhadou, pokračovalo zcela zbytečným příběhem č. 2, který se fakt dal hodně zkrátit, a skončilo neředěnou nihilistickou depkou. To jsem fakt zrovna dnes potřeboval, film o tom, že naše životy jdou odnikud nikam. Ty běž, Ezbane, do p.dele. (30.08.2023)

FILMOVÝ SCI-FI MARATON 2023 – země č. 13: MEXIKO: Tady nedokážu popsat své bližší dojmy bez SPOILERŮ, tudíž moc nedoporučuji číst můj komentář těm, kteří Smyčku neviděli a teprve se chystají. Prvních 27 minut je naprosto špičkovým mysteriózním thrillerem s úžasnou atmosférou, kamerou i hereckými výkony a napínavou zápletkou na hraně horroru. Následuje jakoby druhá povídka s rodinným příběhem, který mi možná skrze postavu nemocné dcerky připadal až příliš tíživý, ale nápad s (doslova) časovoprostorovou smyčkou je zde opět po všech stránkách zpracován tak sugestivně, že jsem nebyl v o nic menším napětí oproti prvním části. Další dvě části mě překvapily a uzemnily nečekanými zvraty a ač už v nich začínal můj celkový dojem klesat z důvodu jistého poklesu napětí, stále jsem ocenil minimálně zajímavou ukázku toho, jak se člověk či skupina lidí dokáže přizpůsobit i životu s naprosto omezenými podmínkami a přežívat tak dál, byť se ztrátou některých důležitých hodnot. Myšlenka, jakou už v 60. letech zpracoval např. Jiří Hubač v Pasiánsu, tentokrát vyúsťuje až do ukázky s absurdně rozsáhlým časovým odstupem. Když se pak posléze začaly oba paralelní příběhy prolínat pomocí sofistikovaně zapeklitého propojení, připouštěl jsem, že úplně těm záhadným souvislostem nerozumím a ještě víc litoval, že se Isaac Ezban nespokojil s natočením čistě jednoho souvislého příběhu s přímočarým vyprávěním, jakým svou Smyčku započal. Se závěrečnými minutami se mi naštěstí plně objasnilo, že má jít o proplouvání řadou paraleních světů, v nichž každá z postav prožívá jiný příběh, někdy i jinou identitu a v některém z nich se stala obětí jistého nadpřirozeného jevu. Chvíli jsem uvažoval pro ono zklamání nad vyústěním a pocit zmatku udělit jen 3*, ale za skvostně budované napětí, souvislý zážitek z mnoha skvělých pasáží i dost zdařile pojatý závěr nemám problém jednu hvězdičku přihodit. Nakonec jsem rád, že pokud jsem nerozuměl všem detailům a souvislostem, závěrečné pointě (podobně jako v Lynchových filmech typu Mulholland Drive) naštěstí už ano... tedy snad. :o) [75%] (17.06.2023)

Zbytečně moc dlouhé, ačkoliv kamera je fakt pěkná a i s tím minimálním prostředím si tvůrci dokázali pěkně vyhrát. Ale většinou se prostě nic neděje. Bavilo mě sice sledovat jak i celkem racionálně se postavy chovaj, ale většina toho co se dělo, mi přišlo jako naprostá vata. K tomu jsem si našel i pár nelogických momentů a režie mi přišla chladná. O samotné pointě si budu muset něco počíst. POINTA: WAT? (19.09.2019)