Reklama

Reklama

Mzda strachu

  • Československo Cena strachu (viac)
TV spot

Obsahy(1)

Las Piedras, malé, od zbytku světa odříznuté městečko v jedné nejmenované zemi střední Ameriky. Bezcílně tu marní čas horda dobrodruhů nejrůznějších národností, která horečně vyhlíží jakoukoliv naději, jak uniknout všudypřítomné bídě a nudě. Mezi nimi je i Mario (Yves Montand), kterému zpříjemňuje pobyt mladá obsluha místí krčmy Linda (Véra Clouzot); Jo (Charles Vanel), francouzský gangster s nervy z ocele; Bimba (Peter van Eyck), tajuplný Němec, který přežil nacistický pracovní tábor; a Ital Luigi (Folco Lulli), nejlepší Mariův přítel - ovšem jen dokud se Mario nedal dohromady s Joem. Jednoho dne se jim naskytne možnost, jak přijít k vytouženým penězům, které jim umožní únik ze země: vypukne požár ropného pole a americký koncern, jediný zaměstnavatel v kraji, nabídne mužům 2 000 dolarů, když ve dvou náklaďácích přepraví pro hašení nutný nytroglycerin. Čeká je 500 kilometrů dlouhá cesta, při níž může sebemenší nehoda vést k explozi zničujících následků...Podle románu Georgese Arnauda. V roce 1977 natočil William Friedkin remake SORCERER. (Pohrobek)

(viac)

Videá (1)

TV spot

Recenzie (253)

Pohrobek 

všetky recenzie používateľa

Bezchybný thriller, který s přehledem strčí do kapsy většinu svých dnešních následníků. Od začátku - představování protagonistů - po odzbrojující dramatické pasáže, jež nás nutí zadržovat dech, našlapaná podívaná bez slabých míst. Výborný Yves Montand, kterého tento film přes noc proslavil. Ještě suverénnější je ale představení Charlese Vanela, jenž se postupně mění z chladnokrevného gangstera až na roztřeseného "strašpytla. ()

Willy Kufalt 

všetky recenzie používateľa

Clouzutova Mzda strachu byla jedním z mála případů, kdy i já, se svou zálibou ve filmových návratech do dávných zákoutí minulého století, jsem se poměrně bál podívat se na "starý" film. Mohl za to novší Friedkinův remake, po jehož zhlédnutí jsem si moc nedokázal představit, že něco tak akčně strhujícího mohl někdo natočit již pouhých 8 let po válce. Bál jsem se nicméně zbytečně. Cesta přes rozpadající se most uprostřed bouřky ani minimalisticky zachycena příprava výbuchu se tedy nekonala, ale pominu-li dva nebo tři Friedkinovy specifické kultovní scény, původní verze Mzdy strachu pak u mne vyhrává na celé čáře. Bavila mne nepřetržitě od samotného začátku (zatímco Friedkin mne tenkrát spočátku nějakou dobu dost nudil), s vývojem dramatické situace nabírala pomalu neskutečněj "drajv", kdy mi chvílemi rovněž tuhla krev v žilách a závěr v tomto případě též považuju za lepší. Je zajímavé, že Montandovi jsem od počátku fandil a témeř se nemohl dočkat, kdy se mu konečně podaří vyrazit od volantu senilního Vanela (nic proti němu jako hercovi :)), a neuvědomil si ani na chvíli, k jaké tragedii může akční povaha hlavního hrdiny plného odvahy a života (v protikladu k zbabělému, ale přeci jen možná vhodně opatrnému postaršímu muži) dospět. O to větší překvapení v závěru, který lze vnímat jako parodox, ale pokojně z jiného úhle pohledu i jako notný důsledek nerozvážného charakteru... Za mne výborná dobrodružná "chlapácká" jízda, která navíc ve správných chvílích nepostrádala ani notnou dávku psychologie. 95% ()

