Četníci z Luhačovic

Celkový dojem po shlédnutí první řady je spíše pozitivní, ačkoliv nejsilnější díly přišly kolem poloviny série a pak už to spíše mírně upadalo. Kouzlo seriálu stojí především na skvělé a nákladné výpravě, která určitě předčila i Četnické humoresky. Co bych tomu ale rozhodně vytkl je nefunkční chemie mezi postavami, především mezi oběma mladými kluky, kterým bych to přátelství nevěřil ani za mák. Humor také nebyl silnou stránkou, nejlépe si vedl Jiří Langmajer. Leccos by se dalo vylepšit, ale rozhodně to je vcelku sympatický počin. (05.04.2017)

Pavel Zedníček mne velmi mile překvapil svým civilním projevem. Největším esem seriálu je ale bezesporu Karel Dobrý. Díly s ním jsou taky nejlepší z celé série. Všichni herci podali dobré výkony, atmosféra ale není srovnatelná s Humoreskami už proto, že tady se jedná o soudničky s nadsázkou a humorem, občas vážno, ale hlavně bez politiky. Některé díly jsou skvělé jiné průměrné. Za výbornou výpravu, výběr lokací 75%. (28.07.2017)

Víte, proč je hovno hnědé? Je to kvůli žluči. Ta je sice tmavě žlutá až žlutozelená, ale obsahuje bilirubin, což je takový ‚odpad', který vzniká ze starých, pro tělo jich nepoužitelných červených krvinek. Ve střevě ho rozkládají bakterie na dvě části – jedna bezbarvá se vstřebá do krve a vyloučí se močí, druhá se oxiduje na různě barevné sloučeniny, nejčastěji právě v odstínu hnědé, a odchází ven z těla s výkaly. A pointa? Žádná, snad jen, že mi povídání o hovně přijde zábavnější, než Četníci z Luhačovic, ve kterých se Donutil s Jaškówem tváří tak, jako že je hraní hodně bolí a není se co divit, když jsou tak blbí, že je musí na banální stopu přivézt matka jednoho z nich. A komentovat Zedníčkův pseudo-akcent nebudu, to by bylo jako babrání se v hovnech. (28.01.2017)

Prvně jsem si říkala, jestli tomu můžu dát 5* jako mým milovaným Humoreskám, ale pak mi došlo, že se to přece naprosto nedá srovnávat! Tak proč to všichni srovnávají? Pojetí toho seriálu je úplně jiné a HLAVNĚ odehrává se to v úplně jiné době a v jiném prostředí a od toho se tudíž odvíjejí charaktery postav i případů, které jsou podle mě dobře zpracované. Přijde mi, že se tento seriál s ničím nepáře, některé případy dost hnusné, snad v každém díle mrtvola, scénáristi si nelámou hlavu se zbavováním se hlavních i vedlejších postav, které se občas pěkně vyvrbí... natočené dnešním typickým stylem české televize, na který už jsem si zvykla a nevadí mi, v hlavní roli dvou četníků na zkoušku jsou neokoukané tváře... Moc se mi líbí, že i de facto vedlejší postavy mají svůj prostor ve více dílech. Za mě prostě celkově spokojenost a upřímně nechápu, proč někdo hodnotí seriál jako celek, když viděl sotva pár dílů. (25.03.2017)

Dva mladí četníci v roce 1919. Nevím, komu a do jaké situace tenhle seriál doporučit. Není to ani pro vychutnání drsných, až hororových vražd, ani pro chvíle, kdy si člověk chce oddychnout u lehké, vtipné detektivky. Totiž.... Je. Je to obojí. Třeba v dílu Staré dluhy se tyto atmosféry střídají až k infarktu. A střídají se také v jednotlivých dílech - podle toho, kdo je zrovna velitelem stanice. To mě trochu mate. A nelíbí se mně, že tvůrci jakoby schválně tlačili na pilu a pokoušeli se oba druhy atmosféry stůj co stůj vytvořit. Pro mě to ale atmosféru nemá - to by to chtělo zajímavější hudbu a jazyk. V prvních dílech se mluví hezky prvorepublikově s různými německými výpůjčkami, ale v pozdějších dílech - kromě starého rakouského četníka - se všichni vyjadřují strašně jednoduše a provozně. Nikdo nehláškuje, nikdo nemá zvláštní způsob vyjadřování, nikdo nemluví nářečím. Páni scénáristi, přečtěte si třeba něco od Karla Poláčka... Kromě toho mně vadí, že za scénářem je poměrně negativní a depresivní přístup ke všemu - vždycky si zvyknete na nějakou sympatickou figurku z města, načež po několika dílech zjistíte, že je to podvodník nebo vrah nebo jánevímkdo. A scénáristé neumí psát ženské role - ty tu jsou dost mělké a většinou negativní. To byly jediné momenty, kdy jsem Četníky z Luhačovic srovnávala s Četnickými humoreskami a s nostalgií vzpomínala na Andělku a Karličku. - Tak to bychom měli negativa. Pozitiv má seriál také hodně - třeba historicky přesné kostýmy, včetně luhačovického kroje! To opravdu není samozřejmost. Secesní klobouk dolů před kostýmní výtvarnicí Sylvou Hanákovou! Kromě toho také nádherné exteriéry, reálie z poválečné doby, které pomáhají ji pochopit, místy velice napínavý či svérázný děj, opravdové Maďary a Židy mluvící maďarsky a jidiš (ne Čechy snažící se tyto jazyky napodobit), neokoukané moravské herce. Třeba Zdeněk Černín v roli lékárníka je přesný. - Celkově je to seriál, který zároveň připomíná spoustu jiných seriálů a zároveň je dost specifický. Nemůžu říct "podívejte se na první dva díly a uvidíte, jestli je to seriál pro vás", protože se pořádně rozjede teprve v díle čtvrtém a tak jako hezky srovná v díle desátém. Takže - podívejte se na prvních dvanáct dílů a uvidíte, jestli je to seriál pro vás :-) (24.04.2019)