Himaláje

Film, který ukazuje život Himálajských domorodců tak, jak snad ve skutečnosti vypadá (působil na mě velmi opravdově), podpořen úžasnou kamerou snímající nádherné scenérie a podmanivou hudbou. Neřeší nic zásadního, jenom se nám snaží ukazát tradice, těžkosti i všednodenní starosti lidí z vesnice, kteří rok co rok vyrážejí s karavanou jaků do dalekého údolí, aby vyměnili sůl, které mají dostatek za obilí, kterého sami nemohou vypěstovat ve svých končinách dostatek. (22.07.2005)

Tak neuvěřitelně nudný a schematický film, že, pokud by nebyl z Himálaje a v tibetštině, nikdo by si ho ani nevšiml. Vysokohorské exteriéry jsou nádherné, tibetské kmeny a tradice mohou být zajímavé, ale postavit na tom celý film? Vždyť tam nebyla jediná myšlenka, žádná atmosféra. Jeden "rebel", který se vzbouří proti tradicím a vůdci kmene a tím si získá srdce nejedné tibeťanky, se bez povolení vydá na cestu se solnou karavanou. Tím proti sobě poštve žlučovitého vůdce kmene, který ho podezírá ze snahy o převzetí vlády nad kmenem (upřímně pokud bych měl takto nepříjemného náčelníka, asi bych ho po jednom dni shodil ze stráně nejvyšší himálajské hory :-) ). Ten se vydá na stíhací cestu se synem, který se kvůli němu vzdá své duchovní mnišské cesty (a s kýčovitým zaujetím o tom cestou s každým rozpravuje), což se podepisuje na jeho nemotornosti. Nevím, zda si umím představit povrchnější scénář filmu. Závěr pak představuje vrchol všeho kýče a schematu. (14.04.2012)

film o ľudoch tibetu - Himalayi, o tvrdohlavosti mladých a múdrosti starcov získanej skúsenosťami. Už len pohľad na vráskavé tváre a drobné akoby stále usmievavé oči a ich gestá dáva tušiť vnútornú silu človeka a vytrvalosť, životnú húževnatosť a schopnosť prežiť v podmienkach , kde deti nikdy nevideli stromy. Nádherná scenéria hôr všetko štvor-päťtisícoviek a namáhavý pochod ... kedy divákovi až dych zastavuje pri pohľade na pochodujúce jaky po úzkom chodníku nad jazerom, ci po narýchlo opravenom "moste" .. a to všetko sprevádzané šepotavou modlitbou taoistických mníchov či hlbokým basovým skoro mrmlavým zvukom ich piesni. (21.04.2015)

Úchvatné horské scenérie jsou v Nepálu téměř na každém kroku a v odříznutých oblastech tamní obyvatelé žijí i v dnešní době stále tradičním způsobem. Alespoň podle našeho evropského konzumního měřítka. A na zvykový styl obživy je naroubován dramatický příběh. Eric Valli mel talent, ale nebyl filmařem a samotný příběh je tím poznamenám. Jeví se to jako oživlá legenda, která je doslovně převedena na filmový pás a to tak nešikovně, že hlavní katarze se naivně a bez boje smiřuje sama se sebou a veškerá předchozí tvrdohlavost a odbojnost vyznívá nepřirozeně a směšně. Idyla, harmonie, soulad jsou nešťastnou výplní zuřivě hysterického střetu, protože neslouží ke kontrastu, ale jsou samotným ohniskem i cestou. Dramatická linka je tím odbytá a nestabilní a nejnosnější konstrukcí filmu je kamera a až kýčovité obrazy. Někomu to k uspokojení postačí, na mě ovšem působí ten celkový životní souzvuk v dramatu kontraproduktivně. Hlavní postavou majestátní ódy na život je Tinkle (zajímavý Thilen Lhondup), postarší vesnický vůdce rodu. Nedůvěřivý a paranoidní mimo úzký rodinný okruh, ješitný a popudlivý při prokazování osobního pohledu na pravdu. Zuřivě brání zvyky a rituály, zaslepeně hájí čest své rodiny s vůdcovskou rolí. Hlavním protivníkem je mladý a ctižádostivý Karma (velmi zajímavý Gurgon Kyap), nejschopnější vesnický muž nastupující mladé generace. Jeho schopnosti jsou sráženy uražeností a záští a důsledkem je i jeho celkové odmítaní prastarých tradic a obyčejů. Hlavní ženskou postavou je Pema (příjemná Lhakpa Tsamchoe), Tinkleova ovdovělá snacha. Věrnost, zodpovědnost a oddanost se dostává do mírného rozporu s citem a potřebou. Důležitou postavou je Tserin, pozdější Passang (zajímavý Karma Wangel), malý syn Pemy. Pro Tinkleho je jedinou nadějí pro pokračování zářivé budoucnosti a uchování rodinné hegemonie nad krajem. Výraznou postavou je Norbou (příjemný Karma Tensing), Tinkleův syn a buddhistický mnich. V zrcadlení pokojné víry se vydává na dobrodružnou cestu jako opora a usmiřovatel. Chvályhodné je obsazení rolí tamním obyvatelstvem. Zpracování příběhu je sice neuspokojivé, ale nezkrotnost divoké přírody v kontrastu s často přízemním chováním člověka určitě zaujme. A většinu obecenstva mainstreamového proudu film překvapivě svou vizáží i obsahem nadchne, což se počítá. (13.03.2017)

Velmi neobvyklý film, zachycující alespoň krátký náhled do života domorodých obyvatel pohoří Himaláj. Mám za to, že většina herců byli skuteční domorodci, protože ve svých rolích občas vypadali až příliš skutečně. Film byl po zásluze oceněn dvěma Cézary a patří mezi to lepší, co v Evropě koncem 90. let vzniklo. (06.01.2003)