Dobrú noc, mami

Nedřív se zdá, že jde o zajímavý horor, který těží z atmosféry scén, strachu z neznáma a snaží se o jakousi minimalistickou originalitu. Po čase se bohužel ukáže, že příběh je celkově nedomyšlený. Film umí pouze naznačovat, ale příběh nikam nedovede. Scéna v lese kam jde pouze žena v masce, je poměrně zbytečná, protože se na konci zdá, jako kdyby do příběhu vůbec nepatřila. Nic se nedozvíte ani o minulosti té ženy a hlavně o co jí jde. I když děj zase trochu naznačuje, pointa nikde. Rozuzlení nulové. Z obětí se stanou útočníci, z útočníka oběť a konec. Kdyby se film konceptem aspoň trochu přiblížil k filmu Kůže, kterou nosím, mohlo to být hodně povedený. (19.08.2015)

Podľa mňa je tento film skôr pre fanúšikov psychologických thrillerov, než pre hororových fanúšikov, ale tak ako vždy, nebudem film hodnotiť podľa toho, čím by som chcel aby bol, ale podľa toho, čím film reálne je. Je tu pár silných scénok a to najmä v záverečnej tretine filmu, ktorá je doslova silná dávka mučenia, že sa z toho človeku skoro zastaví rozum. Každopádne si povedzme viac o scénkách predtým. A bez toho, aby som čokoľvek spoiloval, tak musím uznať, že je to skutočne zaujímavé so svkelou atmosférou a má to vynikajúce napätie. Rozumiete všetkému čo sa deje a chápete Eliasa s Lukasom, že svoju mamu nespoznávajú. A nielen kvôli obväzom, ktoré má na tvári. A práve tá psychológia medzi tými postavami to robí skutočne fascinujúce sledovať. Pár scénok tu bolo možno trošku mimo, najmä návšteva červeného kríža, ale rozhodne je to skvelý film, ktorý bolo radost sledovať. Skvelá réžia, skvelé herecké výkony, veľmi dobre napísaný príbeh, no záver je trošku neprekvapivý. Aspoň pre mňa. Najmä keď si uvedomíte, že niečo nie je úplne v poriadku. Ale ja už nebudem hovoriť o čo ide. Doporučujem si film pozrieť, no nečakajte od toho desivý horor, skôr veľmi dobre atmosfericky zvládnutý psychologický thriller. (16.10.2015)

Rakouské drama Michael z roku 2011 představilo dost aktuální a dost znepokojivou hru s nefér pravidly. To Hanekeho filmy jsou znepokojivé pravidelně. Rakouské filmy opakovaně sbírají festivalové ceny, aktuální propojení uměleckého a žánrového filmu v dramatu Dobrou, mámo je zlověstné i velmi zajímavé zároveň. Matka dvojčat se vrací po operaci obličeje domů do odlehlého stylového sídla, na základě jejího podivného chování se ovšem do jejich mysli vkrade nejistota, zda je pod obvazy opravdu jejich milovaná bytost. Hodně se tu vypráví obrazem, hodně se střídají žánry (horor, thriller, psychologické drama), vyskytují se mnohé symboly, nejednoznačné indicie. Dětská fantazie vs. duševní vypětí ženy, která zřejmě leccos zkusila – zbytek je na divákovi, pro kterého je přichystaná poměrně přitažlivá, ač často nemluvná látka. (02.09.2015)

(SPOILERY) Rakouská verze skvělého jihokorejského horroru/thrilleru Janghwa, hongryeon, která je bohužel horší téměř ve všech ohledech. Nápad ukradený, scenáristicky ale zpracovaný podstatně hůř, takže „šokující“ pointu odhalíte po prvních 10 minutách. Je pravda, že film se po nějaké době začne ubírat vlastní cestou, na které ale postavám chybí motivace a to co se na plátně děje vás tak zvedá ze židle maximálně proto, že je to explicitní a brutální exploatace. Ve zkratce: trailer lepší než film :-/ (17.08.2015)

Zvláštne, ale pritom zaujímavé spojenie filmového umenia s prvkami klasického hororu, prípadne thrilleru. Snímok predstavuje niečo úplne iné ako som u bežného hororového thrilleru zvyknutý. Predovšetkým je to náročná hra tieňov so svetlom, pričom nemôžem zabudnúť ani na perfektnú kameru, ktorá mi v niektorých momentoch doslova vyrážala dych. Niektoré klasické hororové prvky sú tu okýptené, ako keby sa im autori vysmievali, niečo síce naznačili ale už nedotiahli, hm... zvláštne, ale väčšinou to fungovalo. Tu máme krásnu ukážku toho, že aj s pomerne jednoduchým a k záveru i predvídateľným dejom, ale po technickej stránke so sofistikovaným prístupom, je možné film dotiahnuť až na úroveň nadpriemernosti. Hnacím motorom nepríjemnej, kvázi hororovej atmosféry, je až pod kožu lezúca neistota ohľadom identity matky oboch chlapcov (pravda, alebo iba detská fantázia a predstavivosť?) a všadeprítomná ponurá opustenosť, skrátka atmosféru tu vidím na jedničku s hviezdičkou. Na hlavnú otázku síce film neodpovie, ale myslím, že to ani nie je podstatné, výsledný dojem je veľmi pozitívny, príjemné prekvapenie. 80/100 (19.08.2015)