Cudzinec

Zjednodušeně a povrchně by se možná dalo zaškatulkovat korejskou kulturu jako "něco mezi" kulturou čínskou a japonskou. Ale aspoň podle korejských filmů soudím, že korejská kultura není jen "něco mezi", ale naprosto svébytný fenomén. Syrovost, těžkomyslnost, tělesnost, brutalita, nebo existenciální hloubka korejských filmů mi vůbec nepřipomíná grotesknost a naivitu filmů čínských, nebo popkulturní bizarnost těch japonských. Nejsem tedy na korejský film žádný expert a mluvím teď hlavně o horrorech a dramatech (což mnohdy, třeba i v tomhle případě, splývá). Ale z těch, které jsem zatím viděl, jich jen málo nebylo aspoň na čtyři hvězdy. A Gokseong není výjimkou. Přerod oplácaného buchtovitého bábovky, trapné a komické figurky, v dramatickou postavu velkého formátu, je možná psychologicky nevěrohodný, ale divácky hodně působivý. Málo věrohodná (a od začátku předvídatelná) je i zápletka s nevědomým bojem šamana proti druhému šamanovi, když jen stačilo, aby ten japonský něco žbleptl a nebyl takový tajnůstkář... Ale to nejsou vážné výtky, jen taková malá rýpnutí. A vím, že na to jdu příliš přísně logicky a psychologicky, vždyť je to "jen" horror... Tedy pardon, je to prvotřídní "áčkový" horror. Prvotřídně natočený horror s přesahem do žánru antické nebo shakespearovské tragédie (ehh, to teď ze mne takhle bombasticky mluví moje momentální nadšení a zároveň i má nekritická náklonnost k východní Asii). A prozradím ještě, že závěrečné rozuzlení mi parádně vytřelo zrak, a to mám zatraceně rád. P. S.: A mimochodem - všichni ti západní rychlokvašní režiséři a rychlokvašní rádoby kameramani se svými rozklepanými ručními kamerami, by se měli jít učit točit filmy do Jižní Koreje! (04.10.2016)

Půl třetí hodiny kvílení a zmateného pobíhání se skutečně nedá považovat za atmosférický horor. Abstraktní dějová koláž, volně přeloženo patlanina, v závěru sice dostává určitou formu a na okamžik prosvitnou promarněné příležitosti, ale to je tak všechno. Pro některé možná originální zčeření žánrových vod, pro mne však jen typicky labilní asijská bezradnost, která nedokáže ani pořádně postrašit. (22.01.2017)

Komentář ke Kvílení mi dal zabrat, protože jsem stále nevěděla, jak na něj. Ne protože by film nebyl dobrý. Právě naopak, bylo to moc dobrý. A v dost momentech jsem byla příjemně napnutá a vyděšená. To bylo především v první polovině, kde se film tváří jako detektivka, kde policajt (strašnej ňouma) vyšetřuje divný události, který nemůžou být výsledkem přirozených událostí. Do té doby to působí vlastně jako "divno ze zapadákova, kde jsou policajti jenom pro ozdobu, a nic reálně nedělají". Ale potom se to tak nějak zvláštně otočí a to je ta část, kdy začne snad ta nejbizarnější část film, a já už byla jenom v pozoru, co přijde dál. A i ta druhá polovina byla opravdu skvělá. Najednou se tam děje tak moc! Ale celý to dává smysl. Všechno to, co na první pohled nemůže dávat smysl pohromadě, tady dohromady funguje. Navíc je to skvěle natočený. Kvílení vypadá celou dobu strašně dobře. Nešetří se záběry na nechutné věci a hned na to klidně ten nejkrásnější možný záběr na přírodu, což úplně rozhodí. Zahrané herci to je taky suprově. Propojování scén, zapracování flashbacků. Tam to skvěle funguje i například během současného sledování dvou míst propojených dějem, kde to skvěle pracuje s napětím, jak to tedy doopravdy je, a kdo je ve skutečnosti vlastně kdo. Protože úplný zavěr jsem jenom koukala. Jo, doslova čuměla, jak jsem byla vtažená. (To se vlastně týkalo celého filmu, ale na tom konci extrémně.) Je mi jasný, že film snadno odradí svou délkou a tím, že je v něm doslova úplně všechno. Jenže já se ty skoro dvě a půl hodiny, ani jednou necítila, že to je moc dlouhý. A co si budem, scéna s hraběma mě strašně rozesmála. V rámci toho, jak ta celá část byla vystřižená jako z úplně jiné reality, myslím, že to byl záměr. Takže úplně, úplně kompletně všechno  :) (31.12.2023)

Silný film, ale divácky trochu náročnejší, čo je ešte umocnené tou fatalistickou minutážou. Ale pozerá sa dobre, je luxusne natočený aj odohratý a postupne sa prepletá viacerými temnejšími žánrami (+ následne ich subžánrami), bez toho, aby sa nejak naštrbil celistvý dojem. A po vygradovanom, mrazivom a pre mňa nečakane uspokojivom finále, som dostal chuť si tento kórejský KLENOT pozrieť znova. (22.07.2016)

Není to rozhodně dokonalé. Dlouhé, jako poslední dva dny před výplatou a někdy až moc nesourodé. A teď mám na mysli hlavně chování některých postav. Pokud to ale přežijete, odskočíte si párkrát zakouřit, nebo na svačinu, dostanete se Vám velmi slušné, poslední třetiny a pak hlavně konce, který ty všechny Vaše otazníky, co máte na začátku maličko osvětlí. Neříkám, že úplně, ale mně to dneska bohatě stačilo. (14.10.2016)