Strata pamäti

Pre mňa to bol výborný a originálny film (aj keď sa to miestami podobá na Osudový dotyk). Celý film si drží to pravé napätie, ktoré vám nedovolí ani na 5 minút odbehnúť od televízora. K tomu tá mrazivá atmosféra a výborná hudba. Ryan Phillippe zase podáva výborný výkon. Nečakaná pointa filmu len prospieva. K dokonalosti mu, ale čosi chýba. 75% (27.06.2010)

Pochopil jsem to (asi?) až napotřetí a to hlavně proto, že jsem si již pamatoval pár věcí a mohl se soustředit na detaily kolem, které se ukázaly jako stěžejní pro zpracování celého děje. Ten sice není až tak složitý, ale zároveň je neuvěřitelně zmatený (myšleno dobře) a diváka uvrhne do labyrintu pochyb a tajemství, ze kterého se jen hodně špatně vychází ven. Kdo nechce tupě čumět na jednoduché a idiotské filmy, musí rozhodně vidět Ztrátu paměti. 100% (19.02.2017)

Jeden z nejpodcenějších filmů tady na CSFD. Brilantní hudba, skvělé výkony a parádní příběh. Skládání puzzle dá někdy zabrat. Ryan Phillippe podává opravdu skvělý výkon. Nechápu místní hodnocení - pouchých 62 %. Když se podívám na ty "skvosty", které do dotáhly do červené skupiny - nad 70%, cítím zde velkou nespravedlnost vůči tomuto filmu. Ač mam Osudovy dotek radši, tak tohle určitě neni jeho napodobenina. Je to totiž film o rok starší. Vřele všem doporučuju (03.08.2010)

Mám rád tyhle filmy se ztrátou paměti a cestou časem zpět, kdy se hlavní hrdina vrací do minulosti, pokouší se změnit věci k lepšímu a pak, když se vrátí zpět, je vše ještě horší, než původně bylol. Nabízí se zde srovnání s filmem OSUDOVÝ DOTEK, ten ovšem vznikl až po tomhle snímku, takže je docela dobře možné, že autoři opisovali, kdo ví. Určitě se na tento snímek podívejte, zpočátku se budete ztrácet v ději, co je v minulosti, co je v současnosti. Film je napínavý a poutavý od první minuty a tempo nikterak nepolevuje. (11.03.2010)

Možné spoilery. Škoda, že tvůrci neměli koule to dotáhnout buď jedním, nebo druhým směrem, které se zde nabízejí jako jediná východiska. Tohleto vyznění do ztracena, kdy tedy může být, a nemusí být po smrti, a bude pořád opakovat kruh chyb, je totiž hrozně laciné a je z něho patrné, že prostě se nedokázali autoři rozhodnout ani pro jednu variantu. Film má docela jasnou strukturu, v níž pak odhalujeme, co se stalo. A po hodině filmu už je v podstatě celá zápletka jasná, takže si člověk říká, no a teď to páni autoři rozuzlete. Buď mu dejte šanci vše napravit a zakončete to happy endem (což by se líbilo mně), nebo holt ho nechejte v drsné realitě, z níž není úniku, je pod knutou nemilované manželky, a musí se s tím naučit žít (což se bude líbit nihilisticky zaměřeným divákům). Ale berlička s možným posmrtným životem, neustálým setkáváním se se svými chybami, ok, řekněme, že je v očistci, avšak ani tak to nelze považovat za jednoznačné postavení se problému, který zápletka odhaluje. Také jsem příliš nepobral jeho vizi vraha (Šlo o personifikaci Anny? Jeho samotného, který sám sebe ubíjí? Postavy z pekla, pokud přijmeme teorii očistce?). A jakou má souvislost čas úmrtí 20:02 s rokem 2002, pokud nejde jen o to hezké propojení čísel jinak beze smyslu? Celkově pro mne rozporuplný film. Atmosféra, rozvíjení příběhu jsou velmi dobré, po hodině filmu však začne vyprávění klopýtat a nakonec se nám dostane jalového, neslaného a nemastného zakončení. (18.02.2017)