Ostrí chlapci

Laurel, Hardy a záhada ztraceného pornofilmu. Gosling nikdy nebyl tak zábavný a zároveň tak neodolatelný. Jeho nihilistický soukromý detektiv je sice trochu imbecil a docela dost alkoholik, který si plete sen s realitou a „eunucha“ s „munichem“, ale když jej jednou za čas osvítí múza, jeho okolí na chvíli oněmí. Ve filmu šlapajícím hlavně díky slovním přestřelkám dvou až tří postav k něčemu podobnému logicky nedochází často, ale jsou to právě bezeslovné (splatter) slapstickové scény, které dokazují Blackovu rostoucí režisérskou suverenitu. K některým velmi vtipným situacím (např. hned úvodní scéna s řítícím se autem) nestrhává naši pozornost, nechává nás, abychom si je v záběru sami našli. Stejnou důvěru v divákův intelekt projevuje také při nečekaném zakončování očekávaných scén. Lidé umírají bez jakéhokoli varování, postavy se často zachovají s větší bezohledností nebo brutalitou, než jaká je v hollywoodských žánrovkách normou (nechybí ani násilí na dětech), případně učiní chybné nebo naprosto stupidní rozhodnutí a musí nést jeho následky. Zásadní odhalení jsou učiněna díky náhodě nebo nekompetenci postav, nikoli díky soustředěnému sběru a rozboru dat. Na Goslingovi a ostatních postavách vám bude záležet také zásluhou náhlých, ale přesvědčivých změn tónu. Black ví, kdy se hodí nasadit vážnou tvář a posílit tím náš soucit s hrdiny, zároveň ale téměř nemoralizuje, jakýkoli náběh k patosu nebo podřízení se požadavku na „backstory“ jednotlivých postav dokáže včas utnout (při vážném dialogu o hrdinství například jedna z postav bezostyšně zalomí) a jako náplast na deziluzivní (a tedy poctivě noirové) finále nabízí akorát hlášku „Aspoň, že už zase piješ.“ Vůbec mi nevadí, že Black od Smrtonosné zbraně píše v zásadě pořád totéž, komediální noirové detektivky o dvojici cynických kovbojů, kteří mají život na háku a jsou okolnostmi donuceni znovu se dát do kupy, pokud to bude nadále stejně zábavné a dost výrazně odlišné od zbytku hollywoodské produkce, která zatím – až na čestné výjimky (Deadpool) – podobně vyzrálou schopnost sebereflexe, která by zároveň nepřebila zájem o postavy, neprojevuje. Z komerčního hlediska budou Skvělí chlapi pro Blacka pravděpodobně jenom zanedbatelným intermezzem před rebootem Predátora. Z hlediska skýtané cinefilní slasti jde prozatím o film roku. 90% Více tady. (25.05.2016)

Chcem, aby Shane Black točil a písal častejšie takéto filmy. Ja viem chciet môžem. Viac menej sa jedná o jednouchý príbeh, ale Black to s postavy vie a pupkatý Russel Crowe a fúzatý Ryan Gosling tu spravia podobne dobrú show ako Downey a Kilmer v Kiss Kiss Bang Bang. Sadlo mi to, toto ja môžem. 85% - 4* (28.10.2016)

Co jsem chtěl, to jsem dostal. Je ale dobré uvědomit si, že Shane Black, který napsal Posledního Skauta, byl o pětadvacet let mladší, takže Správní chlapi mají blíž k jeho režijnímu debutu Kiss Kiss Bang Bang než k řádění Joe Hallenbecka a Jimmyho Dixe. Russell Crowe a Ryan Gosling jsou jako detektivové většinu času trochu mimo a obvykle moc neví, kdo na ně zrovna střílí a proč, Black má však pochopitelně celý scénář dokonale pod kontrolou a v pravý čas vyloží karty na stůl. Celé je to ale sympaticky „mimózní“, takže nejen že hrdinové občas netuší, co se kolem nich děje, ale Black si může dovolit i hodně trhlé (a zároveň skvělé) akční scény plné nápadů, bizarních vtipů a point, které byste nečekali. Správní chlapi jsou chytrá krimi, která ale chce dělat věci malinko jiným způsobem a nebojí se vedle poctivých bitek a přestřelek sázet i na většinou dost drsný a cynický humor a hraní si s diváckým očekáváním, díky čemuž baví až do poslední chvíle. Nikdy nebudete totiž tušit, co na vás Black vytáhne v další scéně. Jen budete vědět, že to bude super. (15.05.2017)

Russell Crowe sa mi do komédií moc nehodí, ale ku Goslingovi sa teda hodil parádne, náramne im to spolu šlapalo. Konečne niečo, čo ma dokázalo po celý čas zabávať, nenudiť a väčšinu scén aj okoreniť super hláškama. Prišlo mi to ako návrat Shane Blacka k jeho starším, vydarenejším veciam. Veľká spokojnosť. 80/100 (22.08.2016)

Pro mě je tenhle film krásnou ukázkou toho, kdy humor sice vnímám, ale nedokážu se mu zasmát. Slyším všechny dialogy a narážky, vidím všechnu nadlehčenost a parodii, jenže je to jako když rozeberete obranu soupeře a balón pak před prázdnou brankou načudíte do dvacáté řady. Takový příjemný a milý film; přesně ten případ, kdy jedno rande stačí. (18.03.2017)