Hrdina

Ach, ta Čína, to je tedy zvláštní země. Fyzikální zákony zde pro vyvolené nefungují příliš spolehlivě, zejména gravitační zrychlení občas nabývá snad až záporných hodnot a tvrdost vody se občas blíží k betonu, takže bojovníci si nevzrušeně poletují nad stromy, přecházejí vodní plochy suchou nohou a listí poletuje zásadně v rytmu svištících mečů. Mé egoistické já sice nikdy zcela nepochopilo nutnost obětování jednotlivce pro blaho celku, ale proti snímkům založeným na nadpozemské rychlosti kmitání meče obvykle nemám vážnějších výhrad. (27.11.2011)

Hrdina disponuje spoustou mluvy, impozantní vizuální stránkou, jenž je nejvíce znatelná ve snových a fantaskně laděných bojových scénách a hezkou hudbou. Ale chyběl mi bohužel příběh. Neustále se jen bojuje a mluví a na děj se nějak zapomnělo. Jakkoli jsou bojové scény vizuálně úchvatné, dámy jako Ziyi Zhang překrásné a prostředí jakoby z nějakého snu, tak příběh je jen velmi minimální. Po chvíli mě začal film mírně nudit. Často se na takové historické filmy, se samuraji, kung-fu a nadanými bojovníky těším a často bývám zklamána. Asi se mi nikdy nedostanou pod kůži. (11.07.2010)

Uhrančivý snímek, který spojuje poklidně plynoucí (tempem takřka harmonickou) orientální legendu o vzniku jednotné Číny a strhující vizuální styl ala Matrix. Narozdíl od efektní západní produkce jsou však bojové scény pouze jednou z mnoha složek a boj v příběhu má více rovin. Nejedná se o smrtící balet, v němž hrdina potírá zlo, nýbrž o jakýsi druh duchovního dialogu, v němž jsou zbraně jen prostředkem poznání, že nejmocnější zbraň je žádná zbraň. Zhang podal svůj snímek po výtvarné stránce naprosto strhujícím způsobem, emoce se spíše než v myticky strnulých postavách zračí v barvách a živlech (oheň, voda, vzduch i zem jakoby vyadřovaly pocity za hrdiny). Velmi se mi zamlouvá "jing-jangové " ladění příběhu, kdy zlo i dobro jsou neoddělitelně spjaty ve "Svět" a hrdina není tím, kdo ve jménu dobra porazí zlo, ale tím, kdo pochopí Svět a podstoupí oběť. Hrdina svým celkovým laděním a atmosférou sugeruje orientálně vyrovnaného ducha a precizní hrou se symboly se řadí mezi snímky, které nejsou jen záležitostí rychlého meče, ale i záležitostí myšlenky. Škoda, že ta se po přehnaně přímočarém úvodu příliš uzlí v retrospektivách a verzích minulých dějů, ale její pointa přichází přesně včas a vyznívá právě tak, jak vyznít má... Jasně a nepodbízivě. Byť je tedy Hrdina v některých aspektech velice západním filmem (místy možná trochu porušil dobrou míru), celkovým vyzněním je velice exotický a východní... A rád se k němu za čas zase vrátím. (06.04.2004)

Tohle je skutecne nadherna podivana, ale nejaky vytky k filmu prece jen mam. Hlavne to je scenar, kterej je vcelku jednoduchej - verze Bezejmeneho-souboje, verze cisare-souboje, vysvetleni jak to skutecne bylo-souboje a smrt hlavnich predstavitelu. A do toho par rozhovoru, ktere zbytecne zdrzujou od nadhernejch souboju. Souboje jsou natocene naprosto uzasne, se spoustou nezapomenutelnejch scen, ale na druhou stranu, je to cele desne nacancane, vlajici obleceni, barevny kontrasty a litani. Kdyby byli souboje vic drsny vubec bych se nezlobil, a navic nejsou vubec krvavy. Taky bych zvolil jinou hudbu, takle to cely pripomina nejaky tanecni vystoupeni. Ale to vsechno nic nemeni na tom, ze to je proste nadhera, ktera si tech 5* zaslouzi. (16.08.2005)

Hrdina není obyčejný film, není to ani úplně klasický bojový film, je to přímo BÁSEŇ, nádherná a okouzlující báseň. U takových filmů se nelze pozastavovat nad fyzikálními zákony, nebo si stěžovat na trochu tenčí scénář, člověk se musí poddat a nechat se očarovat jak orgastickou formou, tak povznášejícím obsahem a věřte mi, jde to snadno. Barevný koncert okvětních lístků, souboje v mysli, tisíce letících šípů, podstata boje s mečem odhalitelná skrze kaligrafii - jak nadpozemsky krásné? Až mi to bere dech. Hrdina je jeden z nejlepších, resp. dost možná úplně nejlepší film o bojovém umění. Poskytuje doslova nezapomenutelný zážitek a to nejen díky své vizuální stránce, která v okolí svého žánru nemá konkurenci... "Proč jsi můj meč neodrazil? Jen tak jsem tě mohl přesvědčit" (jen doufám, že já jsem vás dokázal o kvalitách tohoto uměleckého díla přesvědčit, aniž by bylo nutné mě propíchnout mečem). 10/10 (04.09.2008)