Reklama

Anderton 

všetky recenzie používateľa

Ja som taktiež váhal, v čom je tento film taký úžasný, keďže všetci vieme, že hlavný hrdina musí prežiť minimálne do poslednej päťminútovky a z čoho má potom prameniť ono napätie. Začalo naplno fungovať tak v tretej scéne, čiže asi neskôr, ako Clouzot zamýšlal, ale tento film je hlavne o sile priateľstva, o neľudskosti pracovných podmienok, čiže o tom, že mašinéria obrovského priemyslu musí ísť aj cez "priateľove nohy", nielen cez mŕtvoly. Úžasná atmosféra strednej Ameriky vyžaduje veľké plátno, alebo aspoň blue ray disk, ja som sa bohužial uskromnil s menej kvalitným formátom a urobil som veľkú chybu. Pokiaľ si dobre pamätám Friedkinov remake, ten bol akýsi subtilnejší a uzavretejší, možno aj lepší, ale to by som ho musel vidieť znova a mám na to po tomto filme veľkú chuť. Takýto poriadny chlapský film padne v dnešnej hipster dobe, keď nedokážete odhadnúť sexuálnu orientáciu mužov, neuveriteľne vhod. Preto dávam plný počet, inak asi za štyri. ()

Falko 

všetky recenzie používateľa

Vynikajuca napinava drama, akurat ten zaciatok by som trosku zostrihal, aby sa prislo k rovno veci a nenatahoval sa dej, aj ked bolo treba zoznamit sa s hrdinami filmu. Vo chvili, ked styria chlapi v dvoch nakladakoch zacnu prepravovat vybusny nitroglycerin cez nebezpecne cesty som do konca filmu ani nedychal, pretoze tam stacilo jeden zly pohyb a vsetko leti do vzduchu. William Friedkin natocil v roku 1977 remake tohto filmu s Royom Sheiderom znameho so Spielbergovych CELUSTI (1975), na ktory sa velmi tesim a dufam, ze bude natoceny rovnako kvalitne. Jedine ten zaver bol podla mna zbytocny, ale tak taky je scenar. Od francuzskeho rezisera Henri-Georgese Clouzota som nedavno videl DABELSKE ZENY (1955), ktore natocil iba o 2 roky neskor a v oboch filmoch si zahrala jeho manzelka Véra Clouzot... 21.04.2010 _______ Yves Montand - (Mario) +++ Charles Vanel - (Jo) +++ Folco Lulli - (Luigi) +++ Peter van Eyck - (Bimba) +++ Véra Clouzot - (Linda) +++ William Tubbs - (Bill O´Brien) +++ Dario Moreno - (Hernandez) +++ Produkcia: Henri-Goerges Clouzot +++ Hudba: Georges Auric +++ ()

viperblade 

všetky recenzie používateľa

Filmová lahůdka trvající dvě a půl hodiny a světe div se, já bych nevystřihl ani minutu. Vše tu krásně zapadá (např. zde tolik kritizovaná první "nezáživná" hodina tam podle mě musela být, abychom pochopili další jednání všech zúčastněných a dá se říct abychom pochopili i samotný závěr) a navíc je tu nespočet scén, kdy jsem opravdu jen tiše seděl a čekal, co bude. Pokud máte tu možnost, tak si tento film sežeňte, najděte si dvě a půl hodny volného času a sami posuďte. Já nelituju a už se těším na další projekci. 100 %. ()

Galéria (42)

Zaujímavosti (17)

  • Film se měl původně natáčet ve Španělsku. Ovšem Yves Montand (Mario Livi) tam odmítl natáčet, dokud byl u moci diktátor Francisco Franco. Nakonec se tedy natáčelo na jihu Francie. Přesto šlo ze strany Montanda o odvážný požadavek, jelikož do té doby byl hercem malých rolí a nemohl si moc „vyskakovat“. Hvězdu francouzské kinematografie z něj udělala právě až Mzda strachu. (DaViD´82)
  • Malý dvouosý nákladní vůz je Dodge T-110, velký tříosý pak White 666. (Stejšn)
  • Ve Spojených státech amerických se filmu dostalo nařčení z antiamerikanismu. To mělo za následek, že američtí cenzoři poupravili či rovnou vystříhali mnoho klíčových scén snímku. (DaViD´82)

Reklama

Reklama