Dobrú noc, mami

„Dobrou, mámo“ je krásnou ukázkou toho, že hororové filmy pořád dovedou překvapovat, že je zde prostor pro to, aby byly hnusné, ale také prostor pro to, aby svoje diváky ohromovaly. Pointa v konečném důsledku není nutně originální, ale v danou chvíli dovede zasáhnout, navíc je úplné finále možné chápat ještě dalším způsobem. „Dobrou, mámo“ je film, který rozhodně stojí za pozornost, a to nejen hororovým fanouškům. (04.08.2016)

Rakouské drama Michael z roku 2011 představilo dost aktuální a dost znepokojivou hru s nefér pravidly. To Hanekeho filmy jsou znepokojivé pravidelně. Rakouské filmy opakovaně sbírají festivalové ceny, aktuální propojení uměleckého a žánrového filmu v dramatu Dobrou, mámo je zlověstné i velmi zajímavé zároveň. Matka dvojčat se vrací po operaci obličeje domů do odlehlého stylového sídla, na základě jejího podivného chování se ovšem do jejich mysli vkrade nejistota, zda je pod obvazy opravdu jejich milovaná bytost. Hodně se tu vypráví obrazem, hodně se střídají žánry (horor, thriller, psychologické drama), vyskytují se mnohé symboly, nejednoznačné indicie. Dětská fantazie vs. duševní vypětí ženy, která zřejmě leccos zkusila – zbytek je na divákovi, pro kterého je přichystaná poměrně přitažlivá, ač často nemluvná látka. (02.09.2015)

Dvě třetiny filmu jsem se víceméně nudil a nezachránila to ani tolik opěvovaná kamera a neméně vyzdvihovaná hudba. Naopak mi nevadila ona průhlednost, protože dávala tušit zajímavé finále a nutila mě vydržet až do konce. A to se vyplatilo, protože v poslední třetině se to opravdu rozjelo a vyklubala se z toho víc než výživná psycho půlhodinka, která předchozí dlouhé chvíle částečně vynahradila. Ale ani z toho jsem si na zadek nesedl a Mámu považuji za nesmyslně přeceňovanou. 40% (21.07.2015)

Podľa mňa je tento film skôr pre fanúšikov psychologických thrillerov, než pre hororových fanúšikov, ale tak ako vždy, nebudem film hodnotiť podľa toho, čím by som chcel aby bol, ale podľa toho, čím film reálne je. Je tu pár silných scénok a to najmä v záverečnej tretine filmu, ktorá je doslova silná dávka mučenia, že sa z toho človeku skoro zastaví rozum. Každopádne si povedzme viac o scénkách predtým. A bez toho, aby som čokoľvek spoiloval, tak musím uznať, že je to skutočne zaujímavé so svkelou atmosférou a má to vynikajúce napätie. Rozumiete všetkému čo sa deje a chápete Eliasa s Lukasom, že svoju mamu nespoznávajú. A nielen kvôli obväzom, ktoré má na tvári. A práve tá psychológia medzi tými postavami to robí skutočne fascinujúce sledovať. Pár scénok tu bolo možno trošku mimo, najmä návšteva červeného kríža, ale rozhodne je to skvelý film, ktorý bolo radost sledovať. Skvelá réžia, skvelé herecké výkony, veľmi dobre napísaný príbeh, no záver je trošku neprekvapivý. Aspoň pre mňa. Najmä keď si uvedomíte, že niečo nie je úplne v poriadku. Ale ja už nebudem hovoriť o čo ide. Doporučujem si film pozrieť, no nečakajte od toho desivý horor, skôr veľmi dobre atmosfericky zvládnutý psychologický thriller. (16.10.2015)

Poznám len minimum kvalitných rakúskych filmov a len jeden jediný kvalitný rakúsky horor (Anatómia je nemecká). Predstavte si dom. Pri lese. Všade naokolo krásna príroda. Kto normálny by tu nechcel žiť? Veľký dom. Žijú v ňom dvaja malí bratia. Asi majú prázdniny. V dome spolu s nimi žije aj mama. Tá však v minulosti prekonala ťažkú nehodu a tak má obväzmi maskovanú hlavu. Okrem fyzického zranenia evidentne nie je v poriadku ani po psychickej stránke. Snímka sa prekvapivo nevyhne hŕstke gore, ale stojí skôr na atmosfére prvej polovici, kedy tušíme, že niečo nie je v poriadku, ale nevieme, ČO presne. Nakoniec príde twist. (11.01.2017)