Četníci z Luhačovic

Pavel Zedníček mne velmi mile překvapil svým civilním projevem. Největším esem seriálu je ale bezesporu Karel Dobrý. Díly s ním jsou taky nejlepší z celé série. Všichni herci podali dobré výkony, atmosféra ale není srovnatelná s Humoreskami už proto, že tady se jedná o soudničky s nadsázkou a humorem, občas vážno, ale hlavně bez politiky. Některé díly jsou skvělé jiné průměrné. Za výbornou výpravu, výběr lokací 75%. (28.07.2017)

Četníci z Luhačovic jsou jedním z ukázkových příkladů, proč se vracím k filmům a seriálům, které jsem při prvním zhlédnutí ohodnotila odpadem. Když seriál poprvé začala vysílat Česká televize, která seriál propagovala jako volné pokračování Četnických humoresek, nebyla jsem schopná ani ochotná seriál vnímat jako něco jiného než trapnou parodii. Když ale emoce časem opadly, ve finále se z Četníků z Luhačovic vyklubal docela slušný seriál. Je velká škoda, že jeho kvality tak extrémně kolísaly s každou epizodou, protože třeba Tabačka, Evička nebo Bestie, popřípadě dějová linka s rodinou Podhájských si přece jenom srovnání s Četnickými humoreskami zaslouží. Většinou se ale bohužel Četníci z Luhačovic snažili o komediální nádech, díky čemuž si ale paradoxně vysloužili nálepku již zmíněné hodně špatné parodie. Také mi vadilo, že ve většině epizod byly kriminální případy posunuty na druhou kolej na úkor řešení osobních životů všech četníků, což bohužel tříštilo atmosféru ještě více. Na druhou stranu ale soukromá dějová linka postavy Martina Donutila mě alespoň bavila a její uzavření pro mě nakonec přece jen emotivní bylo. Každopádně jsem ale ráda, že druhá řada nikdy nevznikla a doufám, že ani nevznikne. Kdyby se tvůrci pustili jenom cestou čistého a seriózního dramatu, tak bych možná názor změnila, ale to by asi bohužel nemělo takovou sledovanost. (15.04.2024)

Dva mladí četníci v roce 1919. Nevím, komu a do jaké situace tenhle seriál doporučit. Není to ani pro vychutnání drsných, až hororových vražd, ani pro chvíle, kdy si člověk chce oddychnout u lehké, vtipné detektivky. Totiž.... Je. Je to obojí. Třeba v dílu Staré dluhy se tyto atmosféry střídají až k infarktu. A střídají se také v jednotlivých dílech - podle toho, kdo je zrovna velitelem stanice. To mě trochu mate. A nelíbí se mně, že tvůrci jakoby schválně tlačili na pilu a pokoušeli se oba druhy atmosféry stůj co stůj vytvořit. Pro mě to ale atmosféru nemá - to by to chtělo zajímavější hudbu a jazyk. V prvních dílech se mluví hezky prvorepublikově s různými německými výpůjčkami, ale v pozdějších dílech - kromě starého rakouského četníka - se všichni vyjadřují strašně jednoduše a provozně. Nikdo nehláškuje, nikdo nemá zvláštní způsob vyjadřování, nikdo nemluví nářečím. Páni scénáristi, přečtěte si třeba něco od Karla Poláčka... Kromě toho mně vadí, že za scénářem je poměrně negativní a depresivní přístup ke všemu - vždycky si zvyknete na nějakou sympatickou figurku z města, načež po několika dílech zjistíte, že je to podvodník nebo vrah nebo jánevímkdo. A scénáristé neumí psát ženské role - ty tu jsou dost mělké a většinou negativní. To byly jediné momenty, kdy jsem Četníky z Luhačovic srovnávala s Četnickými humoreskami a s nostalgií vzpomínala na Andělku a Karličku. - Tak to bychom měli negativa. Pozitiv má seriál také hodně - třeba historicky přesné kostýmy, včetně luhačovického kroje! To opravdu není samozřejmost. Secesní klobouk dolů před kostýmní výtvarnicí Sylvou Hanákovou! Kromě toho také nádherné exteriéry, reálie z poválečné doby, které pomáhají ji pochopit, místy velice napínavý či svérázný děj, opravdové Maďary a Židy mluvící maďarsky a jidiš (ne Čechy snažící se tyto jazyky napodobit), neokoukané moravské herce. Třeba Zdeněk Černín v roli lékárníka je přesný. - Celkově je to seriál, který zároveň připomíná spoustu jiných seriálů a zároveň je dost specifický. Nemůžu říct "podívejte se na první dva díly a uvidíte, jestli je to seriál pro vás", protože se pořádně rozjede teprve v díle čtvrtém a tak jako hezky srovná v díle desátém. Takže - podívejte se na prvních dvanáct dílů a uvidíte, jestli je to seriál pro vás :-) (24.04.2019)

Nemohu nesrovnat Četníky z Luhačovic, na které jsem se velmi těšil, protože tuto dobu mám i přes její nesporné zápory hrozně rád, a Četnické humoresky. U prvně jmenovaného seriálu šlo především o zobrazení stavu doby. Mluví se o počátcích Československa, problémech krátce po vzniku, ale též o přímých důsledcích první světové války. Humoresky naproti tomu zobrazovali více život obyčejných lidí, chudobu, problémy. A neopomněli na humor. Ten zde prakticky úplně chybí. Případy pak pokrývají více lidi z vyššího vrstev. Proč se na začátku střídají velitelé jak na běžícím páse těžko říct. Zřejmě tvůrci měli obavy o to, zda vedle kriminálních případů budou mít Četníci vůbec čím zaujmout. A strach to byl pádný. Charaktery jednotlivých četníků totiž jsou sice rozličné, ale jen málokomu skutečně přirostou k srdci. Zvláště, když jeden homosexuál nejprve jednoho mladého četníka svede a pak najednou dělá, že nic. S morálkou četnictva se neslučuje ani jeden z velitelů, který něco po mladících chce, ale zároveň sám koná jinak. Nakonec ale i na něj dopadne ruka spravedlnosti a hne se v něm svědomí. Je těžké se s četníky ztotožnit nebo si je nechal vlézt pod kůži. Četníci se ani nesnaží o sblížení nebo o otevření se nám divákům. Jedná se o filmový způsob seriálu a lze říct, že přes množství rádoby zábavných postav (Dana Batulková, Vica Kerekes, ale v závěru třeba i Radim Novák a Jiří Maryško - proč nedostali více prostoru, když jako jediní zastupovali humor, škoda, že až na konci a ne v celém seriálu) je seriál více výpovědí doby, která ale místy pude působit chladně a jen těžko si získá více diváků, kteří se budou k seriálu vracet opakovaně a rádi, aby jim seriál pomohl odlehčit a uvolnit se a který by častěji působil odlehčeně a pozitivně než opačně. V tom je hlavní rozdíl mezi Četníci z Luhačovic a Četnické humoresky. (12.07.2021)

Není to tak špatné. Klobouk dolu, že se Zedníček rozhodl zahrát Rakušáka a jeho německá čeština zní celkem věrohodně. Zaujala mě drobnost - Hájek i Donutil museli zřejmě při přípravě na roli prodělat nějaký základní výcvik se zbraní, proto způsob jakým drží karabiny, svědčí o tom, že vědí co dělají. (11.01.2017)