Réžia:
James FoleyScenár:
Niall LeonardKamera:
John SchwartzmanHudba:
Danny ElfmanHrajú:
Dakota Johnson, Jamie Dornan, Eric Johnson, Eloise Mumford, Bella Heathcote, Rita Ora, Luke Grimes, Victor Rasuk, Max Martini, Bruce Altman, Kim Basinger (viac)Obsahy(1)
Jamie Dornan a Dakota Johnson sa vracajú ako Christian Grey a Anastasia Steeleová v Päťdesiatich odtieňoch temnoty – druhej kapitole milostného príbehu, ktorý vychádza z celosvetového knižného fenoménu. Začínať bude presne tam, kde skončil jeho predchodca. Odmietnutý Christian Grey sa pokúsi presvedčiť Anastasiu, aby obnovili ich vzťah. Tá súhlasí, avšak len pod podmienkou, že sa zmenia pravidlá, na ktorých doteraz ich vzťah fungoval. Vo chvíli, keď sa medzi nimi začne obnovovať dôvera a do ich spolunažívania sa vráti stabilita, začnú sa okolo nich motať temné tiene z Christianovej minulosti. Ich cieľom je zničiť spoločnú budúcnosť páru. (Cinemart SK)
(viac)Videá (9)
Recenzie (398)
První kniha průměr, film skvělý, druhá kniha úžasná, film průměr. A nebo je to otázka očekávání? Když jsem nic neočekávala, byla jsem překvapena. Když jsem si dovolila očekávat hodně, jsem zklamaná. Asi je to i tím, že jsem knihu dočetla v den, kdy jsem šla do kina, takže mě až trošku přehnaně štvalo, jak se film odklání od knihy. A to hlavně v případě Greye. Kde je ten majetnický chlap, ze kterýho jde strach a nutí Anu dojíst každičké jídlo? Podezírám rejžu, že si nepřečetl knihu, protože jinak by přece Christianovi nemohl upřít jeho nejvýraznější vlastnosti, o kterých se divák, který nečetl předlohu, vlastně ani nedozví. A taky přijde o velkou řadu vtipných dialogů a zajímavých postav, které si přímo říkají o to, aby se dostaly na plátno. Mám pocit, že jsem viděla sestříhanou verzi. Jednička prostě byla udělaná s mnohem větším citem a vyzdvihla přesně ty scény, které bylo potřeba. To se v tomhle případě bohužel nepovedlo, všechno je to šup šup, ať to stihneme. Snad jen kromě erotických scén a té na lodi, je všechno hrozně zrychlené, bez potřebného procítění. Vždyť na tom tenhle příběh stojí, ne? To, že se mi nelíbila volba herců u většiny postav je asi hodně subjektivní, takže se s tím dokážu smířit, ale proč jim proboha měnit charaktery? Elena v knize působí tajemně, tady je to prostě jen jedovatá babča s botoxem. Nic víc. Dornan a Dakota dobrý, ale prostě mě štve, že i když oba mají na to, aby sehrály postavy přesně takové, jaké jsou, nikdo to po nich nechtěl. Přesto mají můj obdiv, hlavně za ty lechtivější scény. ()
Jeden z mála filmů, kde se za dvě hodiny projekce nestane vlastně vůbec nic a je to taková lehce přetažená reklama na svaly Jamieho Dornana, jeho střešní penthouse a suverénní pózu podnikatele. Tohle všechno baví daleko víc, než jakýsi pseudo děj, či hašteření v posteli, kde o erotičnu nemůže být moc řeč, vše je v podstatě jen na efekt a umělé. Jedno z nejprázdnějších a nejzbytečnějších pokračování v historii áčkové produkce Hollywoodu. ()
Filmařsky to kupodivu nebylo vůbec špatné a místy jsme se u filmu docela dobře bavil (tentokrát už nesmál, ale dobře bavil). Objektivně by to bylo na tři hvězdičky, ale oproti prvnímu dílu byl scénář neskutečně slabej. V podstatě sledujete úplně stejný příběh jako v prvním díle, jenom s rádoby zápletkami a dramatickými momenty, které jsou maximálně nelogické a trapné, ale určitě ne dramatické. Škoda, dokud se to nesnažilo hrát na příběh, nebylo to vůbec zlé. ()
Problémem Padesáti odstínů temnoty není, že neví, kdy skončit, ale že nikdy pořádně nezačnou. Základní scenáristická poučka praví, že bez konfliktu není drama. Niall Leonard ji zjevně nezná. O málokterém filmu v takovém rozsahu platí oblíbená věta, že se v něm nic nestane. Jakákoliv snaha o napětí nebo dějové zvraty pak pro svou prkennost vyznívá jako nezáměrná komedie. Oba hrdinové dělají v podstatě totéž, co v prvním díle, akorát bychom si měli myslet, že ze strany Any jde tentokrát o dobrovolné rozhodnutí (dříve nevěděla, že sex nemusí vždy bolet), což platí jen napůl (např. když svému partnerovi říká, co jí má udělat). Grey se totiž nadále