Réžia:
Radek BeranScenár:
Lumír TučekKamera:
Filip SandersHudba:
Milan CaisHrajú:
Saša Rašilov nejml., Valérie Zawadská, Zuzana Bydžovská, Klára Oltová, Tatiana Dyková, Pavel Liška, Miloslav Mejzlík, Vanda Hybnerová, Miroslav Krobot (viac)Obsahy(1)
Malý Pán je sympatický chlapík, ktorý si spokojne nažíva v dutine malého vŕšku. Jednej noci sa mu však sníva prečudesný sen. Keď sa zobudí, nedokáže sa zbaviť pocitu, že mu niečo chýba. Čo to je, netuší. Vydá sa preto na dlhú cestu plnú dobrodružstva, na ktorej stretne všelijaké rozprávkové bytosti a vďaka ich pomoci sa mu možno podarí nájsť to, čo mu tak chýba... (Itafilm)
(viac)Videá (2)
Recenzie (60)
Příjemná loutková pohádka s hezkou pointou (i když zcela zřejmou už od první části filmu) pro děti i dospělé. Skvělý dabing (zejména Rašilov a Liška) a výborná hudba Milana Caise (i perfektní hlavní píseň "Malý pán") jsou hlavní devízou filmu, samozřejmě nemůžeme opomenout loutky a jejich úžasné stavby! Možná jen škoda až zbytečně přímočarého scénáře, celkově za pěkné 4 hvězdy, loutky jsou věčné! PS: Znovu se ukázalo, že nejlépe Vám poradí v knihovně!:o)) ()
„Musíš sem dojít ve skutečnosti, ve snu to neplatí!“ Z těch 2 jazykových verzí jsem viděl českou. A jsem tomu tuze rád. Asi nejvíc mě bavil Liškův Zmetek, ale fajn byl i např. Krobotův samotářský Datel či Táborského Promodral, z dam to byla třeba Rybabice Bydžovské. Loutky byly jako živé, moc se mi líbilo prostředí lesa společně se všemi těmi různými nástroji a serepetičkami. Byla z toho cítit láska k řemeslu a také velká nápaditost. Bavila mě atmosféra filmu a sem tam i nějaká ta povedenější hláška či dialog, ačkoliv je nutné si přiznat, že některé trošku dřely. Co ovšem film malinko sráží je příběh. A tady je pak potíž i s cílovou skupinou. Pokud jí mají být děti, je ve filmu řada prvků, které mi pro ně moc nesedí a vybočují z žánru. Pro dospělé publikum, je příběh zase poněkud naivní, nepříliš fungující a v každém případě místy lehounce nudící. Ale i přes tyto drobné výtky jsem si film z jeho převážné části užil, tudíž končím s hodnocením na slušných 4*. „A jak se cítíš?“ - „No skvěle. Jenom…jenom se ze mě stal kluk, no.“ ()
Po výtvarné stránce to je pěkné provedené. Z animace je cítit tvůrčí radost a tehdence si skutečně vyhrát. A já sám musím uznat, že se nato vážně pěkně kouká. Obsahová stránka zůstala ale malinko podceněná. Vadili mi dialogy, které byli tak blbé až byli vlastně vtipné. Jestli to byl tvůrčí záměr, tak se povedl, ale i přesto to prostě trhá uši. Samotný příběh ale není zanedbatelný, i když jeho myšlenka se dá jednoduše poznat, už velmi brzo. Za pochvalu stojí také zábavný záporák dabovaný Liškou a chytlavá hudba Milana Caise. ()
Ze začátku jsem tomu příliš nedůvěřoval, ale nakonec se z toho, stejně jako z housenky motýl, vyklubalo něco obstojného. Kladně hodnotím především, protože je to v našich vodách něco méně vídaného a přes své loutkové zpracování to má jiné zaměření, než by člověk čekal. Mě se to líbilo, ale nedovedu si představit komu dalšímu je tento film určen... pro děti určitě ne. Má to zajímavou i tajemnou atmosféru a hezkou hudbu. LFŠ ()
Pro Františka Skálu a jeho pitvořící se loutky, roztomilé robůtky, pokřivené domečky a přírodní poetiku mám slabost. Potíž je v tom, že celému tomu přitažlivému vizuálu chybí adekvátní scénář. Nejvíce za uši tahají dialogy a občas to dokonce zní jakoby se ve studiu jen tak improvizovalo. Opakující se slova, zadrhávání, nesmyslné větné stavby, mám z toho velmi rozpačitý pocit. Dějová zápletka i poselství filmu jsou plně dostačující dětskému vkusu, ovšem ty jemné výkyvy do absurdna či dokonce brutálního teroru ze strany záporné postavy Zmetka (byť ve vtipném podání Pavla Lišky) dělají z Malého pána snímek pro neexistující cílové publikum. [Jonáš v kině / 4] ()
Galéria (18)
Fotka © Alžbeta Jungrová
Reklama