Zavěste červené lucerny

Jedno z vrcholných děl Zhanga Yimoua, s bezchybnou a dokonalou Li Gong. Tímhle dílem si mě mistr Zhang přesvědčil, že je to opravdová legenda nejen čínské, ale světové kinematografie. A to měl ještě alespoň vizuálně hodně co řici v dalších jeho skvělých filmech. Tohle je ale dokonalost sama, smekám. 100% (25.06.2010)

║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $2,603,061║Tržby Celosvetovo $2,921,172║ Tak pri tomto som nehorázne trpel a po prvej polovici som to povinne vzdal, pre mňa až moc statický dej, aj keď Gong Li je moc pekná vo svojej úlohe a za ten celý čas čo som to sledoval sa to nikam neuberalo, stále sa to točilo len o okolo konkurenčného boja medzi konkubínami, škoda táto téma čo ponúkol Zhang Yimou ma vôbec nezaujala. /30%/ (28.03.2009)

Píčovina jako vrata. Takhle nudný, debilní a dementní film v jednom jsem dlouho neviděl. Těch 86 % se sem vykouzlilo jak? Děj je naprostá zhovadilost, která se nikam neposouvá a táhne se svým hnusně pomalým tempem jako sraní. Soupeření 4 z vnějšku hnusných konkubín a z vnitřku ještě hnusnějších za asistence domovníka a jedné služky. Na ostatní postavy se z vysoka kašle a jsou vidět pouze omylem. Nutno dodat, že úplně záměrně. Koho by něco takového zajímalo? Tím spíše pokud má to něco 2 hodiny. Zrovínka si nevybavuji 2 hodiny, které by v mém životě byly tolik promrhané. Totální odpad! (15.07.2013)

Výborné komorní drama bohužel povážlivě znehodnocuje rozuzlení v podobě individuální vzpoury a úniku do melancholie. Je to stejně násilné jako představa sedlákovy dcery, která přišla o rozum kvůli zabíjačce. --- Tenhle film zřejmě vznikl především pro (oskarový) export, a odtud onen import individualismu. Nejvyšší ctností podle konfuciánské etiky je synovská poslušnost. Od ní je odvozen ideál poslušnosti v celé čínské společnosti, důsledně hierarchické. Každý má pevně určené místo a pravidla přicházejí vždy shora. Jedna polygynní rodina je tak svého druhu modelem celé Číny, a právě tak to Konfucius myslel. --- Co na tom změnili komunisté? Mladý Mao napsal esej, ve které se kriticky postavil proti tradičnímu zacházení se ženami. Později, když už byl císařem, "koupal si ptáka v kundách" (jeho autentický výrok) po libosti. Zástupy pionýrek se cítily poctěny když směly obsloužit předsedu Maa, nezřídka i kolektivně (měl obrovskou postel). --- Modernita dorazila i do Číny a leccos se jistě mění. Ale kulturního dědictví se jen tak nesplejete, ostatně Číňané k tomu ani nejeví příliš chuti. Striktně hierarchické uspořádání společnosti stále drží a je pokládáno za předpoklad společenské harmonie. Je zbytečné si dělat naděje/obavy, že by se nám Čína v nejbližších sto letech významněji přiblížila. (13.09.2015)

Velmi zajímavý, potemnělý a přitom barvami hrající pohled na ženy a zároveň velmi klaustrofobická a tíživá alegorie. Yimou Zhang dokázal spojit tyto dva prvky do jednoho krásného filmu, jehož největší devizou jsou nádherné záběry. Tak nádherné a souměrné kompozice jsem už dlouho neviděl a nejspíš taky dlouho zase neuvidím. Herecké výkony jsou zde sice velmi umírněné, ale opravdu výborné. Zvláštním prvkem je pak tradiční hudba, která mi učarovala a pomáhala v době, kdy té statiky a nehybnosti bylo moc i na mě. (19.03.2011)