Lily Lane

V úvodu před projekcí padala různá jména režisérů, ke kterým tento snímek či tvorbu Fliegaufa přirovnat. Nakonec byl označen za zcela originálního. Já si ovšem jednoho našel: Carlos Reygadas a jeho Post Tenebras Lux. Benedek je u mě považován za jednoho z nej režisérů pracující skvěle se zvukem a dokáže vytvořit pořádně hutnou atmosféru, kde to potvrdil i ve svém starším snímku Je to jen vítr. Rozhodně doporučuji za shlédnutí. -lfs16- (27.07.2016)

Benedek Fliegauf môj najobľúbenejší aktívny Maďarský režisér súčastnosti sa pustil do psychologických zákutí traumatizovanej ľudskej mysle. Perfektne ale náročnou formou tu bola zachytená trauma z detstva ktorú matka prenášala na svojho syna prostredníctvo "fiktívnych" príbehov. Miestami v tých surrealistických častí mi to strašne pripomínalo White Epilepsy (28.08.2016)

Psychologické drama - mělo cosi do sebe. Film to byl veskrze moderní už tím, jak jsou dialogy mezi odcizenými manželi vedeny v Massengeru a hovor matky s dítětem, který je na návštěvě u otce, ve Skype. Kromě toho tam je celá řada surrealistických záběrů, jimž nerozumím, zato ovšem ději lze porozumět velmi dobře. Mladinká matka vypráví postupně svému synkovi pohádku o Lovci, Víle a Zlatíčku a zprvu se zdá, že hocha připravuje na to, co ho čeká, než posléze ve chvíli, kdy Rebeka s Danim navštíví dědu, aby ho zpravily o smrti babičky, zjišťujeme, že Rebeka vypráví o svém vlastním životě. I tu vycpanou lišku najdeme v domku, opuštěném zesnulou babičkou. Malý Dani má spoustu všetečných otázek, jak to v jeho věku bývá, matka mu na ně cituplně odpovídá, ač sama ve zlé psychické situaci... Ano, něco do sebe tenhle film má! (22.09.2017)

Hlavná postava bola zrejme vybraná hlavne kvôli hypnotickému hlasu akoby vymyslenom pre rozprávanie príbehov. Angéla Stefanovics priklincuje diváka od začiatku filmu, niektoré hlásky z jej úst hľadia, niektoré ryjú do hĺbky kostí. Maďarčina nepozná rozdelenie ženského a mužského rodu. Zlatíček skončil ako Zlatíčka, to sa dalo čakať. Viac ostáva pod povrchom a na predstavivosti. Áno, prežila traumu v detstve, vyzerá s tým byť zmierená, ale chce to zo seba dostať. Ako má rodič prerozprávať svoj životný príbeh deťom? Takýto život sa nedá bez ujmy aj na poslucháčovi. Starý, zanedbaný, ošarpaný dom, kde otec spí na zemi. "Nepotrebujem nič, mám tu všetko." hovorí aj o narušených vzťahoch a otupených citoch. Teším sa na ďalšieho Fliegaufa. (25.09.2017)

Jestliže jsem poprvé odcházel z kina lehce rozpačitý, druhá projekce už mi pomohla utřídit si obrazy a nasát démonismus plnými doušky. Nemůžu říct, že nevěřím kritikům, kteří tady mezi řádky čtou Tarkovskeho, a taktéž nemůžu říct, že nerozumím těm, kteří považují Lily Lane za rozporuplné dílo bez schopnosti zprostředkovat jakékoliv emoce. Nejedná se však o film bez emocí, ale bez emočních instrukcí. Odehrává se zde manipulace s dětskou imaginací a tato manipulace postupně prostupuje i do divákova světa, jenž je před plátnem vystaven podobným iluzím a deformaci zdravého rozumu jako hlavní postavy. // Ve filmu se prolíná několik časoprostorů upředených lucidním snem a protkaných životními traumaty. Výsledný zážitek je spíše meditativní než destruktivní, a to zejména zásluhou ASMR promluv, pozvolného tempa a nadpozemských vizuálů. O Benceho fanatické práci se zvukem by se daly psát rozsáhlé onanistické studie, pro Lily Lane si sám zkomponoval i hudební plochy. Ambient na konci tunelu. Progresivní kamera pak chvílemi možná připomene poslední filmy Carlose Reygadase, ale kdybych to někde nečetl, tak mě to nenapadne. // Fliegauf víc než cokoliv jiného zprostředkovává cestu do temných hlubin dětské psychiky a světa mrtvých, v němž provádí mimosmyslovou pitvu věčnosti. Matku dítěte nechává projektovat její vlastní minulost na plátno přítomnosti a kořeny stromu „krmí“ popelem zesnulé. V mých očích se tak vydal ještě více mimo svoje nevyhraněné teritorium a natočil jeden z nejenigmatičtějších filmů, co jsem kdy viděl. // Znázorňuje vraní vejce, které Dani obdržel od svého předka, koloběh života, nebo temnoty? Spolu s Post Tenebras Lux, Upstream Color a Jiao You film dekády. Celý text na blogu. (26.07.2016)