Rocketman

Když film rozjel první muzikálovou scénu, kde dojemně zpívá celá Eltonova rodina, byla to pecka. Bohužel se tohle velmi brzy vyčerpá a postupně se to spíš stává jakousi povinností, než že by to nějak výrazně filmu přispělo. I když možná si to víc užije fanoušek tvorby Eltona Johna. Já mám rád pár jeho songů a taky ho především znám jako vtipného a sebevědomého chlapíka. Tady ho trápí sebevědomí příšerně a pár dobrých hlášek sice má, ale zrovna tohle hlavnímu herci moc nejde. Přesto hraje Taron Egerton výborně, a vlastně je to jeden z hlavních důvodů proč film vidět. Celkově jsem z tohohle zpracování spíš nesvůj. Asi si zjistím, jak moc si vymýšleli (snad to není tak ujetá smyšlenka jako Bohemian Rhapsody), ale i když musela být divočina prožít si tenhle život, stejně to na mě nepůsobilo v tomhle pojetí nijak zvlášť originálně a zábavně. Elton se rychle proslaví, jeho rodina se k němu chová čím dál hůř, bere drogy a pije... Něco klasicky hollywoodsky vyhrocené (např. hádka s jeho dvorním textařem - i když se tam stále zdůrazňuje, jak se nikdy nepohádali), něco zase zjednodušené (Opravdu jsou jeho rodiče takoví padouši? To asi pro ně bylo pěkně trapné tenhle film vidět...). Poměrně zábavný film, ale čekal jsem víc, tyhle hudební dramata mám obvykle radši. (7/10) (12.02.2020)

Já tyhle filmy, které jsou plné protivných a vypočítavých bytostí, nemám prostě v lásce. Rocketman má maximálně dvě kladné postavy, které se nechovají jako absolutní hovada a ty si želbohu na velkém plátně vyslouží minimální prostor. Já chápu, že příběh i postavy jsou inspirované skutečností, která nebyla zdaleka ani krapet růžová a nepochybuji o přesnosti její realizace, ale nic to nemění na tom, že mě tenhle existenciální odpad (Eltonovi rodiče, John Reid) nebavilo sledovat. Pro mě je tohle bohužel bariéra, kterou nedokážu překlenout a brání mi si užít sebelepší filmařinu... Taron Egerton je výborný, řemeslo poctivé a obvykle obdivuji snahu natočit něco krapet jiného, ale tady mi to přišlo tak blbé, nudné a totálně mimo mísu… muzikálové pojetí mě nebetyčně iritovalo, fantasmagoriální vsuvky mi přišly úplně dementní a nechápal jsem, jak se něco takového může ve filmu tohoto typu objevit. Jediné emoce, které ve mně tento film vyvolal, byly nechápavost nad naivitou a arogancí ústřední postavy a nechuť vůči všem ostatním. Ach jo.. rozumím tomu, že to je based on true story, ale já zde nehodnotím historickou přesnost a podobné nešvary, já hodnotím film jako takový, jak mě bavil a především, jak na mě působil a v tomhle ohledu to je pro mě jeden z nejhorších filmů roku. Jen taková poznámka na závěr… žijeme v jednadvacátém století a ve snímku, který se odehrává v rámci několika desetiletí, určité postavy vůbec nestárnou?! Sledovat vedle sebe Tarona Egertona a Bryce Dallas Howard jako zosobnení syna a matky bylo čiré utrpení. 4/10 (18.08.2019)

„Nie je to len o zmene mena. Je to o tom, aby si zabil toho, kým si bol, aby si sa stal tým, kým si vždy chcel byť.“ Bavilo ma to viac, ako Bohemian Rhapspody (od rovnakého režiséra a na podobnú tému). Kým to bol skôr hudobný film, toto ide viac do muzikálu (áno, je v tom rozdiel a to taký, že gigantický). Mne sa páčia obecne skôr hudobné filmy, než muzikály, napriek tomu sa mi Rocketman páčil viac a to predovšetkým vďaka tomu, že Elton John mi pripadal sympatickejší, ako Freddie Mercury. Čo je dosť zvláštne, lebo od neho poznám dve-tri pesničky (z toho jednu z Levieho kráľa) a ako človek mi nie je nejako extra blízky. Je ale pravdou, že ho registrujem až od doby, kedy už bol nazvime to v pokročilejšom veku, kým tento film ho ukazuje prevažne ako mladíka. A nie len tak nejakého mladíka, ale mladíka v podaní Tarona Egertona. Orol Eddie ide do úlohy naplno, žiari v nej, je skvelý a rýchlo si ho obľúbite. (20.08.2019)

Rocketman to má těžký. Elton John neni ani zdaleka taková osobnost jako Freddie Mercury, a svatá trojice chlast-drogy-sex už dávno není zajímavá zápletka sama o sobě, natož aby odtáhla film o samozvanym rockerovi (!!), a tak se musí zuřivě skákat a kličkovat Eltonovym životopisem, aby se z toho aspoň něco vytřískalo (mym asi nejoblíbenějšim mílovym skokem je zařazení I'm Still Standing napsaný v uplně jinym kontextu, a v úplně jiný dekádě, než jak je zde prezentováno). --- Mirka Spáčilová napsala, že Rocketman s Bohemian Rhapsody "může prohrát", protože pro svého hrdinu nemá "romantizující opar předčasné smrti". (Jn, pravda, takhle se Mercurymu bohužel nedostalo žádnýho pořádnýho PR jako zde Eltonovi.) Vlastně Rocketmana i polituje, že mu chybí pořádný "finální patos", protože "na rozdíl od Mercuryho nad svými démony zvítězil". Pff... HUH?! --- Rocketman je dobře natočenej, to mu nikdo nevezme. Fletcher se nezapře. Jenže napsanej je bohužel naprosto příšerně. Muzikálový čísla si s filmem jako takovym pořádně sednou až tak ve druhý třetině a Eltonovo blouznění s mladšim já se ohrálo už napodruhé, natož napotřetí. Většina zbytku kajícnýho Eltonova příběhu potom jede ve stylu set up-punchline, což se nejvíc promítá na milostný lince, jejíž TUMÁŠ moment doručí až závěrečný PR titulky s Davidem. Ale good for Elton, o tom žádná. Filmaři mu šli natolik na ruku, že od nich dostal "upřímnej" film, aniž by jakkoliv ztratil na svý sebestředný auře, a ještě všem stihl sdělit, kolik toho dělá pro charitu. Good for him indeed... (30.05.2019)

Rocketman toho nemá moc co říct. Že propadne citilý umělec alkoholu a drogám kvůli těžkému dětství bez lásky rodičů je slabý motor filmu, i když se týká reálné popové hvězdy. Nejspíš je to totiž příběh podobný každé druhé jako ona. A jelikož ve mně žádný z Eltonovych songů nevyvolává žádnou emoci nebo líbivost, a i jeho kostýmy jsou pro mě přepáleně maškarádní, až sebezesměšňující, můžu na Rocketmanovi docenit pouze skvělou filmařskou formu a snaživé herce. (08.06.2020)