chová jako proradný majetnický citový manipulátor, který opět určuje pravidla hry a své bezelstné partnerce, která se ráda nechá koupit velkou kyticí růží, sadou produktů od Applu a luxusním spodním prádlem, moc na výběr nedává. Momenty, které by měly vyznívat romanticky, jsou v důsledku toho pěkně „creepy“, protože za nimi nevnímáme žádné upřímné city. Sympatizovat s protagonistkou, která si nejdříve nechá zavést venušiny kuličky do vagíny a až potom se ptá, k čemu slouží, je taky dost obtížné. Adjektivum "vanilla" platí víc než pro vztah ústřední dvojice pro film jako takový, v němž je bohužel příliš málo pomrkávání na diváka, aby šlo o projev sebereflexe nebo akt subverze (kterým, obávám se, neměla být ani scéna jako z Magic Mikea). První díl byl sice vyprávěn s podobnou těžkopádností, ale na hlubší významové rovině mi přišel vcelku podnětný. Dvojka je jenom pásmo pěkných, ale totálně vyprázdněných záběrů, které sotva drží při sobě (nebo jsem filmem možná jen příliš otrávený, abych nad ním víc přemýšlel). Podobně arogantní sázku na jistotu, že cílovka, toužící vidět trochu neškodného "kinky fuckery", do kina tak jako tak přijde, jsem dlouho neviděl. 30% ()
Galéria (53)
Zaujímavosti (16)
- Náklady na výrobu byly přibližně 55 milionů amerických dolarů. (NIRO)
- Z filmu Padesát odstínů šedi (2015) bylo patrné, že se fanouškům více líbí neoholený Christian Grey (Jamie Dornan), proto se producenti rozhodli nechat herce pro tento film a jeho pokračování Padesát odstínů svobody (2018) neoholeného. (MessiM)
- Sam Taylor-Johnson, která režírovala první díl Padesát odstínů šedi (2015), odmítla natočit pokračování. Stěžovala si na časté názorové střety s autorkou předlohy E.L. James, která měla od studia pravomoc konečného rozhodnutí ohledně všech změn, z čehož byla Taylor-Johnson velmi frustrovaná. Na režijním křesle ji nahradil Jamesem Foleym, který prohlásil, že má s autorkou předlohy skvělý vztah, a proto se rozhodl režírovat i třetí díl Padesát odstínů svobody (2018). (BMW12)
A co takhle reálně a opravdu SEKSY, milé škaredé, nevkusné a zoufalé nemrdané kravky, prstící se u filmových a knižních patogenů?: *** Svůj osud potkala jedno sychravé říjnové odpoledne na výstavě jatečních prasat v Mokrých Představicích. Seděla právě najednou na třech židlích u registračního pultíku, srkala Nespraso (What Else?!) s osmi cukry a roztomile baculatou rukou zasněně obtahovala kostrbatá srdíčka, která bezděky čmárala na druhou stranu seznamu účastníků. Když v tom naplnil vstupní halu nezaměnitelný odér žlukle mužného pižma, nekompromisně přebíjející i všudypřítomný pach mrvy exponátů. Vedena tímto feromonem příslibů nezapomenutelných zážitků omámeně zvedla hlavu a v němém úžasu zůstala zírat na postavu před sebou. Dobrých stopětašedesát v kohoutku i mezi boky, pompézní, chlapsky bezchlupé panděro, vyrýsované do jediného mohutného oblouku, nekompromisně vyhřezalo z módní růžové košile a držel ho od těch nejhříšnějších myšlenek jen nonšalantně koženkový, sténající opasek na okraji hustě rapersky prověšených džínů značky Levvistang. Vkusně nagelovaná přehazovačka dovolila rozvernému dredu z jinak testosteronově lysého čela rošťácky sklouznout přes mohutné nadočnicové oblouky lemované jedinou souvislou linkou toho nejhustšího obočí, jaké kdy spatřila, až ke kostěným obroučkám brýlí plně hrazených pojišťovnou, přes jejichž skla by se ve slunečných dnech dala do měkka grilovat hovězí kližka. Zpoza nich ji z nádherně masité tváře, zbrázděné monstrózními krátery akné, rozkošnicky propalovaly uhrančivé prasečí oči. Jedno z nich náhle kompulzivně zamrkalo. „Ahoy, kočččičko,“ pronesl s důrazem na há bonviánsky pištivým hlasem a jeho chlapecky plachý úsměv odhalil sexy khaki chrup se zlatou horní jedničkou, „nevěděl jsem, že tu zaměstnávaj modelky!