Horúčka sobotňajšej noci

Koncentrovaný veškerý nevkus a kýč sedmdesátek, High School Musical roku 77. Je to totální hovadina, ale protože to je zasazeno do hodně bizarní doby, tak to má nechtěné kouzlo. Příběh o klukovi, co chodí na diskošku, protože je to to jediný v čem je fakt dobrej a do čeho dokáže dát srdíčko a žije svůj povrchní život až do doby, než mu nečekaná tragédie ukáže, že na světě jsou i důležitější hodnoty než disco, je sice nesmírně cool a zábavné dílo (rozhodně si pustím radši toto, než třeba Intoleranci, přestože jsem jí dal plné hodnocení), ale je to prostě taková blbost, že ji nemůžu ohodnotit lépe. Mimochodem - pokud budete stejně jako já natěšeni na druhou Pomádu, budete hodně překvapeni. Dočkáme se takových krás jako je Travolta ve slipech, hromadné znásilnění jedné dívky nebo záplava vulgárních mouder ve stylu ,,Když kluk dlouho neš*ká, tak ho bolej kulky." Spíš než Pomáda je to předchůdce Prciček. Tak bacha na to. (04.06.2013)

Achjoooo. Já byla asi před týdnem na muzikálu. A to se mi tak líbilo, že jsem si řekla, že se konečně na tenhle film podívám. Nejdřív mě zklamalo, že jde o film taneční, nikoli muzikál, jak jsem se celá léta marně domnívala. No a pak mě zklamalo snad vše. Pohyby nebyl nijak úchvatné, herečky nijak okouzlující a příběh byl mnohem lépe převyprávěn na prknech pražského Kalichu. Je mi líto. Asi to bude jen Travoltou, že se tato klasika stala klasikou. 3* (09.03.2015)

Tenhle film se mi celkem líbil a to i přesto, že nenávidím disko hudbu, ještě víc nenávidím disko módu a, kromě sušenek, vůbec vše co s diskem souvisí. Staying Alive od Beeges, je pro mě nestravitelná záležitost a to i v rámci recese. Ale nemůžu neuznat, že John Travolta je zde strašně cool. Stačí jen vidět ho kráčet a dnešní divák si domyslí o čem ten krátký záchěv trendu disko byl. A co teprve vidět ho tancovat. Za své kreace si opravdu zaslouží hluboký respekt. Jinak děj celkem ujde, alespoň to není žádná romatnická muzikálová slátanina, ale průměrné drama s výbronými tančními vložkami. (20.07.2009)

Já tenhle film už kdysi dávno viděl, ale skoro nic jsem si nepamatoval. Pak jsem kolem toho hodně let tak nějak přešlapoval, jestli se na to mám podívat, nebo to bude úplná ztráta času... Nakonec jsem se odhodlal, že se na to podívám. Upřímně řečeno, ten příběh sám o sobě neni nejhorší. Travolta, kterýho teda zrovna moc nemusim, tam hledá nějaký to svoje místo na světě a řeší problémy s despotickym fotrem, pobožnou matkou, se šéfem v práci, atd... Ale ten nosnej příběh zůstal tak trochu v pozadí za tou disco-omáčkou kolem. Mně to i podle komentářů připadá, že hodně lidí snad ani nehodnotí ten film jako celek, ale spíš jenom ten disco soundtrack. Ono je to strašně jednoduchý vysmívat se 40 let starý muzice a módě, ale já teda s odstupem těch 40 let můžu konstatovat, že tahle disco-éra byla ještě docela v pohodě. Když to srovnám s nějakejma recitujícíma negrama z ghetta nebo recitujícíma cikánama z Púchova, co si hrajou na negry z ghetta, a podobnym odpadem, co je v současnosti IN, tak fakt jako zlatý Bee Gees nebo KC & the sunshine band a další muzika, která ve filmu zazní. Celkově vzato z historickýho hlediska je to docela zajímavá sonda do kratičkýho období, kdy disco vládlo. O nějaký 2 roky dřív disco teprve začínalo pronikat do mainstreamu a o 2 roky později bylo to klasický 70's disco přibito na pranýř hanby a v podstatě zmizelo z povrchu zemskýho. Ty 3 hvězdy si tohle dílo určitě zaslouží. Navíc několik scének bylo skvěle parodováno v Noci v Roxbury. (09.12.2017)

(1001) -"You want a dream girl? Then go to sleep and have a nightmare." Z tohohle jsem měla velmi silný pocit, že se dívám na aktualizaci Rebela bez příčiny. Oproti roku 1955 se hodně posunula hranice toho, co všechno můžou tvůrci ukázat, ale ten základní pocit, že je to všechno zaranžované a falešné, zůstává. Když například po super legrační předstíraně drsné bitce v hospodě, kde jsou všechny rány očividně jenom na oko, nikdo nikoho doopravdy nemlátí a všichni si dávají velký pozor, aby si navzájem neublížili, hrdinové odjíždějí v autě a mají na sobě krásně nalíčené tržné rány s jasně červenou krví, vypadá skoro už jako parodie. Na druhou stranu jsem vůbec nečekala, že bude charakter Travoltovy role tak zajímavý, vrstevnatý a navzdory všemu, co jsem zatím řekla, uvěřitelný. Scénář je sice dost těžkopádný, ale myslím, že Tony i já jsme nakonec byli proti svojí vůli vzděláni. A to jsem se jako hodná holka ovládla a nenechala se ovlivnit svým názorem na všechnu tu hudbu, protože a) Bee Gees v mé hlavě budou vždy jen ti zubatí chlapci, co zpívají Massachusetts a za b) když se tahle disco hudba pokouší vystihnout temnější stránky života, je to zase spíš směšné. (19.07.2017)