Marťan

po předloňské Gravitaci a loňském Interstellaru jsem od největšího letošního adepta na hollywoodský pokus o "high-syfy" roku čekal hodně. a to byla chyba. dočkal jsem se filmu skvěle natočeného, který ze zdánlivě chabého námětu vytěžil daleko víc, než bych se kdy nadál. filmu chytrého, byť v mnoha detailech nedomyšleného, viz například ignorování faktu, že na Marsu je výrazně menší gravitace. filmu zručně napsaného, efektivně vyprávěného a vůbec po řemeslné stránce od prvního pohledu prvotřídního. /// Ridley Scott dokázal po celou tu relativně dlouhou dobu udržet pravidelný tep rytmu, s ním související vyváženost v poměru "humor vs drama" a konvenční střihové elipsy drží všechny ty rozmanité scény krásně pohromadě, přestože se v rychlém tempu stále dokola střídají lokality dvou vzdálených a velmi odlišných prostředí. nemohu si ale pomoci, to všechno je mi pořád málo. ve srovnání s o dva roky starším vědecko-fantastickým survival filmem Alfonsa Cuaróna, snímkem audio-vizuálně ohromujícím a tematicky nesmírně inspirativním, vypadá Marťan jako banalita stejně povrchní, stejně líbivá a skoro stejně nepříjemně vlezlá jako jsou disco hity z jeho soundtracku. /// jako hard scifista velice oceňuji krásu "mimozemských obrazů" z Marsu a ještě více nadšení ve mě vyvolávaly všechny záběry na kosmickou loď Hermes i pohledy do jejích útrob. i z hlediska významové struktury nacházím mnoho aspektů hodných ocenění. upřímná tematizace hluboké a ničím nezviklatelné úcty k hodnotě lidského života, i kdyby byl "jen" jediný, má univerzální platnost a jistě osloví řadu diváků filmu. i tak je to ovšem pravda svým způsobem "příliš" prostá a samozřejmá. každý lidský život je nedocenitelný. ano. abych plný význam těch slov pochopil a přijal, nepotřebuji sledovat přes dvě hodiny dlouhou "názornou ukázku" na příkladě jednoho ztroskotaného kosmonauta. /// a nemá-li film co víc nabídnout, pak nemá doopravdy co nabídnout. snad kromě hlášek (-), předvídatelných dějových zvratů (-), Damonova krajně nepřesvědčivého herectví (-), optimismu namísto střízlivosti (+/-?) a snah o extrémní zjednodušování, aby i ten nejhloupější divák všemu bez potíží rozuměl (obzvlášť velké mínus). dokonce i vlastní koncept založený na řetězci předkládaných problémů a vývoji jejich řešení - a to racionální vědeckou cestou, abych zdůraznil potěšující silně pro-vědeckou orientaci filmu - si Marťan ve svém, celkově spíše slabším závěru trapně podráží stupidním trikem "na způsob Iron Mana". kdo viděl, chápe. kdo neviděl, uvidí a zapláče. /// soudě z uvedeného výčtu je hodně co kritizovat i hodně co chválit. dočkal jsem se dobrého filmu. dokonce i dobrého sci-fi. nedosáhlo však uměleckých kvalit, a proto nedosáhlo ani kvalit Nolanova loňského předchůdce, a už vůbec ne Cuarónova předloňského. a i když nemám pochyb, že sklidí bohatou úrodu prestižních filmových cen, tohle sci-fi je "jen" dobré. (navštívena projekce 2D verze) (08.10.2015)

Reparát za Promethea? Dá se to tak brát, s výhradou, že jestli byl let na hasičáku v Gravity na povytažení obočí, pak zdejší "ironman" finále je přímo na parkinsona. V kombinaci s předchozí uměřeností je to jako Jackson Pollock v galerii vlámských mistrů. Nebudu to raději rozebírat, protože bych si to mohl ještě rozmyslet, takže ne čisté, ale čtyři. No a že pěstoval brambory z hoven. Kompostování výkalů je odvěká lidská činorodá zábava... (02.10.2015)

Ridley Scott v plné formě nám představil inteligentní sci-fi dokonalé po stránce audiovizuální (Disco pecky 70. podkreslující kolonizaci Marsu? Proč ne!), odlehčené nejednou humornou scénkou a velkou show Matta Damona. Ani na okamžik jsem se nenudila a neměla čas přemýšlet nad tím, jestli tam náhodou nejsou nějaké blbosti, jak se mi často u jiných filmů stává, když umožní mým myšlenkám těkat (mimochodem ano, chyby tam jsou - třeba gravitace na Marsu je 2,5x menší, než na Zemi). (27.11.2016)

Nebýt toho šíleného konce se skafandrem, tak by to byla čistá pětihvězda. IronMan mě skutečně až rozkuckal smíchy. Na druhou stranu klobouk dolů před Mattovým hereckým uměním. Nejdříve zjištění, že jsi zhruba 400 milionů kilometrů úplně sám samotinký od své oblíbené lavičky v parku, pak se s tím vším nějak poprat a za další hlavně se nevzdat a bojovat. Jen aby z tebe místo prvního kolonizátora Marsu nebyla první mrtvola Marsu. Líbilo se mi to závěrečné dojetí. Takové scény mají můj obdiv. Dokážu se představit na jeho místě a pokud by mě už dávno nezavál rudý písek, psychicky bych se hroutila taky. Potěšilo mě obsazení Seana Beana do vedlejší role. Při narážkách na Pána prstenů jsem čekala nějakou hlášku i od něj. Pěkné to bylo. Napínavé i vtipné. Jenom by kapitánka Lewisová mohla mít kapku jiný hudební vkus. Nic proti disko oldies, ale poslouchat to cca 600 solárních dní ... ? (27.04.2016)

Problém u Ridleyho Scotta spočíva v tom, že nedokáže nakrútiť dejovo hutný film nabitý emóciami, psychológiou postáv a osudovosťou. Samozrejme, Scott sa verne pridŕžal knižnej predlohy, no to nič nemení na fakte, že Marťan v sebe nemá ani hĺbku, ani dramatickosť. Z filmu síce vyžaruje pozitívny feeling, čo bol zámer, no chýba mu režisérska zapálenosť, precítenosť a zďaleka nedosahuje epických a emocionálnych rozmerov Gravitácie či Interstellaru, ktoré považujem po všetkých stránkach za omnoho vycibrenejšie - aj po stránke audiovizuálnej. Scott bol vždy remeselným majstrom, no civilná, ničím výnimočná forma v Marťanovi ma mierne zaskočila. Marťan je solídne nakrútený, avšak v hollywoodskej produkcii a najmä z hľadiska Scottových režisérskych zručností ide o čistý štandard. A keďže ma nechal emocionálne chladnou a zábavný rozmer išiel mimo mňa, nemôžem ísť s hodnotením vyššie. (22.10.2015)