Domáca opatera

Ufff, česká kinematografie mě poslední dobou docela zkouší! Za krátkou dobu další nelehké drama, které v sobě ukrývá tolik, že by to člověk sotva čekal. Příběh vypovídá o kontrastech v osudu ženy, která se jako domácí sestra stará o poměrně težké případy a pro své povolání obětuje téměř vše, sama však lásku doma nedostává a ani ji neumí přijímat. Vše se odehrává na pozadí neutěšeného venkovského prostředí plného chlastu, klasické vesnické nátury a dalších atributů, se kterými se člověk jen težko může popasovat a tak divák často trpí jak střelená škodná. Snímek je sice laděn do úsměvného duchu, nicméně vy pokaždém takovém usměvu budete mít v puse zatraceně hořko. Krom toho všeho se autorovi povedlo vklínit už do tak nelehkého tématu i kapku esoterických teorií, což dává celému příběhu aspoň malou naději. Krom skvělého výkonu Aleny Miluhové musím pochválit roli Taťány Vilhelmové, která si tak po Teorii tigra napravila reputaci nesmírně laskavou tváří, která ji náramně sedla. Skvělý režisérský debut! (10.10.2016)

Velice příjemný a pravdivý český film se skvěle hrající Alenou Mihulovou, jemným humorem, kterého je těžké si vůbec všimnout a krásným prostředím, kde se celý odehrává. Další ryzí příklad toho, že synonymem ke slovu "hodný" se stále více přibližuje slovo "blbý". Zkrátka jedni mají srdce ze zlata a ti druzí díky tomu ve zlatě žijí. Moc chválím inteligentní scénář, který v podstatě hlásá jednu z nejdůležitějších pravd ve Vesmíru, že je třeba naprosto v každičké sféře našeho života a zkrátka úplně ve všem, co děláme a dělat budeme, hledat rovnováhu, protože ta je univerzálním klíčem ke všemu a bez ní je zhola nemožné prožívat krásný a spokojený život. Krásné ztělesnění pravdy o tom, že kdo si nenajde čas na odpočinek a rekreaci, ten si dříve nebo později bude muset najít čas na nemoc. Líbila se mi i esoterická vsuvka, která byla divákům opět servírována s neobyčejnou jemností, tudíž zřejmě neurazí ani odpůrce tohoto způsobu uvažování, který nám všem bude dříve nebo později zkvalitňovat naše životy. Lidstvo se tímto směrem bude muset vyvinout, neboť bude nuceno najít si protipól vůči hektickému životu s takřka nevyčerpatelnými možnostmi a zdroji "instantní" zábavy, který nám prudký vývoj techniky zajistil. I z tohoto pohledu lze nahlížet na tento snímek jako na lehce nadčasový. Pro mě osobně je velmi překvapivé, že se u nás něco takového urodilo. Slabší 4 kousky. (21.07.2019)

Přepálené...slovo samotné se mi moc nelíbí, ale je výstižné. Pan režisér toho na sebe navalil skutečně mnoho a vyvázl jen díky skvělému castingu, kterému vévodí jedna osoba...ano, Alena Mihulová povznáší film na úroveň, kterou by jinak hledal velmi obtížně, v horším případě by jí vůbec neměl...nádherné, citlivý divák si krásně a povzbudivě popláče...to by možná mohlo stačit, film je nadprůměrně citlivý a skvěle sehraný, přesto to není úplně vono, ale do světa bych s tím šel, určitě si mohu dovolit srovnávat a proto rád porovnám, silnější průměr...závěr hodně dobrý... (08.02.2023)

Výborně vybalancovaná lidská tragédie a štědrá porce humoru (nejlepší byly v tomto ohledu scény v hrobě a v podchodu pro žáby). Kromě suverénní Aleny Mihulové tu skvěle hrají i Bolek Polívka a Tatiana Vilhelmová. Slávek Horák se prokázal jako přesvědčivý scenárista a vynikající režisér. Snad jen jako herec hraje nižší třídu (ale asi si nechtěl nechat ujít sprchování ve vaně). (16.07.2015)

Není vůbec nic jednoduchého zpracovat tak těžké téma s jistým nadhledem, jemným, milým humorem, dramatickými okamžiky a v neposlední řadě si velmi cením toho, že se tvůrci oprostili od citového vydírání. Alena Mihulová s Bolkem Polívkou byli skvělí, působili na mě přirozeně, upřímně, uvěřitelně. Závěr se též povedl, elegantní tečka za větou. (08.06.2019)