Rodinný film

Pěkně divnej film, kombinace Gora bílého psa a rodinného dramatu mě teda fakt neuchvátila. Týrání mojí oblíbený border kolie mi navíc způsobovala fyzickou bolest. Ne tohle fakt ne! Nahoru to táhla jen celkem podařená rodinná linka, kde ale do prázdna vyšuměla role sexuálně posedlé Elišky Křenkové. 55% (20.07.2020)

3,5 hvězdy, nějak mám z tohoto filmu silný dojem, že zde hlavní roli hrál pejsek Otík, jehož herecký výkon byl mimochodem fenomenální. Na druhou stranu to není nic proti hercům, kteří byli taktéž výborní spíš to bude tím příběhem, který mě zas tak nechytnul, prostě jsem tomu až tak nevěřila, navíc určité pochybnosti a díry ve scénáři. Hodně nudných, dlouhých scén v podstatě o ničem. I když jsem spíše introvert tento introvertní film mi až tak nesednul. Postrádala jsem více expresivity, kterou od herectví očekávám. Ale jinak oceňuji velmi zajímavé a důležité téma zodpovědnosti (nezodpovědnosti) a vztahů rodiče - děti a další rodinné vztahy. Navíc se nemohu ubránit pocitu, že motiv otcovství (nechci spoilovat) je dost těžce a skoro až doslovně okopírován a dost dobře vím, ze kterého celkem starého českého filmu. (20.06.2019)

Skica se jistě může stát vystavovaným předmětem. Naopak, malířova skica nás upozorňuje na to, co obraz (ještě) není, resp. na to, jak problematické je téma hotového, dokončeného obrazu, nechává nás nahlédnout pod povrch. Skica je doznáním, stopou procesu, takhle jsem hledal tvar - tudy vedla moje cesta, jako by nám říkal výtvarník; takhle nějak jsem se postupně dostal tam, kde jsem. Skica je nehotový obraz, který to neskrývá. Skicy mají vedle velkých olejů své místo, a já u nich často na výstavě zkysnu. ___ Blbý je, když skica, nehotový film, plný záznamů snažení, byť formální náznaky toho snažení mohou být slibné, jako třeba vzývaná nedoslovnost, tváří jako něco, co není. Omerzu nemá ponětí, co by „nedoslovně" vyjádřil, zatím ještě s cudně sklopenýma očima tápe, což je v naprostém pořádku. Není jeho chybou, že tohle jeho hledání, křehkou nejasnou představu, někoho napadlo předčasně utopit, přidusit a ustrojit do nepadnoucího kabátu (patos, luxus, exotika) a vyexpedovat na velká plátna kin. Co v pořádku není: někdo na FAMU měl včas dostat rozum, a nedostal. (19.06.2019)

V rámci naší kinematografie rozhodně odvážný film. Výsek z několika významných dnů v rámci jedné rodiny je divákům podán bez začátku i bez konce. Vypravěčská struktura je jednoduchá, nesází na žádné kudrlinky a stejně tak se chová i formální stránka soustředěná na prosté sledování. Rodinný film je sice párkrát scenáristicky škobrtne a Daniel Kadlec neoslňuje zrovna hereckou obratností, nicméně jako celek je snímkem sympatickým a překvapivě zábavným. Je nutné uznat že nenásilné civilní herectví většiny osazenstva je na sledování příjemnější než to co předvádějí většinou naši etablovaní herci. (09.07.2016)

Moderní festivalový film. Svým chladným minimalistickým stylem možná až příliš připomínající severskou kinematografii, Omerzu nicméně dokázal svému rodinnému dramatu vtisknout pevný svébytný tvar, který jednoznačně vyčnívá nad současnou českou produkcí. Realismus, civilní herecké výkony a, co nejlépe, příběh, který dokáže vydolovat emoce i překvapení. (15.01.2017)