“ Cítila, jak karmínově rudne až na nepoddajnými černými chlupy porostlou třetí bradu, a bezděčně zvedla mastodontí paži ve vkusně květovaných jumbošatech s krátkým rukávem, aby si prohrábla splihlou afrotrvalou. Odhalila tak lascivně promaštěné kolo, táhnoucí se od vyzývavě prosolených košťat v podpažní jamce až pod úroveň lopatek. Když to spatřil, chrochtavě se nadechl, díry v pravé tváři se vydaly směrem k pleši ve třech frenetických záškubech a kopřivkou ovyrážkované čelo se mu orosilo bezuzdným chtíčem. Tlustými prsty vrátil neposedný pramen řídkých vlasů barvy ranní moči zpět na temeno a dýchavičně pronesl: „Jsem Zdeněk, nejhustší internetový zabiják, největší boreček, jakého znám, nejúspěšnější prodejce imaginárních telefonů v okrese Hevlín, virtuální prznitel, přeslavný redaktor žumpoidních portálů, kam z internetů kopíruju všechny ty děsně třeskuté humory a vydávám je za své, a v neposlední řadě modla všech náctiletých potratů dělnické třídy! Prostě legenda!!! Normálně bývám jen ušlápnutý charakterově deformovaný samolibý debil, ale ty, ty jsi dívka mých snů od první chvíle, co jsem tě spatřil, a musel jsem tedy potlačit svůj přirozený panický stud. Nepřeji si toužebněji nic jiného, než abys ihned hrála hlavní roli v mém vysněném sado-gastro pornu.“ Okamžitě pochopila, že další šanci už mít nebude, protože se jí odjakživa štítili i roztoči. „Mi – Mi – Mi – Milada,“ vykoktala roztřeseně a z otylého koutku masitých rtů ji začala mimoděk vytékat slina. S plaše sklopeným pohledem a slastným zakvičením se předklonila, nechala čtyři opruzené pneumatiky z traktoru ladně spočinout na svých celulitidou rozoraných tvarohových stehnech, zapřela se hlavou o stůl, čímž před ním vyzývavě vystavila na odiv lesknoucí se temenní lysinu, zajela si oběma rukama po stranách pod sukni a mohutně zatáhla. Ozval se trhavý zvuk připomínající rozepínání suchého zipu stěhováckých popruhů a na zem se jí z klína houpavě sneslo několik slepených chuchvalců, ne nepodobných shlukům navazelínovaného topenářského konopí. Načež od stropu začalo postupně padat s agonickým bzukotem ve smrtelných křečích třepotající se hejno masařek. Se zajíkavým astmatickým funěním, rudější než záře nad Kladnem, se těžce narovnala a nejistou rukou mu podala své titěrné kalhotky značky Abscesia sekret, z nichž by se s úspěchem daly ušít přístřešky pro dvě somálské vesnice. Lačně po nich okamžitě chňapnul levačkou a labužnicky si s nimi překryl obří rudý pórovitý nos, což znovu doprovodil vzrušeným staccatem několika upocených zachrochtání. „Och, jak já miluji vůni hnijících krevet v hroším výběhu!“ vypískl dýchavičně, zajel druhou rukou do kapsy svých krutě neznačkových kalhot, vylovil dvě rozplizlé koule bílé mazlavé hmoty, oblepené zbytky jídla, nitěmi a podivnými malými hnědými zaschlými bobulkami a s pompou je položil před Miladu na stůl. „Snad mi to nechceš strkat do …,“ strachy ani nekončila své představy. „Ale kdepak, Milado, za koho mě máš!“ řekl naoko dotčeně. „Vepřové sádlo, víš,“ dodal hned a světácky dvakrát zakmital buší brežněvovského obočí. „Tím ti nejprve něžně promasíruju ty rozkošně zapařené faldy, než tě po nich začnu brutálně pleskat škvarkovou klobásou. Záchranné slovo bude „bůček“, ale nemyslím, že bychom se na prvním randevú hned dostali řekněme za hranici konvenčních gastrosexuálních praktik.“ Už tu vášeň prostě nemohla déle zadržovat! Samovolně se jí doširoka roztáhly nohy, avšak vnitřní strany stehen se stále vzájemně dotýkaly … *** Dál už to snad ani nechci domýšlet, abych si náhodou nezkazil pohlavní svěžest víc než touhle přiblblou rakovinotvornou sračkou o tom, jak slizký buzerant podruhé, ještě debilněji a asexuálněji vyprcal odpornou Terezu Kostkovou, tentokráte i s mysteriózní vložkou. Dvakrát použitou a řádně nasáklou. A na návraty Basindžerky exhumované po sto letech přímo od ledničky Mikyho Rúrky do rádoby erotických vod by měl být paragraf za gerontofilii. Takže, milé vášnivé a romantické čtenářky a divačky, co jste tohle nebo patopředlohu tolik polajkovaly, přeji vám co nejpozdější syndrom karpálních tunelů, a pokud si v životě chcete užít alespoň trochu toho opravdového živočišného kmitání, doporučuji vám si sem tam potřít zarůstající štěrbinu nějakým tím šmakosem od Pedigree. Třeba se vás pak přestane štítit aspoň váš německý ovčák. () (menej) (viac)